Jak poznáte, že v evropské architektuře platíte za pamětníka? Stačí se podívat do galerie tohoto projektu. A pokud vám v hlavě zazvoní, že tohle zboží polské provenience jste už někdy viděli – jste pamětníky.
Ostatně, současní tvůrci projektu House Wolin sami nikterak neskrývají, že se historií vydatně inspirovali. Tvůrčí předlohou jim byla „rekreační“ chata Brda. Dílo sériové výroby, které se v průběhu 60. a 70. let stalo nezměrně populární. A překvapivě nejen ve východní Evropě.
Předurčena k úspěchu
Pokud bychom měli být opravdu šťouralové, její prapůvodní design vycházel pro změnu z předlohy typické pro americký venkov a oblasti v okolí Long Islandu.
Polští stavitelé ale tento model rozvedli do velmi snadno uchopitelné podoby, objektu pravidelného A průřezu, se střechou zkosenou pod úhlem 60°. A jeho konstrukci uchopili tak, aby se dala snadno sériově produkovat. Výrobou byl od roku 1955 pověřen ZSB (Zakłady Stolarki Budowlanej) v Bydhošti, kterou protéká řeka Brda. A Brda se tak stala oficiálním názvem tohoto produktu.
Jak se ukázalo, název to byl příhodně univerzální. Jako „brda“ se na Balkáně označují kopce a kopečky. A tahle „kopcovitá“ dřevostavba se rychle uchytila i tam. Tedy, nejen tam. Prefabrikované Brdy se pak ve velkém dodávaly do většiny kempů, turistických základen a ROH ozdraven. Kariéru udělaly i exportem do Tichomoří, jako nouzové stavby pro tropické ostrovy.
Brda nebyla nijak zvlášť důmyslnou stavbou, ale v její jednoduchosti se zkrátka skrývala síla. Stěna je střechou, střecha je stěnou. Dřevostavbu usazenou obvykle na podkladu dvou betonových panelů bylo snadné postavit kdekoliv, a šikmá střecha zabraňovala hromadění listí a sněhu.
V 70. letech navíc udělali v Polsku úkrok ke kapitalismu, a milostivě svolili k tomu, aby si Brdy pořizovali i soukromníci. Za pár měsíců už koukaly z každé druhé zahrádkářské kolonie. Design se tím trochu rozvolnil, nabízely se rozmanité konfigurace a v extrému pak vznikaly objekty i třípatrové, s výměrou užitné plochy až 100 metrů čtverečních.
Ale to všechno už je minulost pro pamětníky, kdysi slavné Brdy byly zapomenuty. Připomenul je znovu až současný projekt House Wolin. Který, velmi zjednodušeně řečeno, nabízí Brdu – ale s dírou uprostřed.
Dřevěný stan: Chatu ve tvaru A si oblíbili nejen Češi. Norský architekt ji posunul do současnosti
přečíst článekVěc, která prostě funguje dobře
Proč ten nenadálý návrat k historii?
„Protože to opravdu byla maximálně nákladově efektivní konstrukce,“ odpovídají jednohlasně architekti Kasia Pankowska a Manuel Rohrhofer. A jejich klienti chtěli „jen“ obyčejné rekreační bydlení, které by bylo snadné zasadit do krajiny. Bez zbytečných zásahů do terénu a narušení přírody. A přesně tohle fenomenální Brda uměla.
Objekt uchopený jako konstrukce typu A v sobě nesl to, co byla schopná „unést“ i lesnatá krajina západopomořského vojvodství u Volyně. Současné dvojici architektů ale netřeba upírat zásluhy. Brda jim byla inspirací, ne však komplexním vodítkem. Usilovali o to, aby se – vzhledem k malému měřítku a specifickým vlastnostem jeho daných hranic – stal přechod mezi interiérem a exteriérem určujícím prvkem a nositelem kvalit obydlí.
House Wolin se tedy skládá ze tří úrovní, z nichž každá má své charakteristické atributy. Na přízemí se domek výrazně otevírá do přírodního prostředí. Slouží k tomu dvě rozlehlé terasy, rozšiřující obytnou část. A také vytvářející plynulý přechod mezi interiérem a vnější částí.
Přízemí je z logiky věci tou nejfrekventovanější a tudíž denní částí. Koupelna, lehce zasazená pod úrovní terénu, k ní nenápadně přiléhá. Získává přirozené světlo přes malé střešní okno. Vzniká tím zajímavý introvertní a intimní odloučený prostor. A místo na spaní? To pak nemohlo být umístěno nikde jinde, než tradičně v podstřeší.
Musíte tam po žebříku. Ale jsou tu i dobré zprávy. Není tam šero ani dusno. Velkoryse dimenzované okno směřuje výhled k obloze, a slouží i k větrání.
Barva obyvatelům napoví
Pokud jde o materiálovou paletu House Wolin, i tady bylo patrné jistě předurčení. Charakterizuje ji borovicové dřevo. Překližkové panely z borovice jsou použity jak na fasádu, tak na vnitřní stěny. A aby to ladilo v jednom smysluplném celku, jsou z toho stejného materiálu vytvořeny i součásti interiérového nábytku a skříněk. Podlahu pak tvoří lamely z borovicového dřeva.
Barva hraje v House Wolin významnou roli. Každé „úrovni“ domu tak propůjčuje osobitou atmosféru atmosféra. Přízemí denní části hraje lehce do světle žluté (architekti jí říkají žluť nezralých sladkých melounů). Koupelna a hygienické zázemí má zemitou červenou. A překližkové panely v ložnici, i vyvýšená balkonová podlaha v horní úrovni, jsou namořeny v uklidňujícím odstínu modré.
House Wolin není Brda, byť nápadně podobných rysů je tu celá řada. Architekti si ale z minulosti vzali jen to, co se skutečně osvědčilo a prokázalo svou funkčnost. To ostatní pak reinterpretovali, do podoby odpovídající současným nárokům na pohodlí. Pořád ale platí, že si tahle „chata“ nebere z okolní přírody víc, než musí. A to ji činí v daných podmínkách velmi vzhlednou a funkční realizací.
Údaje o projektu
| Název projektu: | House Wolin |
| Typ projektu: | rekreační dřevostavba |
| Architektonické studio: | Pankowska & Rohrhofer |
| Lokalizace: | Volyň (Wolin), Polsko |
| Vedoucí architekti: | Kasia Pankowska, Manuel Rohrhofer |
| Tesařské práce: | Piotr Kopanski |
| Dodavatel stavby: | Przedsiebiorstwo PARTNER |
| Koupelna, instalace: | Marcin Czapka |
| Klient: | soukromá osoba |
| Užitná plocha: | 59 m2 |
| Zahájení projektové fáze: | 2022 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2023 |
Sdílet / hodnotit tento článek