Profil obce Rybí definuje dvojice hlavních silnic, jež se sbíhají u křižovatky, a celé sídlo tak nabývá tvaru písmene Y. V jeho prodloužené jižní části se pak nachází nový dům, navázaný na přístupovou cestu, a příjemně vesnicky idylické okolí. Je tu potůček, vzrostlé stromy a nedaleko les. Mezi ně šikovně usazená parcela bohužel trpěla jedním z častých „neviditelných“ neduhů.
Ochranná pásma a veřejností využívané místo na pozemku investora
V rozletu a volnosti stavbu brzdila bezpečnostní pásma kolem podzemních vedení plynových zásobníků a také ochranné pásmo kolem lesa. V krátkosti se tak nad poměry prostorný pozemek – 2161 metrů čtverečních - dal stavebně využít jen z části. Drobný háček byl i v tom, že u samého potoka, kde končí asfaltka a začíná pěšina, se nachází malá Boží muka s posezením. Formálně leží na pozemku majitele, ale jde o veřejně přístupné místo. Jež se navíc součástí křížové cesty, vedoucí z Nového Jičína do Štramberka. Majitel nehodlal soupeřit stavebním záměrem se století zažitou tradicí, a tento nejníže položený úsek pozemku se rozhodl nevyužít.
Výsledný půdorys domu a jeho zasazení do prostoru celé parcely tak byl do jisté míry dané předem. Architekti z kopřivnického studia KLAR, Václav Kocián a Zdeněk Liška, to však nechápali jako omezení redukující jejich tvůrčí představy, ale spíše užitečné vodítko, které jim pomohlo nasměrovat v rámci ne úplně optimální situace dům na ideální pozici.
Rychle a přitom kvalitně
Zhodnotili přitom fakt, že se celý pozemek mírně svažuje směrem k jihovýchodu, a tím pádem se z něj otevírají výhledy do malebné krajinky. Projekt tak od samého počátku pracoval s vizí „rozhledu“ do okolí pastvin, lesů – s tím, že záběr na zastavěnou část obce bude spíše upozaděný. Byť tedy na kraji vesnice, působí celý Dům s výminkem milým dojmem samoty u lesa. A co tu vlastně mělo vyrůst?
Představa klientů vycházela z nekomplikovaně řešené „dvou-domu“, který by v jedné samostatné části nabídl bydlení pro čtyřčlennou rodinu majitele, zatímco v druhé oddělené části by poskytl zázemí pro bydlení prarodičů. Výminek neměl být zastrčenou pastouškou, ale kvalitativně nevyčleněným bydlením, které mělo odpovídat potřebám osob důchodového věku. To, že měl dům společně a přitom v lehkém odstupu zajistit koexistenci dvou - s dětmi pak prakticky tří - generací obyvatel, a měl reagovat na všechny jejich požadavky, pak představovalo určitou výzvu.
Nikdo rád nečeká na nové bydlení dlouho, a i zde klient doufal v návrh projektu snadno realizovatelného, s relativně nižším stropem výdajů. Ovšem ne za každou cenu – na kvalitě materiálu se nešetřilo, a tak solidně podaná řešení vedou k nižším provozním nákladům. Panovala tu též ochota provést alespoň část realizace svépomocně. Což dávalo širší manévrovací prostor při plánování celé stavební práce.
Dva domy, dva typy základů
Tyto přání se pak promítly do zvolených konstrukčních řešení. Z rovnice poměrů cena/výkon vzešlo jako nejspolehlivější materiál dřevo, a celá konstrukce domu je tak provedena jako dřevěná fošínková s dutinami vyplněnými minerální vatou, a zaklopenými konstrukčními OSB deskami. To garantuje nezbytný tepelný komfort a současně úspornost provozu.
Konstrukce je přitom usazena na dvou různých typech základů. Část „pro mladé“ je ustavena na ocelových stojkách, zatímco část s výminkem je založena na betonových základových pasech. A jeho samotná podoba?
