Daň z nemovitosti se jako jediná platí na rok dopředu, ne zpětně, proto je nyní poplatníkem každý, kdo vlastnil nemovitosti k 1. lednu 2015.
„Daňové přiznání k dani z nemovitosti je nutné podat do 31. ledna, letos díky víkendu do pondělí 2. února. Učinit tak musí každý, kdo v minulém roce nemovitost nabyl nebo změnil na své nemovitosti skutečnosti zásadní pro výpočet daně, například vybudoval přístavek nebo přeměnil pozemek v zasíťovanou stavební parcelu, rozvedl se nebo nabyl či prodal další nemovitost,“ uvedla Blanka Štarmanová, daňová poradkyně ze společnosti TaxVision a portálu eDaně.
Forma nabytí nemovitosti – koupě, dědictví nebo dar – nemá na daňovou povinnost vliv. Každý nový vlastník zapsaný na katastru v roce 2014 musí nyní do konce ledna podat daňové přiznání tomu finančnímu úřadu, na jehož území se nemovitost nachází. Nepřihlíží se tedy k adrese trvalého pobytu poplatníka. Jestliže nebyl zápis do katastru nemovitostí učiněn do 31. prosince 2014 a vlastnictví bude zpětně nabyto před 1. lednem 2015, je majitel povinen odevzdat daňové přiznání do tří měsíců od zápisu do katastru nemovitostí. Daň vyměřenou finančním úřadem pak zaplatí bankovním převodem nebo složenkou nejpozději 31. května 2015.
Noví majitelé družstevních bytů mohou být klidní, o nic se starat nemusí, v takovém případě podává přiznání k dani z nemovitosti za celé společenství vlastníků družstvo. „Stejně tak se daň nevztahuje na bývalé majitele nemovitosti, kteří ji vlastnili pouze několik měsíců minulého roku. Například pokud ji zdědili a následně prodali. Přiznání k dani z nemovitosti vždy podává ten, kdo nemovitost vlastní k 1. lednu – daň zaplatí na celý rok dopředu,“ upozornila Blanka Štarmanová.
Kolik kdo zaplatí, závisí na typu nemovitosti a lokalitě, ve které se nachází. Výpočet daně se různí pro rodinný domek a pro ornou půdu, pro vesnici se stovkou obyvatel a pro velkoměsto. „Daň se počítá pomocí sazby daně pro daný typ nemovitosti a dále se násobí koeficientem, který je daný podle zákona počtem obyvatel. Koeficient si však může obec stanovit vyšší vyhláškou. V roce 2015 se koeficient změnil vyhláškou jen ve městě Jablonec nad Nisou. V Praze dle vyhlášky platí koeficient 5,“ popsala Blanka Štarmanová.
Stejně jako u všech daňových přiznání je možné s podáním otálet ještě pět pracovních dnů po nejzazším termínu, aniž by poplatníkovi byla vyměřena pokuta. Poté už následuje sankce 0,05 procenta stanovené daně za každý další den prodlení, nejvýše však pět procent vyměřené daně. Pokuty pod 200 korun se nepředepisují.
Výpočet daně z nemovitosti:
Sazba daně podle druhu stavby se vynásobí výměrou půdorysu stavby v m2, u bytu jeho výměrou podlahové plochy. Výsledná daň z nemovitosti vyjde dalším vynásobením s koeficientem velikosti obce. Specifické případy však mají různé formy výpočtů, například u domů se přičítá další koeficient podle počtu nadzemních podlaží, u domků se zahradou i pozemek apod.
Příklad:
Paní Marie koupila v dubnu 2014 byt v Praze. Jeho výměra činí 60 m². Jelikož ho má v osobním vlastnictví a je zapsána v katastru nemovitostí jako majitelka, musí do pondělí 2. února podat přiznání k dani z nemovitých věcí na finanční úřad, kde se nemovitost nachází. Do konce května 2015 pak musí zaplatit daň, která jí bude vyměřena a o které bude informována zasláním složenky.
60 m² * 1,22 (viz pozn.) * 2 Kč/m² (sazba daně pro byt) * 5 (koeficient pro Prahu) = 732 Kč
Tabulka 1: Sazby daně z nemovitých věcí
| a) u budovy obytného domu 2 Kč za 1 m² zastavěné plochy; u ostatní budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu z výměry přesahující 16 m² zastavěné plochy 2 Kč za 1 m² zastavěné plochy |
| b) u budovy pro rodinnou rekreaci a budovy rodinného domu využívané pro rodinnou rekreaci 6 Kč za 1 m² zastavěné plochy a u budovy, která plní doplňkovou funkci k těmto budovám, s výjimkou garáže, 2 Kč za 1 m² zastavěné plochy |
| c) u garáže vystavěné odděleně od budov obytných domů a u jednotky, jejíž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž, 8 Kč za 1 m² zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, |
d) u zdanitelné stavby a u jednotky, jejichž převažující část zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy jednotky je užívána k,
|
| e) u ostatní zdanitelné stavby 6 Kč za 1 m² zastavěné plochy, |
| f) u ostatní jednotky 2 Kč za 1 m² upravené podlahové plochy. |
Pozn.: Základem daně u jednotky je upravená podlahová plocha, kterou je výměra podlahové plochy jednotky v m² podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období vynásobená
- koeficientem 1,22, je-li součástí jednotky pozemek přesahující zastavěnou plochu nebo je-li s jednotkou užíván pozemek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě,
- koeficientem 1,20 v ostatních případech.
Tabulka 2: Koeficient podle velikosti obce
| Velikost obce | Koeficient |
|---|---|
| Do 1000 obyvatel | 1,0 |
| 1000 až 6000 obyvatel | 1,4 |
| 6000 až 10 000 obyvatel | 1,6 |
| 10 000 až 25 000 obyvatel | 2,0 |
| 25 000 až 50 000 obyvatel | 2,5 |
| Nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech | 3,5 |
| V Praze | 4,5 |
Daň z nemovitých věcí
Sdílet / hodnotit tento článek