Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Dekarbonizační roadmapy pro stavebnictví a zelená města

Dekarbonizaci a dobrým příkladům zapojení modro-zelené infrastruktury do plánů měst a obcí se v současné době věnuje mnoho odborných seminářů a konferencí. Objevují se zajímavé náměty pro development i pro samotné architekty, urbanisty a stavitele, a to včetně takzvané dekarbonizační roadmapy pro stavebnictví.
Zdroj: Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC), Stefano Boeri Architetti (Progetti | Stefano Boeri Architetti)

Většina velkých měst zpracovává plány a určuje strategie, které zahrnují vysokou odpovědnost vůči životnímu prostředí, zavádějí efektivní opatření a budují novou infrastrukturu s akcentem na trvale udržitelný rozvoj postavený nejenom na environmentálním, ale také na sociálním a ekonomickém pilíři,“ vysvětlují zástupci České rady pro šetrné budovy (CZGBC), nabízejí celou řadu inspirativních příkladů a zvou do České republiky světové architekty, kteří se věnují komplexním ekologickým městským projektům, projektům moderních budov a veřejným prostranstvím se zaměřením na modrozelenou infrastrukturu.

Zdroj: Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC), Stefano Boeri Architetti (Progetti, Stefano Boeri Architetti)

Několik dobrých příkladů rámcových strategií měst

Na konci léta minulého roku navštívili Prahu architekti Vicente Guallart a Andrew Waugh, aby ukázali zajímavé inovativní skvosty. Prezentovali oceněné projekty, jako je například Bosco Verticale dle návrhu Stefana Boeriho, Triodos Bank Headquarters (RAU Architects) či Maison de l'Île-de-France (ANMA Architectes Urbanictes). Ve svých přednáškách připomněli, že veřejný prostor by měl ctít zásady zahradní tvorby, psychologie či zrakového vnímání člověka; měl by obsahovat promyšlený koncept esteticky uspořádaných budov se zelenými plochami, vodními prvky a zahradami (včetně vertikálních) s hustě osázenými rostlinami, stromy a keři. Jako dobrý příklad uvedli též Hamburk se svými mokřady a dřevěnými lávkami za městem či Frankfurt nad Mohanem se svým kontrastem hustého lesa a obřích mrakodrapů. A samozřejmě již zmíněné Bosco Verticale v milánské čtvrti Porta Nuova, kde jsou fasády domů pokryty vertikálními zahradami, které obsahují přes 700 stromů a 16 000 rostlin včetně keřů či stromů. Budovy chladí okolní klima, zachytávají smog, jsou energeticky úsporné, vyrábějí energii z geotermální elektrárny a solárních panelů a zavlažování probíhá pomocí šedé vody.

Bosco Verticale | Milano | Stefano Boeri Architetti

Na podzim, krátce po rozsáhlých záplavách ve Španělsku, nabídl své zkušenosti také bývalý hlavní architekt města Barcelony Xavier Matilla Ayala. Představil řešení zvané Superblocks, jehož cílem je zlepšit situaci v ulicích a navrhnout nový, efektivnější model mobility, který by podporoval veřejnou dopravu, cyklistiku a pěší chůzi. Barcelonu vnímá jako nekoncepční město s nedostatkem zelených ploch a převahou automobilové dopravy. „Automobily zde zabírají přes 50 % veřejného prostoru a jsou hlavním zdrojem hluku a znečištění. Nové ulice vytvoří modro-zelenou i sociální infrastrukturu, posílí sociální vztahy, podpoří místní aktivity a spolky. Věříme, že to přinese opravdovou systémovou změnu; město se navrátí blíže k přírodě a dokáže se lépe adaptovat na klimatickou změnu,“ uvedl ve své přednášce Xavier Matilla Ayala.

How Barcelona's „Superblocks“ Pedestrian Plan Hopes to Return the Streets to the People | ArchDaily

Zajímavé jsou také zkušenosti ze Švédska, kde vznikla oceňovaná příručka nazvaná Green Blue Guide, která byla vytvořena místními experty ve spolupráci s devíti švédskými samosprávami. Za příručkou stojí roky výzkumu a praktického testování v oblasti výsadby stromů a hospodaření se srážkovými vodami a představuje aktuální stav vývoje a poznání v této oblasti. Inspiraci architektům, projektantům i vodohospodářům dlouhodobě přináší také sousední rovněž Vídeň. Již v roce 2015 vytvořil vídeňský odbor ochrany životního prostředí Strategický plán boje proti městským tepelným ostrovům (UHI-STRAT) představující 37 účinných opatření proti letnímu přehřívání města. Na základě tohoto plánu byl poté spuštěn program Adaptace infrastruktury na klimatickou změnu (InKA). Vídeň v něm sází na investice do alternativních energií, šetrného nakládání s odpady, cirkulární ekonomiky, moderní mobility a inovativního bydlení.

