Není soutěž jako soutěž
Architektonické soutěže můžeme chápat ve dvou odlišných rovinách. Architektonická soutěž vypisovaná zadavatelem (například obcí) má za úkol získat řadu návrhů pro konkrétní zadání, ze které je pak s pomocí poroty vybrán nejvhodnější návrh. Vítězný návrh je zpravidla rozpracováván do dalších stupňů projektové dokumentace. Když jde vše podle plánu, je tento návrh i realizován. Podmnožinou těchto soutěží jsou potom studentské nebo ideové soutěže, které zpravidla nemají za cíl primárně realizaci, ale mohou ukázat vedení obce nebo veřejnosti možnosti využití problémového území či stavby a rozpoutat veřejnou diskusi. Z této diskuse mohou plynout další konkrétní koncepce či plány.
Titul Stavba roku 2023 Centrum současného umění EPO1 Trutnov. Foto: Nadace ABF
Z rozsáhlé sítě všech architektonických a urbanistických soutěží je patrné, že jejich podpora ze strany státu i ze strany soukromých subjektů je více než štědrá. Aktuálně se jedná například o program podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR 2023+, který chce prostřednictvím dotace (dle vlastní proklamace) přispět ke kvalitě staveb a veřejných prostranství. „Častější využívání architektonických a urbanistických soutěží povede k zajištění vyšší kvality architektonických a urbanistických děl, a tím celého vystavěného prostředí, a zároveň napomůže plnit opatření Politiky architektury a stavební kultury České republiky,“ píše se v prohlášení se shodným zaměřením při prodloužení termínu do roku 2027 v návaznosti na předešlou podporu realizovaných staveb v letech 2018 až 2023.
My se dnes podíváme na jiný typ soutěží. Můžeme je lépe nazvat soutěžními přehlídkami již hotových realizací. Do těchto soutěží ateliéry přihlašují své realizace za určité uplynulé období s cílem vlastní prezentace a výhry finanční odměny. Jejich širší význam je pak popularizace kvalitních děl, propagace celému oboru ze strany profesních sdružení a inspirace mezi kolegy.
Titul Stavba roku 2023 Návštěvnické centrum Rodinného pivovaru BERNARD v Humpolci. Foto: Nadace ABF
Stavba roku
Asi nestarší ze známých soutěží je Stavba roku. Vznikla v roce 1992 v Nadaci ABF, která se stala právním nástupcem Československého střediska výstavby a architektury (ČSVA). Soutěž se v čase postupně vyvíjela, stabilní zůstala nadace (vyhlašovatel), podpora ze strany státu i systém hodnocení s fyzickými prohlídkami staveb, jež postoupily do finále. Z nich pak porota navrhla nominace na titul Stavba roku. Ze stanov vyplývá, že stavby může přihlásit kterýkoliv člen stavebního týmu (projektant, dodavatel, investor) a dokonce i uživatel po dohodě s ostatními členy týmu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uděluje cenu stavbě financované ze státního rozpočtu, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR oceňuje nejlepší investorský záměr, časopis Stavitel nejlepší stavební detail a Nadace ABF uděluje cenu za inovační přínos. V roce 1999 přibyla i Cena primátora za přínos pro hlavní město Prahu a v dalších letech pak Cena Státního fondu rozvoje bydlení za podnětnou bytovou stavbu, Státního fondu dopravní infrastruktury za dopravní stavbu a Státního fondu životního prostředí za ekologickou a energeticky úspornou stavbu. Patnáctý ročník soutěže pak poprvé přinesl Cenu předsedy Senátu Parlamentu České republiky. S dalšími roky postupně přicházely další ceny a kategorie a Stavba roku se výrazně proměnila. V souvislosti s novými technologiemi si například své místo vydobyla Cena za veřejný prostor, pasivní stavbu či Cena za použití BIM modelu. Od roku 2011 je rovněž udělována cena s názvem Zahraniční stavba roku pro stavbu (český export), které se účastnil český projektant nebo dodavatel či investor nebo výrobce a dodavatel významného podílu použitých stavebních materiálů a technologií. Samostatnou kapitolou je Cena veřejnosti, hlasuje se na internetu a na výstavních akcích. Soutěž je každoročně dokumentována a pečlivě medializována, provázena putovní výstavou. Vše je pečlivě zdokumentováno na webu www.stavbaroku.cz a komplexní hodnocení účastníků přehlídky dalo v roce 2015 vzniknout ratingu, který komplexně hodnotí účastníky soutěže za tří a pětileté období www.RABF.cz. V loňském roce se zřejmě největší pozornosti těšil nemocniční pavilon péče o rodinu Nemocnice Pelhřimov z dílny Obermeyer Helika, který získal hlavní cenu.
