Kanál Strömma je rozhodně pozoruhodnou dopravní spojnicí. Po většinu roku totiž platí spíše za překážku komplikující cestu. Přetíná totiž silnici Svanvägen, vedoucí na ostrov Värmdö, a s jeho překonáním se pojí rychlostní omezení. V létě se tu ale situace obrací. To Strömma se stává tou dopravní jedničkou, a cesta souší po silnici v přepravě zaostává. Relativně krátkým kanálem se totiž z pevniny ke svému cíli ubírají majitelé chat a domů, rozptýlených po ostrůvcích při švédském pobřeží.
Jinak než loďmo to na ně většinou nejde, a tehdy je jindy prázdný kanál všemožných plavidel plný. Že se oteplilo tak poznáte podle toho, že Strömmou uhání lodě na dovolené. A právě tuhle sezónní dynamiku – situaci, kdy švédský kanál připomíná spíše Benátky – mohou z těsné blízkosti sledovat obyvatelé domu, usazeného přímo na skaliscích nad vodní hladinou.
S definicí toho objektu, sloužícího k obývání, je to trochu složitější. Není totiž typickou chatou, sezónním obydlím a ani rodinným domem. Byť z každé té charakteristiky něco má. Slouží totiž k bydlení takříkajíc na etapy. Téměř trvale jej osidluje jen jeden z členů rodiny. Pracuje z tohoto domu. Rodina se sem za ním také z různých koutů Švédska vydává, aby si užili společné strávené dovolené. Ale ve volné termíny, kterých je přes svátky víc než dost, ten samý objekt slouží dům k částečnému pronájmu, pro hosty.
Nejednoznačné využití stavby
Villa Strömma, jak se ten dům jmenuje, je tedy jen zřídkakdy prázdný, ale také jen málokdy je plný z celé své kapacity. A tomu pak odpovídá i jeho netradiční prostorové členění.
Formálně se skládá z pěti různých části. Některé jsou stavebně oddělené, jiné překrývá ta samá střecha, ale mají samostatné vstupy zvenčí. Dobře fungují samostatně, ale nejlépe pochopitelně všechny dohromady. Společné jim pak jsou překrásné výhledy zpoza korun stromů, nad nimiž shlíží dolů na kanál a okolí ze své privilegované pozice na skalní plošině nad vodní hladinou.
Stromy, duby a borovice, které tu rozptylují dojem poněkud zbytnělé stavební kompozice (užitná plocha celé Villy činí 253 metrů čtverečních), slouží současně jako obvodový plot. Vymezují parcelu v terénu, poskytují stín v létě a svými spletitými kmeny pak v zimě chrání obydlí před poryvy studeného větru. Kritérium zachování zeleně v místě stavby bylo součástí projektu. Tím druhým pak bylo omezení nutnosti úprav terénu.
Spíše než trhat a vrtat skálu architekti doporučili stavbu mírně vyzvednout stavbu nad terén, a tím vyrovnávat rozdíly ve členité topografii. Jednotlivé objekty jsou zvednuty nad zem nosnou ocelovou konstrukcí, doprovázenou zazeměnými betonovými patkami.
Některé části této nosné konstrukce jsou skutečně zavrtané do skály, ale nejsou tak ošetřeny všechny. Vidět to úplně nejde, protože tyto prvky kryje dřevěný obvodový sokl. Tam, kde by jednoduchá podpůrná konstrukce nepostačovala, je podklad vyrovnán betonovou základovou deskou.
Díky tomu dosahují na skalní plošině všechny jednopodlažní objekty jakoby stejné výšky, vypadají stejně vysoké. Ale nejsou, světlá výška některých až o metr překonává ostatní. A zpravidla jsou vyšší ty, které jsou určeny společenským aktivitám. Celá sestava tak působí velmi exkluzivním dojmem a je z ní patrná pokročilá invence architektů. Těch se tu skutečně sešlo nemálo.
K návrhu projektu si své řekli například Jenny Callenholtová, zakladatelka studia Q Collective Development (patří ke špičce švédské moderní „ostrovní“ architektury); Andrén Fogelström, který kromě krásné architektury navrhuje i velmi praktická a udržitelná řešení a do skladby interiéru se promítly návrhy Rebecky Haymozové. Její realizace jsou známé nejen ve Skandinávii, ale třeba i Los Angeles.
Ti všichni se tu museli sladit v návrhu bydlení, které počítá se střídavě proměnlivou kapacitou přítomných osob. Villa Strömaa musela dobře fungovat (nejen z hlediska energetické bilance, provozu, izolace) pro jednoho obyvatele, ale také pro početnou skupinu ubytovaných.
Luxus na skandinávském ostrově
Proto jsou také funkce domu rozděleny do hlavního domu a vedlejšího objektu. Hlavní dům nabývá přibližně tvar písmene L. Místnosti uvnitř jsou uspořádány tak, že část tvoří soukromé ložnice, zatímco kuchyně a obývací pokoj se otevírají směrem k výhledu a naznačeného polo-uzavřeného profilu dvora. Velkorysá výška stropů společných místností, jejich prosklené stěny, zvou do interiéru okolní přírodu.
Hlavní dům spolu s vedlejší budovou obklopuje klidné nádvoří, do jehož uspořádání spíš než skandinávská estetika promlouval asijský minimalismus. Prostor je vysypaný tmavým hrabaným štěrkem, z nějž jako z japonské kamenné zahrady vystupují světlejší vrcholky skaliska z podloží. Barevně to vytváří zajímavou kompozici s domem, který se hlásí spíše černým dřevěným obkladem (dělaným nastojato) a černými plechovými střechami.
To příliš tmavé vyznění pak zjemňuje provedení interiéru, na němž pracovala Haymozová. Přidržela se své myšlenky o stírání rozdílů mezi vnějším a vnitřním prostředím. Vsadila tedy na vzdušnější otevřené pojetí, v němž tmavé barvy sice existují, ale protože pochází z „ušlechtilých“ materiálů (tmavě až doruda mořeného dubového dřeva), povyšují tím úroveň pokojů.
Patrné je to zvláště v obývacím pokoji, kde jsou objemy zdůrazněny pomocí řídce umístěných stropních trámů, namořených do teplých tónů hnědé. Pro stěny i strop byla zvolena světle béžová barva. Police na knihy a šatní skříně byly vestavěny a natřeny stejnou barvou, aby nevyčnívaly. Obkladový vápenec Lindanäs byl vybrán do koupelen, protože má charakteristické mramorování a snadno zachycuje světlo z okolního prostředí.
I taková maličkost, jako volba obkladů v koupelně, byla podstatná. „V tomto případě se toho v přírodě za oknem děje hodně, takže každý pobyt v koupelně bude spojen s jiným zážitkem barev a světla,“ vysvětluje Haymozová. Parapety oken jsou pak ze stejného materiálu.
Že jde v případě Villa Strömma o něco mimořádného naznačuje i hlavní vstup, zvýrazněný měděným obkladem. Není to zkrátka obyčejná chata, víkendový dům nebo sezónní bydlení. Je to nová ozdoba zdejší krajiny, s překrásným výhledem.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Villa Strömma |
| Typ projektu: | rezidence, villa |
| Architektonické studio: | AndrénFogelström, |
| Lokalizace: | Strömma, Švédsko |
| Vedoucí projektu: | Jenny Callenholtová |
| Projektový tým: | Moa Andrén, Tove Fogelström, Oskar Wallin, Daniel Backlund, Pär Falkenäng |
| Design interiéru: | Rebecka Haymoz |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2022 |
| Užitná plocha: | 253 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek