Přečtěte si vyprávění o této stavbě od statičky Barbory Bartecké:
V polovině roku 2019 jsem dostala požadavek prohlédnout objekt mateřské školky, ve které se dle zaměstnanců objevují stále nové přibývající trhliny a necítí se v něm dobře. S paní ředitelkou jsem domluvila prohlídku a poté už to šlo vcelku rychle. Z venkovní strany nešlo nic moc vidět, objekt byl zateplen a všechno zůstalo skryto pod izolací. Po vstupu dovnitř jsem dostala pár informací o vývoji trhlin v čase, také o dosavadních prohlídkách a navrhovaných průzkumech, které měly trvat minimálně další půlrok (poměrně finančně náročné).
Probíhaly prohlídky, stav se zhoršoval
V delším časovém odstupu byly již provedeny nějaké prohlídky a také vyhodnocení příčin, ale pak se řešení zastavilo. Poslední rok se opět obnovilo. Na můj dotaz, zda byl proveden nějaký výpočet či průzkum, když už tu byly přede mnou dvě prohlídky v krátké době (statik, projektant), jsem dostala odpověď ne.
Mimo odbornou část a všeobecný popis uvedu ještě jeden důležitý postřeh: paní ředitelka a zaměstnanci měli obavy o bezpečnost. Při prohlídce jsem rychle zjistila, proč mají obavy a že nejsou tak úplně neoprávněné.
Jak objekt vypadá?
Objekt byl postaven v roce 1968. Nosný systém tvoří zděné stěny z cihly pálené a železobetonové sloupy, nosné zděné stěny jsou ve štítech a v části obvodové stěny krajních dilatačních celků, dále podél obou schodišť středního dilatačního celku. Sloupové řady jsou v podélném směru 3 m, příčně 6,75 m. Stropní konstrukce je provedena jako trámečková deska uložená do trámů v podélném směru objektu.
Rastrování trámečků a žeber bylo vytvořeno plynosilikátovými tvárnicemi, které tvořily ztracené bednění. Deska přes trámky má tl. 30 mm. Celková tloušťka stropní konstrukce je 280 mm. Stropní konstrukce ve všech úrovních jsou řešeny shodným způsobem. Založení je na patkách pod středními sloupy, v části obvodových sloupů jsou patky propojeny pásy, pod štítovými a schodišťovými stěnami jsou pásy. Založení je provedeno pravděpodobně z prostého betonu.
Trhliny byly znatelné na všech stěnách objektu, dobře viditelný pohyb zdiva je nad dveřní zárubní
Důkladná prohlídka objasnila závažnost situace
Při prohlídce jsem procházela všechna podlaží, lokálně jsem odstranila na několika místech omítku pro zjištění informací o trhlinách. Překvapilo mne, že to nikdo z kolegů přede mnou neudělal. Zaměstnanci se na mne dívali podivně. Po odkrytí jsem jim vysvětlila, co znamenají spárové rozestupy a navazující trhliny ve zdivu a pokračovala jsem dále. Trhlinami bylo protkána opravdu velká část objektu v příčném i podélném směru, což už naznačovalo nějaké příčiny.
Na dotaz o nějakých rozsáhlejších rekonstrukcích v minulosti mi bylo sděleno, že v r. 2010 se prováděla rekonstrukce umýváren a vnitřních prostor školky, s čímž souvisela úprava podlah, nových příček, odbourání některých konstrukcí. V r. 2015 bylo pak realizováno zateplení objektu. Při rekonstrukci byly objeveny trhliny v podlaze jednoho sálku, pracovníci školky ji před opravou stihli nafotit. Její poloha a vzhled neodpovídal dilatační ani pracovní spáře, navíc navazovala na trhlinu ve zdivu.