Titul Stavba roku 2023 OÁZA v Liberci. Foto: Nadace ABF
Předávání cen Stavba roku 2023 v Rudolfinu
Česká cena za architekturu
Vyhlašovatelem této soutěžní přehlídky je Česká komora architektů (ČKA), která vznikla v roce 1992 a první ročník České ceny za architekturu uspořádala v roce 2016. Jako hlavní záměr uvedla propagaci výsledků práce etablovaných i začínajících architektů směrem k veřejnosti nejenom z hlediska estetické a technické kvality, ale i společenského přínosu; jako účel pak uvádí pokrytí co nejširšího spektra prací. Z výše uvedených důvodů nejsou díla hodnocena v rámci kategorií, ale uděluje se jedna hlavní cena. Soutěžní přehlídky se mohou zúčastnit jednotlivci nebo kanceláře s realizacemi na území ČR dokončenými v posledních pěti letech. Z přihlášených děl pak renomovaná mezinárodní porota vybírá v prvním kole užší nominaci, ze které v dalším kole volí finalisty a držitele hlavní ceny. „Česká komora architektů hlásí, že domácím vypisovatelům se podařilo vyhodnotit 61 regulérních soutěží na rozmanité typy zadání, od vzniku komory,“ uvedl v newsletteru předseda ČKA Jan Kasl s odkazem na statut a sborník DESET, který obsahuje dvě desítky staveb vybraných z více než 140 realizací postavených ve dvou dvanáctiletých obdobích od roku 1992 až do roku 2015. Oceněné dvě desítky staveb byly prezentovány na putovní výstavě po celé republice. Aktuálně vybírala porota z 31 nominovaných děl finalisty a vítěze hlavní ceny. Udělena byla tradičně také Cena za výjimečný počin, jejíž výběr provádí Akademie a Grémium ČCA, a Ceny partnerů. Kromě děl, jež přihlásí autoři sami, může iniciovat přihlášení staveb také Akademie České ceny za architekturu. V její gesci je rovněž nominace na výjimečný počin v oblasti architektury. V loňském roce se největší pozornosti těšil vítězný návrh lávky v Litomyšli ateliéru EHL & KOUMAR ARCHITEKTI. Za výjimečný počin byl označen spolek CBArchitektura.
Nominační večer Cena za architekturu 2023
Cena inženýrské komory
Soutěž v loňském roce odstartovala již svůj 20. ročník. Cílem je dle vyhlašovatele České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) prezentace, propagace a ocenění náročné práce autorizovaných osob z řad inženýrů a techniků. Přijímají se přihlášky inženýrských návrhů, a to realizovaných staveb nebo nerealizovaných projektů, které musejí být dokončeny a zkolaudovány pro aktuální ročník v období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2023. Přihlašovatelem může být pouze řádný člen ČKAIT s případnými spoluautory, členy i nečleny ČKAIT. Přihlašovatel se musí na vzniku inženýrského návrhu významně podílet jako projektant, stavbyvedoucí, zástupce zhotovitele či technický dozor stavebníka. ČKAIT vyhlašuje v rámci soutěže také Cenu odborné veřejnosti, která je výsledkem internetového hlasování členů i nečlenů ČKAIT. Přihlášené návrhy pro 20. ročník soutěže budou zveřejňovány od června 2024 na stránkách www.cik.ckait.cz. Návrh s největším počtem internetových hlasů veřejnosti bude vyhodnocen na Shromáždění delegátů ČKAIT spolu s vyhodnocením Ceny inženýrské komory 2023 a dále medializován. „Z výsledů 19. ročníku Ceny inženýrské komory je patrné, že soutěž má svůj smysl. Přihlášeno bylo 74 staveb, do finálního hodnocení postoupilo 39 mimořádně kvalitních projektů. Všechny by si zasloužily vyhrát, ale to prostě nejde,“ podotýká Robert Špaček, předseda ČKAIT, a představuje vítěze. Porota udělila čtyři