Kde se nachází Üllő? Tam, kde končí Budapešť. Tato prostá otázka a odpověď na ni rámuje mnohem obšírnější popis situace v místě stavby moderního rodinného domu. Působivé realizace, která s citem pro tradice, vztah k přírodě a invencí obohacuje maďarskou vesnici o nový a působivý prvek. Dům, který má metropolitní standard obytných kvalit, ale přitom zůstává na vesnici.
Üllő leží 6 kilometrů od posledních cedulí, označujících konec Budapešti. Za pásmem kruhových objezdů, dálničních spojek, obřích nákupních center, parkovišť, dispečinků a kapacitních překladišť. Téměř dvoumilionová metropole je odtud na dohled, a připomíná se každou chvíli. Třeba bloudícími kamiony a v noci světelným smogem. Přesto už je Üllő vesnicí, a chce jí zůstat. Necítí se být předměstím hlavního města. Ale snadné to není. Místní tu už po generace zápasí s tím, že mladí odchází za vzděláním a za prací do „velkého světa“, které se rozkládá takřka za humny. A byť uznávají, že bydlení je tam komfortnější a zaměstnání lépe placené, ztráta potenciálu je trápí. Dobré zprávy?
Karta, naznačující vysídlení a degradaci vybydlené vesnice se může obrátit. Projekt Dům mezi ořešáky názorně demonstruje, že možné to je. Je to totiž bydlení, kteří si na vesnici zařizují „mladí“. Mají děti, takže se s nimi do vesnice vrací život. Pracují z domu, formou home-office, takže zázemí města k životu nepotřebují. A kvalita bydlení? Ta je díky projektu architektů ze studia Konkrét velmi současná a moderní. Zkrátka a dobře, chytře řešená realizace si bere z města to, co je činí pro mladou generaci přitažlivé, a aplikuje to v podmínkách prostředí vesnice. Která je o poznání klidnějším, příjemnějším a bezpečnějším místem pro dospívání dětí.
Tradičně netradiční, nízkonákladové a s atmosférou
Dům mezi ořešáky nejspíš dilema volby mezi městem a vesnicí nerozlouskne, ale poukazuje na to, že cesta k návratu a oživení existuje. Proto je tak inspirativní. Stavební parcela se nachází mezi rozvolněným ořechovým hájem (není to ani les, ani sad), a sennou loukou. Na předzahrádce tradičního úzkého, ale dlouhého pozemku, stojí stavení starého statku. K parcele patří, ale nové majitele neoslovil. A než jej pracně rekonstruovat a uvádět do snesitelné podoby, raději si na pozemku za ním vytvořili nové bydlení. Stojí ve vzdálenější části dvora, k původní zástavbě se moc neváže. Působí dojmem solitéru a k ulici je navázán jen příjezdovou cestou.
Architekti z týmu vedeného Balogh Csabou připouští, že při určování polohy novostavby brali v úvahu možné zřízení cesty podél orné půdy, proto hmotu stavby mírně odtáhli od zadní hranice. To mělo různé dopady na návrh: například na polohu vchodu nebo posunutí a velikost oken. Ořechový háj pak udal motiv celé kompozici, jež kolem utváří harmonickou atmosféru. A na té klientům, čtyřčlenné rodině, velmi záleželo. Architekti si pochvalují, že klienti měli konkrétní představy o svých potřebách a v podstatě jedinečné návrhy, jak jich dosáhnout. „Představovali si nízkonákladový, kompaktní, stabilní a odolný jednopodlažní dům, jež bude silně propojen se zahradou,“ vysvětluje jejich stanoviska Sirokai Levente, člen projekčního týmu.
Vymanit se z města, přiblížit vesnici
V jednoduchosti je síla. A právě tu zde vyjadřuje jednoduchý proporční objem s lehce asymetrickou šikmou střechou.
