REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Staré dřevo na nové fasádě. Na krásnou novostavbu využili dřevo z bouračky. Poškození fasády se bát nemusí

Zajímavá ukázka funkčního designu, a taky vynikající příklad toho, jak může snaha po recyklaci materiálu napomoci splynout novostavbě s historickou zástavbou ve svém okolí. Stavebníci chtěli dům, u kterého se nemusí bát o každé škrábnutí. Staré dřevo chrání novostavbu a skvěle vypadá.
foto: Jaro van Meerten

Architekti z nizozemského studia HOYT se soustředí na „funkční“ design. Obnáší to, aby stavba, kterou připravují, byla vždy plně životaschopná. Ať už je to rodinný dům, sportovní středisko anebo nákupní centrum. „Nikdo – ani klienti nebo stavitelé - totiž nechce, aby výsledkem práce architektů byla polovičatost a nedomyšlenosti, chyby, zabalené do slušivého hávu na oko hezkého projektu,“ říkají.  A že se prý takové věci dějí i dnes častěji, než by se očekávalo.

U rodinných domů si pak HOYT výstup funkčního designu hlídají tak, že „nepustí“ do světa takový projekt, ve kterém by sami nechtěli bydlet.

Pochopitelně že klíčový je pro ně soulad s představami a možnostmi jejich klientů, ale cíleně usilují o to, aby vytvářeli architekturu, v níž se skutečně budou moci lidé cítit jako doma. Snad proto se může zdát, že některé jejich realizace postrádají ambice a jsou výrazem střízlivé. Nicméně solidní, funkční. Kritickým bodem, kterému věnují nemalou pozornost, je pak samotná stavba její průběh. Protože i ty nejlepší návrhy mohou skončit jako špatně navržená realita, pokud se nevěnuje dostatečná pozornost technologii a logistice stavebního procesu.

foto: Jaro van Meerten

Zkrátka a dobře, profesním krédem HOYT je, že dobrý architekt musí být pořád aan Zet. V pohybu. Aby viděl, jak se staví jinde, udržoval si přehled, kontroloval a dozoroval, zda se projekt neodchyluje od reality a naopak. A jak to s nimi vypadá v praxi? Názorně to ilustruje jejich předposlední úspěšný projekt trochu atypického rodinného domu, jež vyrostl ve vesničce Broek. Ne náhodou totiž připomíná velkou stodolu, a byl vystavěn z opakovaně využitého, recyklovaného dřeva.

Vítejte ve vesnici plné stodol

Vesnička Broek se nachází v provincii Waterland, nicméně pro svůj autentický skanzenový charakter je pojmem v celém Nizozemí. Největší slávu toto sídlo zažívalo v 16. a 17. století, v době, kdy se zdejší původně mořeplavecká a kupecká komunita postupně transformovala na komunitu zemědělskou. Souviselo to se zajímavou kapitolou dějin holandského království, časy, kdy právě sem „na důchod“ odcházeli kapitáni lodí Nizozemské východoindické společnosti.

foto: Jaro van Meerten

Staří mořští vlci se už sice nehodili k dálkovým plavbám, ale chtěli být pořád cítit slaný mořský vzduch a pozorovat příliv. A aby jen tak planě nezaháleli, začínali tu hospodařit, s vyzískaným jměním zakládali četné zemědělské farmy.

Háček byl v tom, že tihle vysloužilci měli trochu problém s měřítky. A hospodářská stavení i domy k obývání, které si tu nechávali budovat, měly pořád proporce velkých lodních skladů. Broek, vyhlášená turistická destinace, je tak dodnes podivuhodnou sestavou nad-dimenzovaných „stodol“ a velkých dřevěných bud. Různobarevných. Protože každý chtěl mít tu svou.

foto: Jaro van Meerten

V době ekonomického úpadku pak pestrobarevnost nátěrů nahradila uniformní šeď, ale jádro vesnice pořád ještě září jasnými barvami. A motiv barevnosti, větších než menších parametrů, výrazné přiznané dřevěné fasády, se promítl i do projektu rodinného domu, který tu připravovali architekti ze studia HOYT. Jednak proto, že si to žádaly stavební předpisy zohledňující historické prostředí, a také proto, že se to klientům náramně líbilo.

Ti si přáli mít takový dům, u něhož by nevadilo, když jejich kluci jen tak opřou (nebo pohodí) kola o fasádu domu.

