Soukromí investoři si uvědomují, že pro rozvojové záměry je dostatečná občanská vybavenost základní podmínkou úspěchu, proto je důležité stanovení jasných podmínek pro přípravu infrastruktury jako jsou komunikace, školy, hřiště či parky. Podle 57 % ředitelů developerských firem je nedostatečná občanská vybavenost v městech a obcích reálnou brzdou rozvoje bydlení a překážkou pro jejich naplánované projekty.
Požadavek na uhrazení investičního příspěvku sleduje legitimní cíl a jednání obce tak lze chápat jako hájení zájmů občanů či jako jednání směřující k uspokojování jejich potřeb (k čemuž potřebuje finanční prostředky), k čemuž je obec dokonce povinována, uvádí vyjádření Frank Bold Advokáti, s.r.o. v materiálu Metodika spolupodílu investorů do území.
Developeři u obcí postrádají transparentní pravidla pro spolupráci na udržitelném rozvoji
93 % oslovených ředitelů developerských firem se shoduje na tom, že by obce měly mít schválený dokument, kde by byl jasně zveřejněn způsob cenového výpočtu kontribuce developera na veřejně prospěšné stavby. Vedení některých měst a obcí taková pravidla již využívá v praxi, ale zpravidla jde pouze o velká krajská města a několik málo dalších výjimek na úrovni obcí s rozšířenou působností.
Kam míří peníze z kontribučních poplatků?
V současnosti se průměrná výše poplatku u realizovaných developerských projektů pohybuje ve výši 911 Kč/m2 čisté podlahové plochy, v Praze průměrně 1381 Kč/m2.
Měl by být kontribuční poplatek investora obci svázán výlučně s úhradou nákladů spojených s projektem developera? S veřejně prospěšnými stavbami bezprostředně svázanými s daným územím?
Ředitelé developerských firem se jednoznačně shodují na tom, že tzv. kontribuční poplatek investora obci by měl být výlučně svázán pouze s úhradou nákladů, vyvolaných projektem developera, tedy s veřejně prospěšnými stavbami bezprostředně souvisejícími s daným územím, což bývá v praxi problematické vyjednat.
„Podílení developera na nákladech obce formou příspěvku považuji sice za oprávněné, nicméně za provizorní řešení, neboť developer odevzdává státu významné částky formou daní, především DPH. Kdyby z těchto daní placených státu část zůstávala v obcích, byly by potřeby obcí pokryté,“ myslí si Petr Palička, country managing director developerské společnosti Penta Real Estate.
Jak může obec podpořit záměr investora a současně hájit zájmy svých občanů?
„Městská část funguje jako koordinátor a prostředník mezi investory a občany. Nám se osvědčil systém participačních jednání s obyvateli rozvojových lokalit. I investoři vidí, že průběh povolování projektů je potom díky participacím hladší, a ve výsledku jim šetří čas, a tedy i peníze,“ dodává Tomáš Portlík, starosta městské části Praha 9, která patří k nejvíce se rozvíjejícím částem Prahy a prodává se v ní okolo 20 % všech pražských bytů.
Zapojování veřejnosti do procesu vyjednávání rozvojových záměrů komentuje Juraj Murín, ředitel odboru vývoje projektů Skanska Residential: „Veřejná participace není všelék a nedá se uplatnit u všech investičních záměrů, naše aktuální zkušenost však potvrzuje, že kde to možné a smysluplné je, zapojení veřejnosti a starousedlíků do procesu rozvoje přináší prospěch všem zúčastněným stranám. Dochází tu mimo jiné k identifikaci společných potřeb a zájmů v území, a pro developera je pak jednodušší hledat vhodná řešení.“
Sdílet / hodnotit tento článek