Bydlíte v bytovém domě se společným zdrojem tepla? Pak jste možná při obdržení rozúčtování na něj hleděli s údivem.
Výpočty jak základní, tak spotřební složky nákladů na vytápění a přípravu teplé vody totiž vycházejí z naprosto falešných předpokladů. Použité koeficienty, na základě kterých se náměry dodaného tepla a plochy vytápěných prostor upravují, většina poskytovatelů služeb nepočítá, ale pouze odhaduje!
Výsledkem je trvalé poškozování části obyvatel bytových domů, neboť je jim přisuzována spotřeba tepla, která neodpovídá skutečnosti a její výše nejenže odporuje logice, ale mnohdy i přírodním zákonům! To, nad čím před lety ještě leckdo mávnul rukou, dnes již začíná řadu lidí ekonomicky ohrožovat.
Chybovost v řádu desítek procent je přitom zakotvena přímo v legislativě. Nejedná se tedy o náhodný exces, ale o systémovou chybu postihující všechny objekty vybavené ústředním vytápěním. A je úplně jedno, jestli bydlíte ve starém paneláku nebo novém developerském projektu, jestli vám teplo dodává teplárna nebo si ho vyrábíte ve vlastní kotelně, jestli ho měříte tak či onak.
Jakmile spadáte pod zákon č. 67/2013 Sb. a vyhlášku č. 269/2015 Sb., máte problém!
Kde se chyby ve vyúčtování tepla berou?
Oba výše zmíněné předpisy stojí na zcela špatných základech a zjevně chybí snaha to změnit.
Přestože mají za cíl zajistit spravedlnost v rozúčtování nákladů při užívání objektů hromadného bydlení, existuje nespočet důkazů, že ji naopak pošlapávají. Dlouhodobě se to ví o spotřební složce, méně už o složce základní. Nicméně značnou chybovostí jsou postiženy obě dvě, takže o nějaké spravedlnosti nemůže být žádná řeč. Posuďte sami.
Korekce náměrů, klíčový parametr spotřební složky, které mají zohlednit různou energetickou náročnost jednotlivých bytů v domě, se většinově provádějí pomocí „empirických“ tabulek. Empirických v uvozovkách, protože o empirii v pravém slova smyslu se nejedná. Hodnoty použitých polohových koeficientů nejsou vytvořeny ani na základě pozorování ani na základě praxí ověřených zkušeností.
Započitatelná podlahová plocha, klíčový parametr základní složky, která má zohlednit velikost jednotlivých bytů v domě, se vypočítává z podlahové plochy opět s využitím zcela nevěrohodných a nijak neověřených koeficientů. Skutečné velikosti bytů se tak deformují, aniž by k tomu byl jakýkoliv racionální důvod.
Bilanční polohové koeficienty napravují dosavadní křivdy
Samozřejmě, vlastní rozúčtování nemůže mít vliv na jednotkové ceny energií, ale když už ty se utrhly ze řetězu, mělo by být povinností zajistit alespoň přesné rozdělení nákladů mezi jednotlivé bytové jednotky. Aby jedni nedopláceli na druhé. Stačí se zbavit výše zmíněné pseudoempirie a začít používat korekce založené na fyzikálních zákonitostech – bilanční polohové koeficienty.
Bilanční polohové koeficienty primárně upravují spotřební složku rozúčtování tepla, ale současně napravují i vady základní složky. Započitatelná plocha je při jejich využití rovna ploše podlahové, neboť dílčí koeficienty používané při jejím vyčíslení se vždy rovnají jedné. Je to dáno tím, že všechny posuzované aspekty již řeší právě bilanční polohové koeficienty. Takže dvě mouchy jednou ranou…
Pokud nechcete platit za něco, co skutečně nespotřebováváte, vyžadujte po svém poskytovateli služeb, tedy vlastníkovi objektu, aby podklady pro rozúčtování nákladů na teplo byly přesné. Volba stanovení polohových koeficientů je jeho starostí, nikoliv správcovských či rozúčtovatelských firem, které vám zpracovávají roční vyúčtování nákladů.
Ale i jim je dobré sdělit, že pokud mají možnost doposud používanou pseudoempirii nahradit přesnými bilančními polohovými koeficienty, ať ve vašem případě neváhají. Věřte, že tu možnost mají, jen čekají na správný signál.
Letošek je jen začátek, bude hůř, takže bych neváhal ani chvilku.
Sdílet / hodnotit tento článek