Aby to funkčně dávalo smysl

Architekti na základě těchto kritérií tedy záměr stavby na kraji pitoreskní vesnice rozpracovali tak, aby měřítkem, barvou i materiálem odkazoval na starší dřevěné domy, ale přitom vynikal vlastní současnou architekturu. Jinými slovy, aby disponoval náležitě funkčním designem. Vzhled sám o sobě neměl být tou hlavní a určující veličinou, šlo spíše o důvěrnou a podvědomou blízkost předlohy, objekt spíše nevýrazného ladění, lehce ve stylu zemědělské stavby, jinak běžné pro toto venkovské prostředí.

foto: Jaro van Meerten

Idea v hrubých rysech nějak připodobnit novostavbu již existujícím objektům ale pořád narážela na vyšší logiku. Z hlediska stavební udržitelnosti totiž není vhodné replikovat něco jen tak, samoúčelně. Chybějícím střípkem, který dodal celému záměru hlubší smysl, se stala až demolice jedné ze starých stodol v Broeku. Ta totiž nabídla dostatek starého materiálu pro nové dílo. Které mohlo být, své novotě navzdory, elegantně „obaleno“ fasádou z regenerované červeného cedru, pocházejícího z bourané budovy.

HOYT promluvili s demoliční četou, a za odvoz od nich sehnali dřevo. To bylo citlivěji odstraněno, obroušeno, impregnováno a znovu-použito, prakticky ve stejných šířkách a délkách, jako u předchozí budovy. Kromě finanční úspornosti a ekologických výhod tu byl také klad vizuální. Fasáda nového domu má díky tomu okamžitě tu správnou patinu, typickou pro celý Broek. Pak už stačilo jen sehnat stejné tašky, krytinu, které se používají ve zbytku vesnice. Novostavba tím mohla rozvíjet svůj současný charakter, aniž by popírala historický ráz.

foto: Jaro van Meerten

Interiér s vůní dřeva

Dvoupodlažní rodinný dům, se štědře „stodolovitou“  užitnou plochou 350 metrů čtverečních, tak mohl volněji rozpracovat vnitřní plán podle představ zadavatele. Jen v přízemí nese osm místností, jimž vévodí velká „hala“ jídelny propojené s obývacím pokojem.

Ostatně, celé přízemí domu je navrženo jako fluidní prostor, překypující různými zónami a funkcemi, navázanými na „výběh“ do dvora. Téma interakce mezi vnitřními prostory a rozsáhlým otevřeným prostorem venku tu zdůrazňují průhledy a široká okna.

foto: Jaro van Meerten

Ztvárnění interiéru, jeho vybavení, neoplývá křehkostí, ale je selsky robustní. Tak, jak se od poctivé vesnické stavby očekává. Rozhodně mu ale nelze upřít eleganci, kterou podporuje výrazné začlenění dalších dřevěných prvků. HOYT si tenhle dům mohou právem pochválit. Jimi navržená novostavba se okamžitě po svém dohotovení stala funkční součástí okolní zástavby. Tím, že na sebe vzala starý plášť recyklované dřevěné fasády.

Údaje o projektu

Název projektu: WOODEN BARN HOUSE
Typ projektu: rodinný dům s recyklovanou fasádou
Architektonické studio: HOYT Architecten
Lokalizace: Broek, Waterland, Nizozemsko
Vedoucí projektu: Joris van Hoytema
Projektový tým: Joris van Hoytema, Selma Atica, Erik Leusink
Dodavatelé materiálu: BORA, Hotbath, Kalfire, Leegwater Houtbereiding B.V., Minotti
Dodavatel stavby: AWF Bouw
Design interiérů: Studio JVM
Rok dokončení (finalizace): 2022
Užitná plocha: 350 m2
Klient: soukromá osoba

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Jak prodloužit trvanlivost dřeva v exteriéru?

Jak prodloužit trvanlivost dřeva v exteriéru?

Dřevo je oblíbeným konstrukčním materiálem, který má řadu nesporných výhod, ale i některé nevýhody. Tyto je nutné znát a respektovat, pokud je naším přáním, aby výrobky umístěné v exteriéru plnily svojí funkci dlouhodobě, bezporuchově a s co nejdelšími intervaly obnovy a údržby. Ke zlepšení funkčnosti výrobků ze…

REKLAMA