Žižkov je i v Praze fenomén zapeklitosti. Již existující zástavba má většinou k nějaké kráse nebo optimálnosti daleko, přesto v sobě chová nemalý potenciál. A právě ten architekti David Neuhäusl a Matěj Hunal křísili z minimalistických dispozic jednoho takového bytu v přízemí. Vzhledem k tomu že se projekt týkal užitné plochy necelých pětačtyřiceti metrů, je patrné, že nebylo kam růst a válčilo se tu o každý centimetr plochy.
Přesto si dokázali poradit na výtečnou, a ze skromných dispozic dokázali vyzískat maximum. Byt byl přístupný chodbou, která sloužila současně jako šatna. Z trojice dveří na jejím konci jste mohli vyrazit buď do koupelny, na toaletu anebo do hlavní obytné „místnosti“. Která se stala hlavním obytnou částí, včetně kuchyně s ložnicí hezky pohromadě.
Jednou z mála předností prostoru v této nahloučenosti bylo, že obytná místnost měla přístup k přirozenému světlu. Ne tedy nějak zářivému, ale nabízely se tu průniky oken do dvora. A motiv přístupu denního světla do interiéru se tak stal jedním z těch, které mohli architekti rozvíjet. Nejprve ale museli začít s řešením té minimalistické báze, z níž nebylo kam expandovat.
Specifická a srdeční záležitost
Přitom si klient přirozeně žádal těch samých funkčních úseků, jako v každém jiném bytě. Bylo zapotřebí tu vytvořit kapacitní prostor k ukládání věcí, skříně na oblečení, police. A také stůl k posezení, kuchyni, místo na spaní. Nic neobvyklého, řeklo by se. Otázkou zůstávalo, kam to ale tady v rámci jednoho propojeného prostoru umístit.
Neuhäusl a Hunal se rozhodli povznést nad středoevropskou klasiku, a navrhli netradiční řešení, které je bližší řekněme spíše Japonsku. Přišli s nápadem na podium. Vyšší strop jeho přítomnost umožňoval, a tím se otevírala možnost využít úložného prostoru pod ním, při zachování plochy po pohodlné ležení. Postupně se tak začal rodit plán, který je zrovna tak „něžný jako nekompromisní“.
Ona nekompromisnost vycházela z toho, že to moc jinak ani udělat nešlo. A něžnost? I práci na tísnivě malém prostoru můžete milovat, když si počínáte dostatečně rozvážně a citlivě, a umíte si pohrát s detaily. Architekti navíc dodávají, že je s klientem pojilo kolegiální přátelství. „Tento projekt pro nás byl v mnoha ohledech specifická a zároveň srdcová záležitost,“ protože se jedná se totiž o byt našeho kamaráda,“ dodávají.
Vzájemná důvěra tak byla významným aspektem návrhu i realizace, kdy jeden český profesionál věřil dalším českým profesionálům. A to vždycky potěší.
Malé jeviště pro velkou změnu
Postup řešení a vůbec celý ten základní princip kompletní rekonstrukce spočíval, jež měla zásadním způsobem pozvednout úroveň stísněného bytu v přízemí, rostl z jednoduchých a nákladově ne až tak náročných řešení. Idea vycházela z vytvoření velkorysého obytného prostoru, jež vznikl na půdorysu původní kuchyně, jídelny a ložnice.
Sjednocení této dispozice v jeden celek umožnilo přístup světla ze dvou směrů a zesílilo vizuální kontakt s trochou té zeleně, která se nacházela na dvoře. Pokud jde o toaletu či koupelnu, s nimi se v rámci omezeného půdorysu šoupat nedalo. Tak se alespoň dočkaly kompletní rekonstrukce.
Maličký byt poskytuje komfort celé rodině. Padesát čtverečních metrů pro pět členů rodiny bude zrát s věkem
přečíst článekZásadní pro pozitivní vyznění záměru byly především dva prvky. Dva bloky, dva úseky vyjádřené barvou dřeva a růžovou. Hlavnímu a jedinému pokoji dominují dva hlavní prvky reprezentující dvě hlavní funkce bytu: kuchyně a multifunkční pódium. Dřevěný blok je na spaní, růžový blok zase na vaření.
Dřevěné podium slouží jako postel, úložný prostor, knihovna, šatna i lavice. Je tedy výsostně univerzální. Orientace postele a její vyšší poloha – lehce pod úroveň parapetů- vnáší do interiéru uklidňující výhledy ven. Platforma tvoří kompoziční základ prostoru a její kompaktnost podporuje vzdušnost i neformální atmosféru.
Všední ale mile vstřícná řešení
Dialog obytné a obsluhující sekce bytu je podtržen použitými materiály a jejich jednoznačnou barevností. Koupelna, kuchyně, toaleta a chodba – vše v potenciálním kontaktu s vodou – jsou definovány lehce růžovou barvou nábytku, dlažby i obkladu, zatímco úložné prostory, a především multifunkční platforma jsou vyrobeny z březové překližky.
V detailech pak vyniká kouzlo hry se světlem, a proto tu pro jemnější vyznění byla vybrána kruhová svítidla i zrcadla. O atmosféru se tu stará i materiál, který hovoří sám za sebe barvou a texturou. Nábytek z březové překližky dodává prostoru jas, parkety z bukového masivu přináší svěžest a stálost. Paletu pak doplňují keramické obklady stěn a podlah, lakované MDF desky na lince kuchyně a HPL laminát.
Navržená řešení byla vstřícná záměru svou kvalitou provedení i cenou. Řešení pódiem je netradiční, ale v daných dispozicích se jeví být jako téměř jediné vhodné. I v tom se odráží ona nekompromisnost. Ale pokud je takové řešení jediné možné, nemusí to přece znamenat, že by mělo být nehezké a surové. Proto i ona něžnost, s jakou se architekti vypořádali s celkovým provedením.
Po téhle komplexní úpravě tu vznikla promyšlená struktura, která těší. Z mála se tu udělalo hodně a přijatá opatření skutečně zásadně zvýšila obytné kvality stísněného bytu v žižkovském přízemí.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Byt s podiem |
| Typ projektu: | kompletní rekonstrukce bytu |
| Architektonické studio: | NEUHÄUSL HUNAL |
| Lokalizace: | Žižkov, Praha, Česko |
| Vedoucí architekt: | David Neuhäusl, Matěj Hunal |
| Projektový tým: | Pavla Daniels, Alžběta Nováková |
| Dodavatelé materiálu: | Spirat, Winckelmans, Nordlux, ABB |
| Truhlářské prvky: | Jan Fürst |
| Keramický obklad: | Archtiles |
| Klient: | soukromá osoba (Martin Hrouda) |
| Zahájení projektové fáze: | 2021 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2022 |
| Užitná plocha: | 44,5 m2 |
| Náklady: | 1,1 milionu Kč. |
Sdílet / hodnotit tento článek