REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Syntéza architektury, inženýrství a urbanismu, spojující dvě části města

Subtilní ocelová konstrukce je nesená masivními pilíři z pohledového železobetonu. Převýšený pylon výtahu je umístěn v ose původního schodiště a nese vlastní konstrukci lávky jako komunikaci a také vysunutou vyhlídkovou plošinu. Zároveň vytváří novou dominantu místa.
Foto: Tomáš Souček
Dny bolesti se podobají lávkám. Nechceš-li, aby chvilková závrať ohrozila tvůj život, dívej se vždycky o několik kroků vpřed.
Miroslav Horníček

Pohled jižní. Foto: Tomáš Souček

Moderní lávka, jež se nehádá s barokní věží

Lávka je ne zcela zaužívaný výraz. Říká se často zvláštní věta: „Chyba lávky.“  Je to povzdechnutí, které vzniklo ustrnutím výrazu, že jste se někam netrefili, tedy jste netrefili lávku přes tok řeky či potoka. Asi jste se podle Miroslava Horníčka nedívali dostatečně vpřed. Nicméně v našem případě je dobré lávku trefit, protože to není jen tak ledasjaká lávka. Dva podobné kubusy formují výslednou estetiku i technické pojetí v jednom. Autoři ji nazvali syntézou architektury, urbanismu a inženýrství. Tato syntéza nahradila původní nadchod, který se nevydařil, a stala se svorníkem dvou částí města nad silniční komunikací. Přetažením vodorovného kubusu vznikl prostor pro velkorysý výhled na architekturu nádherného města, což mimo základních komunikačních požadavků na lávku je skvělý a vtipný bonus, který se tak trochu nabízel, pokud to někdo postřehne. Naštěstí autoři tento záměr zapracovali a je na světě zdařilé dílo, které si zaslouží po právu naši pozornost. Hmota kryté lávky společně s převýšeným pylonem krásně doplňuje stávající architekturu bez toho, že by jí konkurovala nebo svou hmotou vytvářela nechtěné střety s historickými artefakty města. Navzdory tomu, že se stává jakousi dominantou, neklade si za „úkol“ nevhodnou konfrontaci s dominantami původními. Vierendeelova konstrukce nosníku lávky společně s hmotou svislého kubusu výtahu vyznívá více jako sochařský počin a v konfrontaci s barokní věží je sourodým celkem, který se nikterak nepře o své místo na slunci nad Litomyšlí. Subtilní ocelová konstrukce má šířku cca 2,80 m a je vynesená pilíři z pohledového železobetonu. Podobnost vertikálních a horizontálních prvků je úmyslně odlehčena příhradovinou nesené části lávky. To vše zakončeno částí s vyhlídkou, která je zcela logickou a integrální částí díla. Součástí lávky jsou tělesa schodišť. Schodiště ve spodní pasáži s lávkou přes Loučnou vypadá podobně jako dvouramenné barokní schodiště.

To, že je celá lávka velmi výjimečná, je znát na první pohled, tudíž není překvapením, že zaujala nejenom širokou veřejnost, ale i architektonickou obec a odborníky. Logickým vyústěním pak je získání vítězství v soutěži Česká cena za architekturu za rok 2023.

Pohled jihovýchodní. Foto: Tomáš Souček

Základní popis

Dobrý most je jako dobrý skutek v nevlídném světě, altruistická investice do veřejného prostoru, způsob, jak propojit lidi a místa, navržený tak, aby byl příjemný na pohled i jako zážitek. Nová litomyšlská lávka je přesně taková: zcela přesvědčivá syntéza architektury, inženýrství a urbanismu, která spojuje dvě části města.

* Vítěz České ceny za architekturu 2023
Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu

Autorská zpráva

Nová lávka s výtahem, která nahrazuje původní nadchod z roku 1981, zajišťuje pěší bezbariérové spojení od MÚ do centra města a zatraktivňuje cestu přes rušnou komunikaci I/35.

Subtilní ocelová konstrukce je nesená masivními pilíři z pohledového železobetonu. Převýšený pylon výtahu je umístěn v ose původního schodiště a nese vlastní konstrukci lávky. Zároveň vytváří novou dominantu – věž v průhledu Ropkovou ulicí z náměstí.

Pohled severozápadní. Foto: Tomáš Souček

Střední pilíř přechází v nové betonové schodiště orientované směrem k cestě ke Smetanovu domu. Na západním předpolí je lávka osazena na opěru ve stávající opěrné zdi.

Statický systém svařované ocelové konstrukce je spojitý nosník o dvou polích s převislými konci. Nosný systém se skládá ze dvou hlavních Vierendelových nosníků spojených příčníky.

Opakováním čtverce příčného řezu v podélném směru vzniká prostorový 3D Vierendeelův nosník, který je na spodním a horním povrchu opatřený plechovou ortotropní mostovkou a střechou. Prostorový modul 3,07 × 3,07 × 3,07 m je opakován v železobetonových konstrukcích podpěr.

Průhled na vyhlídku. Foto: Tomáš Souček

Dosažení přesnosti hran prutů a celkové geometrie nosné konstrukce bylo usnadněno konstrukčním návrhem, který využívá jako jádro průřezu válcované profily HEB doplněné navařenými plechy do čtvercového tvaru 220 × 220 mm.

Díky zvolené konstrukci jsme lávku navrhli jako zastřešenou, poskytující komfort a ochranu proti nepohodě a nabízející atraktivní průchod mezi korunami stromů nad řekou Loučnou s výhledy na město.