Co je to roadmapa pro stavebnictví

Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) vypracovala po vzoru deseti zemí Evropy dokument nazvaný Zero Carbon Roadmap, kde na základě konzultací s klíčovými zainteresovanými stranami byly identifikovány hlavní bariéry dekarbonizace ve stavebnictví a navrženy kroky k jejich překonání.

Zero Carbon Roadmap vznikla za podpory Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), TaiwanBusiness – EBRD Technical Cooperation Fund, zaměřující se na projekty technické spolupráce oblasti udržitelného řízení zdrojů, znalostní ekonomiky, nízkouhlíkových technologií a rozvoj malých a středních podniků, a Světové rady pro šetrné budovy (WorldGBC). Jedná se o národní plány, které nastiňují konkrétní cestu k uhlíkové neutralitě a zároveň pomáhají urychlit potřebné změny v průmyslu i v přístupu politiků. Byly již vypracovány v deseti zemích, a to v Chorvatsku, Finsku, Francii, Německu, Irsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Španělsku a ve Velké Británii. Klíčovými aktéry dekarbonizace v ČR jsou vláda, dále pak ministerstva průmyslu a obchodu, životního prostředí, pro místní rozvoj a financí a následně všichni účastníci v hodnotovém řetězci stavebnictví od přípravy projektů a výroby materiálů přes developery a jiné investory, realizační a demoliční firmy po provozovatele budov. Významnou roli hraje také finanční sektor, profesní organizace a svazy, vědecko-výzkumná sféra či vzdělávací instituce. Všem těmto subjektům jsou v roadmapě doporučena potřebná opatření nezbytná pro splnění dekarbonizačního cíle.

Zdroj: Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC), Stefano Boeri Architetti (Progetti, Stefano Boeri Architetti)

Materiály a zdroje:
Dokument Zero Carbon Roadmap (ke stažení zde)
Barcelona Superblock study (ke stažení zde)
Příručka nazvaná Green Blue Guide (ke stažení zde)
Strategický plán boje proti městským tepelným ostrovům Wien (UHI-STRAT) (ke stažení zde)
Ilustrační fotografie: Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC), Stefano Boeri Architetti (Progetti | Stefano Boeri Architetti)

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Výstavba a rozvoj měst a obcí

Brno, ilustrační obrázek, zdroj: Fotolia aharond

Zastupitelé Brna schválili nový územní plán, platit začne od února

Nový územní plán Brna dnes schválili zastupitelé. Platit začne od února příštího roku. Pro hlasovalo 54 lidí, nikdo nebyl proti, zdržel se opoziční zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno). Nový dokument, jenž umožňuje rozvoj města a zajišťuje ochranu vybraných lokalit, má Brno po 30 letech, usiluje o něj déle než 20 let.…

Nákladové nádraží Žižkov - zdroj: Fotolia.com, luciezr

Praha chce od Českých drah koupit Nákladové nádraží Žižkov za 1,43 mld. Kč

Praha plánuje od Českých drah (ČD) za zhruba 1,43 miliardy korun s DPH koupit budovu Nákladového nádraží Žižkov s přilehlými pozemky. Dnes to schválili městští radní, ještě o tom budou hlasovat zastupitelé. Město plánuje rozsáhlý památkově chráněný objekt zrekonstruovat a přeměnit na centrum s prostory pro kulturu,…

Vizualizace Nová podoba autobusového nádraží Florenc; zdroj: ONplan, 2024

Proměna pražské Florence. Čtyři městské bloky schovají magistrálu

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) zveřejnil plány na proměnu pražské Florence a opět vyzval architekty z celého světa, aby se zapojili do soutěže na čtyři městské bloky v území mezi magistrálou a autobusovým nádražím Praha Florenc. Do čtyř soutěží se mohou přihlásit do…

REKLAMA