hlavní ceny, šest čestných uznání, jednu zvláštní cenu za ekologický přínos a cenu veřejnosti. Hlavními reprezentanty posuzovaných staveb se staly rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze, nová lávka přes Labe v Nymburce, konverze Winternitzových automatických mlýnů pro Východočeskou galerii v Pardubicích a nová výrobna kapalného uhlovodíku v Litvínově. Pozornosti porotců neunikla ani mokřadní čistírna důlních vod v Mostecké uhelné pánvi, která získala zvláštní cenu za ekologický přinos. Veřejnost pak ocenila stavbu nového pavilonu P Fakultní nemocnice v Olomouci. „Z výsledku je patrné, že bez kvalitního projektu nejde dobře stavět. Ale ani sebelepší projekt nezaručí dobrý výsledek, jestliže stavbu provádí firma pochybné kvality. Obojí určitě nelze zaručit, jestliže je naše práce podhodnocena a opakovaně soutěžena na minimální ceny. Je únavné to pořád opakovat. Potěšitelné však je, že už to někteří stavebníci chápou a je pro ně důležitá i budoucí kvalita objednané práce. Prostředky a možnosti ke správnému výběru má každý investor ve své moci. Snad to pochopí i současná nechápající většina. Bez osvíceného stavebníka totiž nic nepostavíme,“ dodává Robert Špalek a zve veřejnost i odborníky k hlasování pro aktuální ročník soutěže i k prohlídce již uplynulých akcí.
Cena Inženýrské komory – Ocelová konstrukce zastřešení O2 arény
Soutěž Grand Prix Architektů
Prestiž na poli soutěží si vydobyla i Grand Prix Architektů – Národní cena za architekturu (GPA-NCA), přehlídka nejkvalitnější architektury v Česku, kterou vyhlašuje Obec architektů. Soutěž založila v roce 1993 profesorka Alena Šrámková a dále ji dle svých možností utvářela až do své smrti v roce 2022. Projekty hodnotí pětičlenná porota složená ze čtyř mezinárodních porotců a jednoho zástupce z České republiky, přičemž tradičně bývá jeden z představitelů významná slovenská osobnost. Grand Prix Architektů je možné rozdělit do několika fází: Obec architektů každý rok na jaře vyhlásí zahájení nového ročníku a otevře registrační formulář pro přihlášení https://grandprix.grandprixarchitektu.cz/. V prvním kole, které probíhá elektronicky, hodnotí porota všechny přihlášené projekty. Poté následuje vernisáž, kde jsou představeny všechny projekty a SHORTLIST 50 finalistů. Součástí druhého kola je Grand Prix Architektů Festival a prezentace/obhajoba před porotou v anglickém a českém jazyce. Festival je možné sledovat online na gpaf.cz. Po prezentacích zasedá porota a je vybrán vítěz GPA-NCA a další laureáti. Vše je poté velkolepě zakončeno galavečerem, kde jsou předány slavnostně ceny. Tradičně je to ikonická skleněná kostka různých barev a velkosti (dle kategorie a významu ocenění) a diplom. Součástí večera je také vyhlášení Ceny za celoživotní dílo (velká červená kostka), kterou obdrží významná osobnost české architektonické scény. V loňském roce získalo velkou modrou kostku (nejvyšší ocenění, hlavní cena) Sídlo Kloboucké Lesní autorů Jana Macha, Jana Vondráka a Filipa Cerhy; Cenu za celoživotní dílo a velkou červenou kostku Zdeňka Vydrová, dlouholetá městská architektka Litomyšle. Shortlist 50 finálových projektů naleznete zde.
Vyhlášení vítězů Grand Prix Architektů – Národní cena za architekturu (GPA-NCA)
Databáze všech architektonických a urbanistických soutěží v ČR zde
Ilustrační malé foto do textu kapitol: Vyhlašovatelé jednotlivých architektonických soutěží
Sdílet / hodnotit tento článek