To, jak připouští sami architekti, byl trochu oříšek. Zatímco umístění stavby na parcele bylo v podstatě dané, v případě konceptu se nebylo úplně od čeho odpíchnout. Parcela na zelené louce u lesa totiž neměla téměř žádnou sousední zástavbu, k níž by se nějak mohla vztáhnout a definovat podle ní svou strukturu a tvarosloví.
S ozvěnou Beskyd
„V relativní blízkosti se nachází dvě katalogové dřevostavby se sedlovou střechou, zbytek okolní zástavby Rybí je pak mixem rozličných typů rodinných domů z různých období,“ podotýkají k situaci v okolí architekti. „Takže nakonec vzhledem k rozpočtu, nabitému stavebnímu programu a také požadovanému konstrukčnímu systému dřevostavby v návrhu jsme tu využili cestu nejmenšího odporu, racionální přístup založený na srozumitelném a účelném opakování konstrukčních prvků.“
Výsledkem těchto úvah jsou dva do sebe vetknuté tubusy se sedlovými střechami. Základní tvar domu se tak na první pohled jeví jako regionálně tradiční podbeskydská zástavba, kterou tvoří drobné jednopodlažní domky se sedlovou střechou. Předpokladem je, že dvě samostatná křídla budou přirozeně oddělovat provoz budoucího výminku pro prarodiče a provoz pro samotnou rodinu. Skladba počítala s polo-uzavřenějším dvorem, a s ochozy po stranách vymezenými přesahy střech.
Teplo rodinného krbu
Z hlediska vnitřních dispozic tu vzniká prostor sdíleného zádveří, jež chodbou rozděluje cesty do obou domácností. Na zádveří navazuje na jednu stranu chodba výminku, na druhou stranu hlavní obytný prostor. Chodba lemuje východní stranu výminku a umožňuje vstup do technické místnosti, koupelny a ložnice. Zároveň propojuje toto křídlo s terasou.
Při vstupu do hlavní obytné části rodinného domu vcházíme do velkého převýšeného prostoru s kuchyní a jídelnou. Jako v celém domě, i zde je kladen důraz na umožnění průhledů skrz dům či ven do krajiny. Pásové okno v kuchyni dává přehled o vstupu do domu, výhledy do krajiny pak nabízí velké sedací okno v obýváku. Z obývacího pokoje vede chodba do klidové zóny s pokojem, koupelnou a ložnicí. Všechny obytné místnosti mají přímý vstup na krytý ochoz a terasu.
V interiéru se pohledově nejvíce uplatňuje smrková biodeska a bílý sádrokarton. Podlahy v pokojích jsou dubové, v chodbách a koupelnách je použita keramická dlažba. Vytápění je navrženo jako podlahové teplovodní napojené na elektrokotel. Obytný prostor je doplněn o krbová kamna na dřevo. Díky kvalitnímu zateplení jde o plně dostačující režim vytápění, který provoz stavby neprodražuje.
Dům s výminkem se tak propisuje do krajiny i srdcí svých obyvatel jako velmi příjemné bydlení, místo, které se bez pochyb dá nazvat domovem.
Údaje o projektu
Název projektu: | Dům s vymínkem |
Typ projektu: | novostavba rodinného domu, dřevostavba |
Architektonické studio: | KLAR |
Lokalizace: | Rybí, Moravskoslezský kraj |
Vedoucí projektu: | Václav Kocián a Zdeněk Liška |
Hlavní dodavatel stavby: | Richard Kovář |
Statika: | Martin Wünsche |
PBŘ: | Pavla Tvrdá |
PENB: | Tomáš Brückner |
Klient: | soukromá osoba |
Zahájení projektové fáze: | 2019 |
Rok dokončení (finalizace): | 2021 |
Zastavěná plocha: | 145 m2 |
Užitná plocha: | 124 m2 |
Plocha pozemku: | 2161 m2 |
Objem obestavěného prostoru: | 722 m3 |
Náklady: | 5,0 mil- Kč. |
Sdílet / hodnotit tento článek