Školku museli vyklidit. Trhliny ve zdech i stropech se rychle zvětšovaly
V objektu byly hlavní trhliny ve svislém zdivu, převážně ve vnitřním a také ve stropních konstrukcích. Okrajové části nebyly viditelně zasaženy vůbec. Čím více jsme byli středu objektu, tím byly výraznější. Charakter v plochách měly smykový. U nových příček došlo k utržení v napojení. Trhliny šly také napříč obkladem. V suterénní části, kde bylo možné vidět základové patky a část stropní desky, která měla pravděpodobně uložení na porušené patce. Porušení bylo na středových patkách ve více částech, pouze ale v části svislé podpěry.
Názor statika
Po zhodnocení a rozkreslení problematiky jsem došla k několika závěrům, než se provedly statické výpočty. Vyloučila jsem probíhající dilataci horní stavby jako spíše nepravděpodobnou z hlediska několika směrů trhlin a jejich závažnosti. Jako hlavní příčinu jsem uvedla pravděpodobnou kombinaci nevhodného založení objektu, dále přitížení objektu a úpravy při rekonstrukci (většina nových trhlin se začala objevovat právě po dokončení rekonstrukce v r. 2010) přetížení stropní desky a jejího průhybu, což odpovídá směru trhlin v příčných i podélných stěnách. Stav objektu jsem v počáteční zprávě zhodnotila jako havarijní a vzhledem k jeho druhu jsem doporučila školku uzavřít či její provoz výrazně omezit. To se také stalo. Předala jsem výsledky zadavateli a rovnou jsem kontaktovala kolegy se specializací na betonové konstrukce, se kterými jsem problém konzultovala. Doporučila jsem je zadavateli a ihned se přešlo k další fázi.
Trhliny se objevovaly ve zdivu příček i nosných stěn. Praskaly i keramické obklady.
Následně se provedl podrobnější průzkum, několik návštěv, které vedly k podkladům pro statický výpočet. Dle údajů z původní technické zprávy je objekt založen na území s výskytem rumoviska po bouraných objektech, zůstatky základů po starých objektech, navážky měly být při provádění odstraněny. V suterénu je však vidět některé původní konstrukce, ne vše bylo tedy odstraněno.
Objekt se vyskytuje na území s vlivem poddolování.
Pro statické posouzení byl vybrán střední dilatační celek, kde se poruchy vyskytují v největší míře. Výpočetní model byl proveden MKP, prostorový, dvě varianty na různém geologickém podloží (dle reálného profilu a druhý na tuhém podloží – původní návrh). Použité výztuže a statické schémata byly získané z informací ve výkresech tvarů a výztuže. Při posouzení se zjistilo, že je nevyhovující část trámů ve stopní konstrukci nad 1. PP i 1. NP. Přetížené byly také sloupy, kontaktní napětí pod středními patkami bylo výrazně překročeno nad vypočtenou únosnost základové půdy. Významná byla také vypočtená hodnota deformace stropní konstrukce pro strop 1. PP a 1. NP a to v pružném stavu.
Trhliny byly na stropech i sloupech v suterénu
Závěrem výpočtu bylo zjištění, že už při návrhu školky byly průřezy navrženy s vysokým využitím a v některých případech nevyhovovaly ani meznímu stavu únosnosti. Poddimenzované konstrukci nepřispělo nevhodné založení, které bylo na nehomogenním podloží s ponechanými násypy. Dále velké zatížení na stropních konstrukcích. Navržená opatření tedy směřovala k sanaci základů a to zvětšením plochy patek, rozšíření některých základových pásů a případné podchycení základů mikropilotami do únosných štěrků. Stropní konstrukci bylo navrženo podepření v 1. PP a zkrácení rozpětí mezi podporami (založení nových stojek atd.)
Dovětek Barbory Bartecké:
V žádném případě nezatracuji průzkumy a techniku, která je dnes dostupná: monitoringy a vyhodnocení jsou výborné věci a ukazatele, které dokážou navést k jádru problému. Ale ne vždy je to nutné, některým problémům lze pravděpodobnou příčinu přibližně stanovit i bez techniky. Zvlášť se tomu přikláním v případech, jako je tento, kdy si z indicií sestavím výsledek a snažím se věc urychlit, protože stav je vážný. Samozřejmě jsou místa, kde je monitoring potřebný.
Sdílet / hodnotit tento článek