Projekt, pod kterým jsou podepsány architektky studia Formafatal, Dagmar Štěpánová a Martina Homolková, by v Čechách neměl šanci na úspěch. To ale ani nebylo záměrem, protože je doma tam, kde dokonale sedí. Uprostřed tropů Kostariky. Tady, jen na dohled proslulé pláži Playa Hermosa, si nyní pyšně hoví v mírném svahu fenomenální Atelier Villa, objekt, který byl programově navržen jako soukromé rodinné obydlí investora. A nestojí tu sama. Společnost jí dělají další hodnotné objekty. Je tu ještě masiv z betonu vybudované Art Villy, soubor pěti vejcovitých dřevostaveb Coco Villa a tropický multifunkční pavilon Wing.
Tři studia, tři různé přístupy
Celý tento shluk nestejných staveb, resort tropických vilek, je přitom unikátem. Podílely se na něm tři různá architektonická studia, která si k dosažení cíle zvolila odlišných metod. Studio Refuel works navrhlo architektonický koncept „těžké“ betonové Art vily, studio Archwerk je autorem „lehkých“ pavilonů Wing a Coco. A Atelier Villa pak ono těžké i lehké spájí dohromady. Výsledkem je ucelený a vyvážený komplex, který překvapuje v každém ohledu. Stoprocentní nálož divočiny deštného pralesa, ve které byste čekali spíš útok Predátora (který se tu mimochodem natáčel), českou architektu nevyvedla ani na moment z míry.
Stavba, která se ztrácí v džungli
Přitom hlavní kouzlo této stavby tkví v tom, jak nenápadná je. Respektive, jak dalece dokázala splynout se svým okolím. Tmavým vyvedením dřevěné fasády, bujnou zelení pokrytou střechou. A jak prodyšná umí být, když se náhodou otevře výhledu na oceán. Základem podlouhlého temného hranolu, který Atelier Villa charakterizuje, je podpůrná konstrukce fixující a vyrovnávající stavbu ve svahu. Budova díky tomu jako by částečně levitovala nad terénem, a ve směru sklonu svahu volně plynula nad zemí. Což sílu výhledu do dálek, směrem odkud vane slaný vítr a šumí moře, rozhodně akceleruje.
Z uzavřeného objemu stavby se nabízí výhledy buď tímto směrem, anebo do svěží zelení porostlých svahů a strání. Bližší vizuální kontakt s okolními stavbami resortu si objekt nepřipouští, případné propojení ponechává na obyvatelích, aniž by je tím šidil o jejich soukromí. Ať si sami zvolí, s kým tu chtějí trávit čas. Vilky resortu jsou tak na dohled, a přitom vzájemně neviděné. Z bytelného základu se pak vzpíná ocelový skelet rámové stavby, který vytváří základní profil. Limitován je rozponem 4x4 metry. Vně objektu je ale tako konstrukce nezřetelná.
Jednoduchost čistých linií domu sluší
Zvonivé provolání pura vida, pura arquitectura tu zrcadlí myšlenku, že když do uzavřeného interiéru vpustíte více přírody, navrátíte tím obyvatelům životní energii. Dům přeci nemusí vypadat jako tuhá krypta, ne? „Největší důraz jsme vedle myšlenky smazat hranice mezi interiérem a exteriérem kladly na konstrukční jednoduchost a čisté linie,“ dodává Štěpánová. A tento záměr stavba rozhodně nepředstírá, ale naplno vystihuje. Temný hranol do svahu zasazené vily se v panoramatu džungle ztrácí, je její přirozenou součástí. A slíbená vzdušnost, prodyšnost?
Tu zajišťují stavební perforované dílce z hliníku. Pro potřeby stavitelství v rovníkovém klimatu navýsost užitečná věc. Nedeformuje je teplo ani vlhko, vlivem slaného povětší nekorodují, na slunci se nerozpálí. Proto se tu s nimi nešetřilo, a tvoří vnější skelet, vymezující stavbu v prostoru. A současně vhodně zastiňují interiér, který v průběhu dne plní hravou mozaikou stínů. „Míra a vzor perforace se na každém panelu liší a vytváří tak zajímavou hru světla a stínů v interiéru vily,“ dodává Štěpánová.
Dům, který se umí proměnit
Hodí se zmínit, že byť hliníkové dílce nekorodují, barvu rzi tu mají. Ale díky nástřiku v barvě cortenové, povětrnostně odolné oceli. Dalším barevným mimikry s přidanou hodnotou disponuje načernalá dřevěná fasáda. Odolnosti přírodního materiálu tu bylo dosaženo technikou zuhelnatění, vypálení dřeva. Krása přeci může být i praktická. Přáním investora bylo, aby tu vzniklo místo, kde: „Návštěvník splyne s okolní přírodou, pročistí svojí mysl, zažije luxus a dobrodružství zároveň. Přál si vytvořit místo, které se každému zaryje hluboko do srdce, když ochutná.“ A architektky studia Formafatal to dokázaly dokonale vystihnout, inspirovány temperamentem zdejší krajiny.
Atelier Villa, se zastavěnou plochou 326, nabízí užitnou plochu 298 metrů čtverečních. Dispozičně je vila navržená ve stejně minimalistickém duchu, zračícím nenáročnost provedení. Podél plné zadní fasádní stěny jsme rozmístili technické místnosti, sklady, koupelny a kuchyni. Zbytek, respektive to podstatné, se odehrává v otevřené dispozici, kde hranice mezi interiérem a exteriérem mizí a celý prostor je vnímán jako zastřešená terasa. Pomocí lehkých posuvných příček lze prostor proměňovat a dle potřeb vytvářet soukromé zóny. Do terasy je také vsazen nekonečný bazén, vizuální prodloužení oceánu. Jeho hladina je částečně zakryta přesahem střechy, aby koupající nedusilo úpalné slunce.
Z interiéru dýchá jednoduchost, volnost nezastavěných stěn (vzhledem k plísním docela rozumné), prostornost. Zakázkový nábytek byl povětšinou realizován u místních řemeslníků, jen některé prvky byly vyráběny v Čechách a následně přepravovány na místo realizace. Podtrženo sečteno? Asi bychom naše architekty neměli pouště ven, k cizokrajným realizacím. Pokud by totiž všichni odváděli tak dobrou práci, jako tým Formafatal, připravili by brzy zahraniční projektanty o práci.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Atelier Villa |
| Typ projektu: | rodinný dům v tropech |
| Architektonické studio: | Formafatal |
| Lokalizace: | Bahia Ballena, Playa Hermosa, Kostarika |
| Vedoucí projektu: | Dagmar Štěpánová |
| Spolupráce: | Martina Homolková |
| Klient: | soukromá osoba |
| Projektová fáze: | 2017-2018 |
| Realizace: | 2019 |
| Stavební parcela: | 25000 m2 |
| Zastavěná plocha: | 326 m2 |
| Střešní terasa: | 298 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek