Problém černé stavby často spočívá v její právní nejistotě. Měly by být odstraňovány, často se tak ale neděje, vymahatelnost tohoto práva není velká. Má to změnit připravovaná rekodifikace stavebního práva. I s dnešní stavební legislativou se s černou stavbou váží praktické problémy, například v případě prodeje takového objektu při žádosti o hypotéku apod.
„Měl jsem i klienta, který prodal černou stavbu a následně čelil soudnímu stíhání s rizikem odnětí svobody,“ komentuje Radek Motzke
Jednou černá, navždy černá
Je dobré si uvědomit, že černá stavba zůstává v právní nejistotě stále, dokud se tento stav po právní stránce nevyřeší. Nelze si namlouvat, že pokud stavba pět, deset, dvacet let stojí, tak je již nepostihnutelná a musí být legalizována, tak to rozhodně není. Stavebnímu úřadu nehrozí žádná prodlení, zcela po právu může i po dlouhé době přijít a zahájit řízení o odstranění stavby. Neexistuje zde něco jako promlčecí lhůta.
Pasport starých staveb
V případě starých staveb, například sto let, může být sporné co je a co není černá stavba, protože k nim často žádná dokumentace není a není jasné na základě čeho byly postaveny. U mnoho desítek let starých staveb se ale předpokládá, že stojí legálně, když jejich existenci za tu dlouhou dobu nikdo nerozporoval. Povinností majitele nemovitosti je ale mít její aktuální stav zanesený ve stavební dokumentaci. Potom se situace řeší takzvaným pasportem stavby, tedy jednoduchou dokumentací, ve které se doloží, jak dům vypadá, z čeho je postaven a další podrobnosti dle vyhlášky o dokumentaci staveb. „Důležité je upozornit, že toto lze uplatnit ale jen u skutečně starých staveb. U budov o stáří několik desítek let, i z dob komunismu lze běžně dohledat, zda stojí legálně či nikoli,“ uvádí Radek Motzke.
Další podrobnosti o povolování či odstraňování černých staveb a co chystá v této oblasti nové stavební právo se dozvíte v rozhovoru ve videu.
Sdílet / hodnotit tento článek