"To je život," povzdechla si historie, učitelka života: „každý rok učit podle nových osnov…“
Další střípek do skládačky přeměny brněnského Bronxu
Městská část s názvem "Brněnský Bronx" je část města s neopakovatelným charakterem, velmi zanedbaná, místo, kam se chytrý Brňák zrovna nehrnul. Bronx namíchaný s brownfieldem, neutěšená zákoutí, vše velmi neudržované, zchátralé. Koncepce nějakého rozvoje, svého času, veškerá žádná, udržovat neutěšený fond s vybydlenými vnitrobloky pavlačového charakteru bylo neřešitelným problémem. Část tohoto problému je už minulostí, i když mi přijde, že i ta část je stále málo. Nicméně koncepce nové rezidenční čtvrti, bulváru poblíž centra Brna je příslibem, že se opravdu blýská na lepší časy.
Ovšem jako vždy je to o čase a o penězích. Obou není nikdy dosti. Ze zadání znějícího na dostupné bydlení, konkrétně startovací byty pro omezenou část obyvatel bez finančního zázemí a bez možnosti získání úvěru, lze snadno odvodit, že na realizaci takového projektu nebude až takový přetlak financí. Nicméně architekti se zkusili poprat se zadáním tohoto druhu. Ono to zase není až taková novinka, neboť častěji architekt uslyší, že peněz na to či ono není nazbyt než naopak. Tudíž překvapení se nekoná, pak už je jen na nápaditosti autora, jak tento tradiční rébus vyřešit.
Jen mi kdesi v zátylku zvoní výstražný zvonek, kam to celé půjde, až se neosvícení investoři dozví, že lze vytvořit dostupné bydlení s užitím levných materiálů bez atributů, jež většinově provází řešení s dostatkem peněz a investorem osvíceným. Na to, že bydlení se stane levnějším, tudíž i dostupnějším, fofrem zapomeňte. Ten rozdíl zmizí v marži „velmi osvíceného developera“.
Jak tedy lze takový rébus vyřešit se můžete podívat v řešení bytového domu na ulici Bratislavská 51, z dílny architektonického studia CL3.
Novostavba bytového domu je navržena jako sociální nájemní bydlení se startovacími byty pro mladé rodiny a osoby s omezenou schopností pohybu.
Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu
Zadáním klienta, v tomto případě města Brna, bylo vytvořit dostupné nájemní bydlení, jež reflektuje požadavky na současné potřeby obyvatel. Úkolem bylo navrhnout tedy startovací byty pro vymezenou skupinu obyvatelstva, jenž může být znevýhodněna např. pro získání úvěru v bankovním sektoru. Z toho mimo jiné vyplynulo, že důležitým aspektem při práci na zakázce byla finanční dostupnost její realizace. Použitím levných materiálů, absencí detailů a efektivním prostorovým řešením jsme se pokusili dokázat, že úspornost a kvalita obytného prostředí nemusí být vzájemně v rozporu.
Garážová stání ve vnitrobloku Foto: Tomáš Slavík
Novostavba navržená do proluky v ulici Bratislavská nedaleko radnice Brno-sever svou polohou uzavírá nedokončený městský blok činžovních domů z předválečného období. V kontextu Brna se jedná o městskou část s neopakovatelným charakterem, kde v bezprostřední blízkosti centra města probíhá proměna tzv. brněnského „Bronxu“ v moderní rezidenční čtvrť.
Stavbu tvoří sedmipodlažní hranol, protkaný pravidelným rastrem čtvercových otvorů. Střídající se okna a lodžie přináší výraznou geometrickou plasticitu do jinak čisté kubické hmoty. Tu doplňuje pobytová, zelení osázená terasa na střeše garáží ve dvorní části parcely a atrium s ovocnými stromy.
Vstupní část Foto: Tomáš Slavík
Sportovního ducha v kontrastu k přísně geometrické, čistě bílé fasádě stavby, dodává rudá podlaha společných prostor chodeb a schodišť, která se vine celým domem od vstupní haly až po kruhový světlík prosvětlující schodišťovou halu v horním podlaží.
Základní rozměr hmoty domu je dán tvarem parcely a okolní zástavbou. Půdorysně má parcela obdélníkový tvar šíře cca 23 m v uliční části. Římsa se nachází přibližně v úrovni hřebene okolních domů, tedy v sedmém nadzemním podlaží.
