Přestože se zrušení kolků dalo očekávat, jelikož se nejedná o platební prostředek slučitelný s moderními platebními metodami, trendy digitalizace a moderní dobou jako takovou, dodnes jsou hojně využívané v rámci nemovitostních transakcí právě pro úhradu poplatků spojených s návrhem na vklad práv do katastru nemovitostí. Dosavadní rutinní praxi tak bude nutné upravit. Pojďme se proto podívat na to, jak bude patrně vypadat nový systém a zároveň upozornit na rizika, která s ním mohou být spojena.
Zrušení kolků
Ke zrušení kolků došlo na konci minulého roku v rámci přijetí konsolidačního balíčku. Tím byla s účinností od 1. ledna 2024 zrušena všechna zákonná ustanovení týkající se kolků a došlo tak ke zrušení kolků jako takových. Zároveň však bylo stanoveno přechodné období trvající do konce tohoto roku, tzn. do 31. prosince 2024. Do tohoto data ještě kolky vydané podle zrušené právní úpravy lze použít stejně jako dříve. Od 1. ledna 2025 již kolky nebude možné takto použít a dojde k jejich definitivnímu zrušení.
Jako důvod vedoucí ke zrušení kolků se uvádí zastaralost této platební metody, její snižující se potřeba vzhledem k nárůstu elektronických alternativ plateb, a také podvody s kolky. Hlavním důvodem je však důvod ekonomický, neboť náklady státu na tisk a distribuci kolků za období let 2014 až 2021 činily 534,3 milionu korun. Zrušením kolků tak dojde k úspoře těchto nákladů.
Alternativy kolků a možná rizika ve vztahu k nemovitostním transakcím
Ostatní dosavadní způsoby placení soudních a správních poplatků zůstávají nedotčeny. Poplatky tak bude možné platit bezhotovostně či v hotovosti. Domníváme se, že vyjma správních poplatků spojených s vkladovým řízením na katastrálních úřadech, nemají poplatníci poplatků zásadně žádné praktické důvody, které by je vedly k preferenci platby pomocí kolků, a tudíž se jich zrušení kolků nijak zásadně nedotkne.
V případě nemovitostních transakcí však kolky představují efektivní nástroj zajištění, že poplatek bude katastrálnímu úřadu uhrazen a že tedy nehrozí zastavení vkladového řízení z důvodu nezaplacení poplatku.
Vylepený kolek – méně starostí
Současná nemovitostní transakční praxe totiž často funguje tak, že strany smlouvy, která představuje vkladovou listinu, typicky kupní smlouva, společně s podpisem smlouvy podepíší návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, na který rovnou vylepí kolky v příslušné hodnotě. Takto podepsaná vkladová listina (např. kupní smlouva) a návrh na vklad s vylepeným kolkem se předává schovateli, který dokumenty podá katastrálnímu úřadu po splnění stanovených podmínek (typicky složení kupní ceny do úschovy). Úhradu poplatku pak nebylo potřeba příliš sledovat ani kontrolovat, byl totiž uhrazen již podáním návrhu na vklad s kolkem. Obě strany tak měly jistotu, že poplatek spojený s návrhem na vklad je řádně uhrazen.
Od roku 2025 však bude možné uhradit poplatek spojený s vkladovým řízením pouze kartou či v hotovosti na příslušném katastrálním pracovišti nebo bezhotovostně převodem na účet katastrálního úřadu. Žádnou z těchto plateb však nebude možné provést předem před podáním návrhu na vklad katastrálnímu úřadu.
Zrušením kolků tak strany přicházejí o možnost uhradit správní poplatek společně s uzavřením smlouvy.
Riziko neuhrazeného poplatku
To s sebou nese riziko, že návrh na vklad bude katastrálnímu úřadu podán, aniž by současně došlo k uhrazení poplatku. Ať již proto, že návrh bude podávat správce, který nebude povinen poplatek uhradit, nebo návrh bude podávat některá ze stran, která sice bude povinna poplatek uhradit, ale toto opomene (záměrně nebo nedopatřením). Katastrální úřad v takovém případě vyzve k úhradě poplatku oba navrhovatele bez ohledu na to, kdo jej má uhradit podle ujednání stran.
Může se však stát, že výzvu katastrálního úřadu k úhradě poplatku bude smluvní strana ignorovat s tím, že poplatek má zaplatit druhá strana. Povinná strana však může výzvu také ignorovat a poplatek neuhradí nikdo. V takovém případě by vkladové řízení bylo pro nezaplacení poplatku zastaveno. Návrh na vklad by pak musel být podán znovu, čímž by se celá transakce prodloužila a ohrozilo by se splnění lhůt pro zápis práva do katastru nemovitostí, což by mohlo vést až ke zrušení celé transakce.
Kontrolujte stav transakce přímo na internetových stránkách
Lze tedy důrazně doporučit, aby smluvní strana, která nemá smluvní povinnost uhradit správní poplatek, důsledně kontrolovala úhradu správního poplatku druhou stranou. Toto lze kontrolovat zejména na internetových stránkách katastrálního úřadu, ve veřejné bezplatné sekci s informacemi o probíhajících řízeních. Informaci o nezaplaceném poplatku případně zjistí i z výzvy katastrálního úřadu. Pokud takto vyjde najevo, že správní poplatek není uhrazený, lze doporučit, aby jeho úhradu provedla tato strana namísto strany, která je povinna poplatek zaplatit podle smlouvy. Tím předejde riziku zastavení vkladového řízení a potenciálnímu neúspěchu celé transakce. Náklady vynaložené na správní poplatek lze následně vymáhat po povinné straně.
Doporučujeme tak důsledně kontrolovat informace o probíhajícím řízení na internetových stránkách katastrálního úřadu, neignorovat výzvu katastrálního úřadu k úhradě poplatku a pokud poplatek není uhrazen, uhradit jej i přesto, že jej podle smlouvy má platit druhá strana.
Sdílet / hodnotit tento článek