Ocelová konstrukce lávky je doplněna zábradlím z nerezové ocelové sítě a kulatým nerezovým madlem. Osvětlení lávky podporuje kontrast lehké ocelové konstrukce a pohledového železobetonu.

Jednoduchý charakter stavby oživují grafiky Ivany Šrámkové na vstupech do výtahu a zadní stěně pylonu, které se uplatňují v osových průhledech.

Pohled východní. Foto: Tomáš Souček

Hodnocení poroty ČCA

Dobrý most je jako dobrý skutek v nevlídném světě, altruistická investice do veřejného prostoru, způsob, jak propojit lidi a místa, navržený tak, aby byl příjemný na pohled i jako zážitek. Nová litomyšlská lávka je přesně taková: zcela přesvědčivá syntéza architektury, inženýrství a urbanismu, která spojuje dvě části města, něco jako novodobá verze Karlova mostu v Praze. V klasickém urbanistickém pojetí tvoří decumanus ke Smetanovu náměstí, městskému cardu neboli hlavní ulici.

Litomyšlská lávka kombinuje betonovou věž, která ladí s barokní věží určující centrum města a je její ozvěnou, s ocelovou Vierendeelovou konstrukcí. Oba prvky si spolu pohrávají jako dva velkorozměrné sochařské objekty.

Výsledkem konstrukčního požadavku vytvořit protiváhu k hlavnímu rozpětí mostu je dokonale umístěné vyhlídkové místo, které visí nad břehy říčky Loučná. K tomu se přidává několik pečlivě vybraných detailů; do nebe orientované okno ve věži výtahu či kaligrafické křivky na dveřích z dílny místního umělce.

Tento most je přesně to, co je v daném místě potřeba. Nevytahuje se, ani se nevyhýbá. Nevyvolává žádné otázky. Žádné nekonkrétní zpochybňování záměru. Není v něm prostě nic navíc, a to je v dnešní době vlastnost neobvyklá.

Nebyl však realizován ve vzduchoprázdnu. Naopak, možná k tomu vedla právě i politická a vizionářská kontinuita tohoto malého města. V Litomyšli se každý měsíc setkávají současný starosta a jeho předchozí kolegové s dlouholetou městskou architektkou a společně probírají strategii rozvoje města. To je jeden z důvodů, proč je Litomyšl pokladnicí obsahující bohatou sbírku významné současné architektury.

Pohled jihozápadní. Foto: Tomáš Souček

Doplňující informace

Studio EHL & KOUMAR ARCHITEKTI
Autor Ing. arch. Lukáš Ehl
Ing. arch. Tomáš Koumar
Ing. Ladislav Dvořák
Ing. Ladislav Šašek
Umístění projektu Litomyšl
Země projektu Česká republika
Rok projektu 2016–2021
Rok dokončení 2022
Rozměry délka 57 m
Klient Town of Litomyšl
Fotografie Tomáš Souček, 1@tomassoucek.com
Spolupráce Výtvarné řešení: Ivana Šrámková
Návrh osvětlení: Ladislav Tikovský
Návrh zeleně: Mikoláš Vavřín
O studiu/autorovi Bližší informace

Architektonický ateliér, který vedou architekti Lukáš Ehl a Tomáš Koumar, vznikl roku 2015 transformací studia Šrámková architekti s.r.o. Profesorka Alena Šrámková nadále spolupracovala na některých projektech studia.

Architekti kladou důraz na velkorysost, osobitý charakter a důstojnost domu v jeho prostředí. V práci s jasnou vnitřní logikou a osvědčenými materiály hledají nadčasové kvality. Upřednostňují jednoduché a koncepční řešení zajišťující uživatelům ekonomický provoz. Dlouhodobě se snaží o zapojení umění do veřejného prostoru.

Mezi odbornou veřejností oceňované stavby patří především Tyršův most v Přerově (soutěž 2004, realizace 2010, s Alenou Šrámkovou), Nová budova ČVUT v Praze (soutěž 2004, realizace 2010, s Alenou Šrámkovou), Corso Pod Lipami v Řevnicích (realizace 2018, s Alenou Šrámkovou), Hospodářský dvůr s hasičárnou v Líbeznicích (soutěž 2017, realizace 2020), Rozšíření radnice v Brandýse nad Labem (2021) a v loňském roce dokončená Smetanova lávka v Litomyšli. Řadu zakázek získali prostřednictvím architektonických soutěží – letos zvítězili v soutěži na Výukové centrum 3. Lékařské fakulty UK v Praze, před dvěma lety na Městský dům, radnici a náměstí v Libčicích nad Vltavou atd.

Použité podklady:

  • Citáty – http://www.citaty.net
  • Fotografie – Tomáš Souček, 1@tomassoucek.com
  • Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO EHL & KOUMAR ARCHITEKTI a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Marek Jehlička, Martin Čeněk

Složitý pozemek se skálou dal vzniknout souboru staveb pro bydlení

Obytný soubor v pražské Liboci tvoří tři objekty: rodinná vila investora, bytový dům o čtyřech jednotkách a menší rodinný dům. Cílem bylo minimalistickou formou doplnit vesnickou strukturu a reagovat na specifický pozemek se skálou. Výsledek rozhodně není nezajímavý.

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Nový stavební zákon srozumitelně

Příručka Nový stavební zákon srozumitelně

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA