„Kostel je paradoxní stavbou, nemá totiž své základy dole, nýbrž nahoře. Je totiž domem Božím.“
Na místě se vystřídaly slohy románský, poté gotický a posléze barokizující vlivy
Postupně se jeho vývoj dostal od stavby románské z konce 13. a počátku 14. století ke stavbě vrcholné gotiky, jež původní kostel nahradila. Ta však byla posléze nahrazena stavbou současnou a také z části stavbou pozdně gotickou. Odborně nazýváme kostel svatého Jakuba (někdy Jakuba Staršího či Jakuba Většího) stavbou v pozdně gotickém slohu trojlodním halovým kostelem. Je signifikantní presbytářem neboli kněžištěm s polygonálním ochozem. Později se kostelu nevyhnula ani barokizace, která se podepsala hlavně na mobiliáři, výzdobě a drobných stavebních úpravách, ale došlo i na nové varhany. Další období bylo důrazněji ovlivněno barokním slohem se vším, co tehdy k baroku patřilo. Dřevěné oltáře nahradily mramorové, změněny byly boční oltáře, náhrobky i dlažba.
To už pomalu baroko doznívá a na konci 19. století se radní usnesli, že s poplatností purismu bude kostel očištěn od vlivů, které pozměnily čistotu slohu a gotickou podstatu původní stavby. Část zdobných baldachýnů a oltářů byla změněna i odvezena jinam a kostel byl očištěn od zbytečné pompéznosti a pozlátka barokních vlivů. Nalezneme zde od prvopočátku jména jako je Přemysl Otakar I. (první listinné doklady), přes významné stavební a kamenické hutě v čele s brněnským rodákem Antonem Pilgramem, Ludvíka Raduit de Souches, pozdějšího maršála, který vedl obranu Brna proti obrovské přesile Švédů za dob třicetileté války a který zde odpočívá v hrobce.
Pohled do nitra dvojité šroubovice schodů. Foto: Petr Brandejský
Jak známo, Brno nebylo dobyto a maršál získal po právu historické vavříny vítěze a čestné místo v kostele svatého Jakuba. V době modernější zde nalezneme i jméno Josefa Arnolda, známého brněnského stavitele nebo jméno ikony architektury Bohuslava Fuchse, který se podílel na úpravách interiéru a opatřil prostor na chóru dvěma betonovými monolity. Ten výčet by byl opravdu nekonečný a není to podstatou našeho povídání, ale slouží jako seznámení se s jeho genezí v čase. V roce 1995 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku.
Dílo mistra tesaře. Encyklopedii starých krovů od 14. století po současnost najdete v Chebu
přečíst článekOkolo kostela existoval od počátku 13. století hřbitov, na který se postupem času trochu pozapomnělo. Skromný prostor vnitřního města bránil jeho dalšímu zvětšování, tudíž byl zaveden systém, že ostatky z hrobu byly vyjmuty a přemístěny do podzemních kostnic neboli osárií. Posléze byl i tento způsob kostelních hřbitovů zcela opuštěn z důvodů hygienických. I tak se odhaduje počet zde uložených ostatků na 50 tisíc. Hřbitov zmizel, nicméně kostnice zůstala a je další atrakcí současného chrámu svatého Jakuba. S autorskou hudbou Miloše Štědroně je toto důstojné pietní místo zároveň turistickou atrakcí, druhou největší kostnicí v Evropě po Paříži.
Krovy a pochozí lávky. Foto: Petr Brandejský
Velikost chrámu je výjimečná a velkolepá
Řekněme si ještě pár nezbytných čísel, která se kostela týkají. Chrám svatého Jakuba v Brně je stavba 54 m dlouhá, 22 m široká a věž má neskutečnou výšku 94 m. Pro výlez do místa, které nás bude zajímat, tedy podkroví hlavní lodi kostela, vám poslouží velmi vzácné dvojité spirálové schodiště z roku 1581 se 183 stupni okolo vřetene. Pokud jdete navštívit unikátní expozici v podkroví, vyšlapete si jednu spirálu a vedle sebe vidíte na druhé spirále návštěvníky, kteří odcházejí. Spirály jsou vzájemně neprůchozí.
Vzhledem k tomu, že původně sloužil chrám potřebám valonských, flanderských, a hlavně německých kolonistů, stal se jakýmsi historickým protějškem katedrály svatého Petra a Pavla, která sloužila pro změnu českým věřícím. Vzájemná řevnivost mezi Čechy a ostatními národnostmi se zákonitě promítla i do svatostánků, názorů a chování těch, kteří je navštěvovali.
Pohled na promítání v krovu. Foto: Petr Brandejský
Působivost historických artefaktů je třeba udržovat v kondici
Nyní se však vraťme nohama na zem, ale ne na dlouho. V roce 2021 započala komplexní rekonstrukce chrámu, která už byla nezbytností. Výměna přibližně třetiny krovů, 2 500 m2 měděného pláště střechy, výměna 9 000 okenních tabulek za vhodnější, vyspravení kamenného ostění oken, restaurování novogotických chrličů pro odvod vody.
