Potřebu se odpoutat od fosilních zdrojů energie těžko někdo zpochybňuje. Je to pro náš stát důležité nejen s ohledem na stabilitu životního prostředí, ale i vzhledem k naší energetické závislosti na dovozu zdrojů. Ale bohužel, nemusí jít jen o zdroje fosilní! Čím více si toho doma vyrobíme, tím méně budeme v oblasti technických zařízení budov, bydlení závislí na výkyvech cen na burzách. Neboť burzy pracují nejen s okamžitou poptávkou a nabídkou, ale i s očekáváním všeho možného a přim tom se opírají o omezenosti zdrojů energie. Emisní povolenky s jejich omezeným objemem jsou pro spekulace bohužel přímo ideální. A neustále musíme mít na paměti, že zadarmo nám nikdo nic nedá.
Pokud z nejvyšší úrovně Evropské komise zazní návrh, aby se na území Evropské unie přestal využívat zemní plyn do roku 2040, tak to je pro Českou republiku, pro milióny lidí žijící v domech, bytech závislých na zemním plynu, velmi znepokojující zpráva. Nestihli jsme se zbavit uhlí a teď bychom měli okamžitě přestat budovat nové zdroje tepla a elektřiny závislé na zemním plynu. Zdůrazňuji okamžitě! Protože každý investor nepočítá se životností plynových kotlů, plynových tepelných čerpadel, plynových kogeneračních jednotek v rozsahu jejich ekonomické návratnosti, tedy obvykle okolo 5 let. Ale se životností v rámci minimálně patnácti i více let.
Do začátku roku 2040 zbývá jen 19 let. To znamená, až na relativně omezené výjimky spočívající ve využití bioplynu nebo malé příměsi vodíku k zemnímu plynu, počítat v nových projektech jakýchkoliv větších zdrojů s životností 15 a více let jen s elektřinou. Je nutné odečíst dobu zpracování projektu, jeho schválení, stavebního řízení i výstavby. Protože nechat projektovat nový zdroj odkázaný na vodík dodávaný z vodíkového plynovodu, to si po dobu následujících nejméně deseti let žádný investor bez záruky dodávek vodíku netroufne. A v tu ránu tu máme místo dovozu zemního plynu dovoz elektrické energie.
Dovoz elektřiny je dovozem produktu s mnohem vyšší přidanou hodnotou, než jakou má zemní plyn. Tato přidaná hodnota však nevznikla v České republice, ale jinde. A tam jinde, po započtení tamních mezd lidí zůstane i zisk. Nepřipomíná vám to náhodou zcela stejný princip, jako mají „montovny“, tedy podnikání jen za cenu práce se sníženým podílem na zisku?
Pro upřesnění z kontextu vytrženého výroku o konci využití zemního plynu do roku 2040 jsem požádal o bližší informaci Český plynárenský svaz.
Ing. Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka svazu, k tomu řekla:
„Tato část novinek není předmětem plynárenského balíčku, ale paradoxně byla skryta v návrhu revize EPBD (Energy Performace of Buildings Directive), který Komise zveřejnila při stejné příležitosti. V uplynulých dnech tyto informace žily v médiích svým vlastním životem, aniž by se plně zakládaly na pravdě. Ad rok 2027 – tady Komise navrhuje zastavení možnosti poskytování investičních podpor pro nové kotle využívající fosilní paliva (tudíž nikoliv např. biometan a vodík) z evropských finančních prostředků v rámci budoucího víceletého finančního rámce EU. Je to zatím pouze návrh a rozhodně necílí na národní prostředky, tady státy mají možnost s nimi nakládat dle vlastního uvážení (v souladu s pravidly CEEAG a GBER, přirozeně), a především země střední a východní Evropy by v tzv. kotlíkových dotacích podle mě měly mít plnou možnost pokračovat, s ohledem na to, kolik kotlů využívajících uhlí nízké kvality a vysoké emisní třídy je stále v užívání a míra jejich obměny je i s ohledem na koupěschopnost obyvatelstva poměrně nízká. Musíme si rovněž uvědomit, že tepelná čerpadla nejsou řešení pro všechny druhy staveb. Navíc plynné médium se bude postupně ozeleňovat a snižovat svoji emisní stopu (viz biometan a přimíchávání vodíku).
Rovněž absolutní zákaz využívání fosilních paliv v decentrálním vytápění po roce 2040 je spíše mediální zkratka a v některých případech bych řekla, že se jedná o jednání typu „přání otcem myšlenky“. Ale zde je pravda, že konkrétní znění přílohy směrnice není šťastně a jednoznačně napsané a je potřeba jej v následujících jednáních rozhodně upravit, aby to bylo jednoznačné. Balíček totiž neobsahuje přísný zákaz, ale pouze poskytuje jednotlivým členským státům právní rámec toto rozhodnutí učinit v rámci tzv. Národních plánů na renovaci budov. Nejde tedy o návrh plošného zákazu napříč EU. Rok 2040 je ze strany Evropské komise spíše doporučením. S ohledem na specifika české energetiky očekávám, že by česká vláda případnou možnost odklonu od zemního plynu v roce 2040 nepodpořila. V kontextu ČR je plyn (navíc postupně se ozeleňující a snižující uhlíkovou stopu) totiž klíčový pro nahrazení neekologického uhlí a splnění emisních cílů. Informace o údajném zákazu je tedy nejen ukvapená, ale i do značné míry zavádějící.“
Je zřejmé, že naše nová vláda má k dispozici poměrně široký manipulační prostor. Uvidíme, jak se zachová a jak bude myslet na milióny obyvatel České republiky nyní závislých na zemním plynu, kteří nejenže nyní pláčou nad růstem cen zemního plynu, ale kteří by poměrně rychle museli zaplatit navíc investice do nových, v současnosti většinově jen elektrických zdrojů tepla i s tím, že cena elektřiny roste rychleji.
Sdílet / hodnotit tento článek