V přízemí budovy, hlavním vstupem bezprostředně navazujícím na ulici Bratislavskou, je navrženo technické zázemí domu (výměníková stanice, místnost pro uložení nádob na komunální odpad, úklidová místnost), příslušenství ubytovacích jednotek a nebytový prostor s hygienickým zázemím a denní místností personálu. Ve dvorní části 1.NP se nachází garáž pro potřeby obyvatel domu s devíti parkovacími stáními. Ve druhém nadzemním podlaží je krom 3 ubytovacích jednotek navržena společenská místnost se vstupem na střechu garáže s extenzivním ozeleněním a parkovou úpravou. V dalších pěti podlažích se nachází bytové jednotky o velikosti 1+kk a 2+kk. Největší jednotky orientované do dvora jsou upraveny pro užívání osob s omezenou možností pohybu a orientace. Vertikálně celým domem prochází schodišťová hala s výtahem zajišťujícím bezbariérové propojení všech podlaží.
Ukázka části bydlení Foto: Tomáš Slavík
Konstrukční systém objektu je navržený převážně jako železobetonový monolitický, který tvoří základový rošt podepřený velkoprůměrovými pilotami, a v jednotlivých podlažích železobetonové nosné stěny, sloupy a stropní desky. Ve vyšších podlažích jsou železobetonové svislé konstrukce částečně nahrazeny zděnými stěnami. Obvodové stěny jsou zatepleny kontaktním zateplovacím systémem. Jako tepelný izolant jsou navrženy tepelně izolační desky z minerální vlny, lepené a kotvené hmoždinkami. Svrchní vrstvu fasády tvoří armovací stěrka s vrchní silikonově pryskyřičnou stěrkovou omítkou bílé barvy. Střecha objektu je plochá jednoplášťová, vegetační. Vnitřní příčky jsou navrženy z keramických tvárnic, instalační předstěny a přizdívky jsou řešeny jako pórobetonové, případně ze sádrokartonu. Výplně otvorů jsou v 1.NP navrženy z hliníkových profilů, ve vyšších podlažích mají okna plastové rámy a izolační zasklení. Vnitřní dveře jsou převážné plné, dřevěné, hladké, bezfalcové. Dveře dle potřeby pro užívání osob s omezenou schopností pohybu doplňují vodorovná madla ve výšce maximálně 900 mm, madlo je vždy osazeno z vnitřní strany dveří. Objekt je napojen na inženýrské sítě – veřejný vodovod, kanalizaci, silnoproud, sdělovací síť a parovod. Dešťové vody jsou svedeny do podzemní akumulační nádrže, ze které je řešena zálivka vegetační střechy nad garáží, přebytky dešťových vod jsou vypouštěny s regulovaným odtokem do kanalizační sítě.
Vzduch je základ pro zdravé i úsporné bydlení
Dům je vybaven nuceným větráním s rekuperací zajišťujícím výměnu vzduchu ve všech místnostech jednotlivých bytů. Odvětrávání prostoru garáže obstarává samostatná větev VZT. Vytápění v domě zajišťují radiátory. Zdrojem tepla pro vytápění a přípravu teplé vody je tlakově nezávislá parní předávací stanice umístěná v technické místnosti v přízemí domu. Dům je tedy napojen na veřejnou tepelnou soustavu města.
Doplňující informace
| Studio | CL3 |
| Autor | Ing. arch. Roman Gale, Ing. arch. Radek Pasterný, Ing. arch. David Bureš |
| Umístění projektu | Bratislavská 51, 602 00 Brno |
| Země projektu | Česká republika |
| Rok projektu | 2017-2020 |
| Rok dokončení | 2022 |
| Zastavěná plocha | 284 m² bytový dům, 315 m² garáž |
| Hrubá podlahová plocha | 2614 m² |
| Užitná plocha | 1780 m² |
| Plocha pozemku | 702 m² |
| Rozměry | 6090 m3 bytový dům, 810 m3 garáž |
| Náklady | 40 mil. CZK |
| Klient | Statutární město Brno |
| Spolupráce | Stavební řešení: Babka a Šuchma s.r.o., Interiér vzorového bytu: Holky rády architekturu [Ing. arch. Barbora Kudelová, Ing. arch. Kristýna Sirová], ZTI: TPS projekt s.r.o., Statika: Ing. Petr Ducháč, PBŘ: Ing. Radim Staviař, Realizace: IMOS Brno a.s. |
Sdílet / hodnotit tento článek