Stejně tak bylo třeba restaurovat varhany. Rozpočet vyšel na 182 milionů korun a v červnu 2024 byl kostel po třech letech znovu zpřístupněn, to vše za vydatného přispění EU, farnosti i města Brna. Do podzimu opustí fasádu poslední metry lešení a zkušební provoz multimediální expozice v nádherných opravených krovech naběhne na svou každodenní rutinu. Další zajímavostí bude zpřístupnění zrekonstruované kostelní věže, kde můžete vidět i zvony svatého Jakuba, hodinový stroj a z výšky 43 metrů budete moci průhledy spatřit Brno a náměstí Svobody, tak jak zatím nebylo k vidění. Tato část bude zpřístupněna na podzim roku 2024 a bude to zároveň nejvyšší vyhlídka v centru Brna.
Průhled krovem nahoru. Foto: Petr Brandejský
Nyní něco k podkroví, které je důvodem naší návštěvy
Tedy šup po 183 schodech. Odpočinout si můžete na kůru s průhledem do hlavní lodi kostela a nádherné sloupořadí a gotické stropy. Další zastávku můžete udělat v takzvaném trezoru, kde uvidíte promítání té netradiční dvojité šroubovice, po které stoupáte nahoru a půjdete jí také dolů.
Pak už se ocitáte v krovech, které jsou monumentálním lesem trámových vazeb a smeknete před umem našich předků, kteří tohle dokázali. Je dobré vidět výsledek práce a nebývalé zručnosti, to vše realizované za jiných podmínek a možností, než máme dnes. Jste v kostele, ale vlastně ještě nebi blíže, protože stojíte na systému lávek a podest, které jsou nad klenbami kostela. Vidíte hřbety kleneb s klenáky a máte posvátný pocit z místa, kde se psala historie a kam se běžný člověk nedostal. Je to unikátní zážitek z hlediska historie, architektury, řemesla a jenom lidské hrdosti na práci našich předků.
Krovy a pochozí lávky. Foto: Petr Brandejský
No a k tomu všemu vám průvodce udělá holografická multimediální projekce, která vás v osmi minutách provede historií kostela i města Brna, včetně požáru chrámu nebo tříštícího se skla z vyražených oken při náletu na konci druhé světové války. Celý zážitek projekce je doplněný prostorovým zvukem šestnáctikanálovým zvukem a 430 barevných světel. Už jenom samotné místo krovu je opravdu fascinující. Tudíž vše, co je zde navíc, je krásný bonus, který pocity jenom umocní.
Za tvorbou tohoto prožitku stojí skupina VISUÁLOVÉ
Velmi záhy přibude další nová a neméně zajímavá atrakce jako součást kostela
Když si shrneme, co zde návštěvník nalezne, pak zjistíme, že toho rozhodně není málo. V blízké době to bude vyhlídka z věže kostela, nyní to je prohlídka chrámu v přízemí až po multimediální expozici v podkroví, včetně prohlídky kůru a trezoru cestou nahoru. Vně kostela je také přístupná kostnice.
Průhled krovem nahoru. Foto: Petr Brandejský
Nejenom, že zde strávíte smysluplný čas v historickém kontextu dějin a nádherné gotické památky, ale ještě uděláte něco pro vaše zdraví. Proč? Protože v kostelích výtahy nebývají a pokud počítáte se mnou, pak od podkroví nás dělí 183 schodů, které dáte oběma směry. Po návratu na zem, pokud zvolíte variantu vyhlídka z věže, aspirujete na sportovce roku, protože 43 metry vysoká vyhlídky značí něco přes 240 schodů, a to oběma směry. No a pokud vám to nestačí, potom do podzemní kostnice je taky pár schodů, ale co to je pro někoho, kdo byl v podkroví i na věži chrámu svatého Jakuba.
Ještě jeden postřeh, který potěší. Všude naleznete na trasách dlaždice a označená místa s QR kódem, který vám umožní konečně rozumně využít svůj mobilní telefon. Hlasy předních brněnských herců se dozvíte mnoho zajímavého v daném místě vaší objevné cesty. Pochopitelně, že celý program a audiovizuální výstupy lze přizpůsobovat ročním obdobím, významným výročím, svátkům včetně Vánoc. Potěšení pro Brno i jeho návštěvníky…
Průhled lodí kostela. Foto: Petr Brandejský
Použité podklady:
- Citáty – http://www.citaty.net
- Fotografie – Petr Brandejský
- Fotografie celého kostela vně: Archív kostela svatého Jakuba
- Texty – Ing. arch. Petr Brandejský
Sdílet / hodnotit tento článek