Pevný půdorys poskytuje ideální propojení mezi obytnými a soukromými prostory, dává smysl přehledné organizaci. Tam, kam slunce nedosáhne, podél severní strany, jsou soukromé pokoje, ložnice. Světlo je naopak žádané v obývacím pokoji, a proto je spolu s jídelnou a kuchyní umístěn na jihu. Mezi oběma složkami probíhá „členící ale nedělící“ vstupní osa. Tu vyjadřuje po celé délce vestavěná skříňová stěna. Kuchyň přímo od vstupu vidět není, kryje se uvnitř dřevěného boxu, jehož součástí je, pro vyšší praktičnost, spíž a sklad. A také koupelna. Spíše pro návštěvy a hosty, protože k ložnicím se pojí další dvě.
Milé prvky po prarodičích
Kuchyně a obývací pokoj s jídelnou jsou tedy fyzicky odděleny „bariérou“, ale vizuálně jsou o nadále silně propojeny. Z jednoho místa tak přehlédnete dění v celém domě. Tedy, skoro celém. Jsou tu totiž ještě dvě zanořené a střechou kryté terasy. První, prostornější, je navázána na kuchyň a obývací pokoj, může sloužit jako letní kuchyně/jídelna. Nebo jen místo k odpočinku na čerstvém vzduchu. Druhá taková „dutina“ je závětřím do vlastního obydlí. I tady se dá posedět, nebo trucovat. Dispoziční řešení vyvažuje otevřenost se soukromím, pohodlím a atmosférou.
Kvality jsou nastaveny tak, že interiér připomíná svým pojetím spíše luxusnější apartmán. Který ale za okny nemá hlučné město, ale louku a vesnici. To se propsalo i do užitých materiálů. Jsou estetické, ale účelné: leštěná podlaha z podkladového betonu a bíle omítnuté stěny posilují soudržnost, s níž ladí venkovský dubový nábytek z masivu. Tyto jednoduché prostory dokonale zvýrazňují rodinné "relikvie". Například zrestaurovaný žlutý příborník, nebo lavice vedle vchodu zděděná po prarodičích. V doplnění pak šatní skříň, která určuje tón ložnice rodičů nebo konferenční stolek, který byl kdysi lodním kufrem. Jsou to věci, které by v městském bytě nezazářili, ale sem tak nějak pocitově patří.
Vlnící se fasáda udává rytmus
Hravost interiéru si nezadá s tím, co jde vidět zvenčí. A tam to vyhrál celistvý plášť z vlnité vláknocementového materiálu (opět, je to materiál upomínající na vlnitý plech, pro maďarskou vesnici jinak velmi typický). Má černě břidličnatou barvu, a objekt příjemně anonymizuje. Výhoda?
Je současně fasádní a střešní krytinou. Navíc je snadno čistitelná a bezúdržbová. „Použití tohoto materiálu je u obytných budov neobvyklou volbou, ale směrem k požadované komplexnosti a kompaktnosti je vlastně ideálním materiálem,“ dodávají architekti. Užitečnou vlastností materiálu, jež vyjádřila design stavby, pak je to, že umožňuje homogenní vzhled a vodotěsný povrch, který funguje jako odvodnění místo použití okapů.
Dům mezi ořešáky stojí na vesnici a splývá s ní. Jeho interiér je ale příjemně městský. Vyvážení a to, že si z obou tak protichůdných prostředí bere to nejlepší, znamená velký impuls. Pro ty, kterým město přijde zbytečně hlučné a uspěchané, ale v bydlení na vesnici nevidí potřebný standard, je popudem ke změně. Üllő stojí tam, kde kočí Budapešť. A s domy, jako je ten mezi ořešáky, si může vesnice uchovat svůj charakter.
Název projektu: | Ház a dióligetben / House in a Walnut Grove |
Typ projektu: | novostavba rodinného domu |
Architektonické studio: | Konkrét studio |
Lokalizace: | Üllő, Vecsés, Maďarsko |
Vedoucí projektu: | Balogh Csaba,Sirokai Levente |
Spolupráce: | Sónicz Péter, Tatár-Gönczi Orsolya |
Statika: | Balázs Magai Hidrokomplex Mérnökszolgálati Kft. |
Inženýring stavby: | Lucz Attila | HVArC Engineering Office Ltd. |
Elektroinstalace: | Artvill Engineering Office Ltd. |
Klient: | soukromá osoba |
Užitná plocha: | 114 m2 |
Realizace, finalizace: | 2019 |
Sdílet / hodnotit tento článek