Postupy ekologického stavitelství se prolínají do celého životního cyklu budov - počínaje návrhem, následně samotnou výstavbou nízkoeergetického domu, provozováním ekostavby až po případnou demolici a recyklaci.
Upřednostnění přírodních a recyklovatelných stavebních materiálů před konvenčními stavebními materiály přináší řadu pozitivních důsledků. Pokud si postavíte takový soběstačný dům, znamená to v praxi např.:
- minimalizaci ekologických dopadů při výrobě (průmyslová chemie, umělé hmoty, odpad, CO2)
- využití místních zdrojů
- nízká výrobní a dovozní energetická náročnost
Typickými zástupci přírodního stavitelství jsou:
- nepálené cihly (zdivo)
- hlína (omítky)
- sláma (tepelná izolace, zdivo)
- dřevo (nosná konstrukce, obklady)
- kámen (základ stavby)
- konopí, ovčí vlna, len, rákos (tepelná izolace)
Víte, jak stavět z přírodních materiálů?
Chcete se dovědět více o stavbách z přírodních materiálů, o stavbách ze slámy a o zdravém bydlení? Navštivte konferenci ESTAV.cz na veletrhu For Arch 2015 v pátek 18. září dopoledne.
Slaměné balíky vhodné pro stavbu
Vhodná je jakákoli obilná sláma. U nás přichází v úvahu sláma pšeničná, žitná, ječmenná a ovesná. Ke svázání slaměných balíků je nejvhodnější pevný polypropylenový motouz. S motouzy z přírodních materiálů neumí lisy na slámu dobře pracovat, nejsou tak pevné a trhají se.
Z dřívějších dob stále přežívají lisy na malé balíky. Rozměry takových balíků jsou od 28 × 40 × 50 cm po 45 × 55 × 80 cm. Objemová hmotnost balíků vhodných pro stavbu by se měla pohybovat mezi 90 – 120 kg/m3. Za minimální použitelnou objemovou hmotnost lze v případě nouze považovat 70 kg/m3. Balík by měl být rovnoměrně slisovaný, dva rozměry mít konstantní, délka může být různá s tolerancí 10 cm, např. od 70 – 80 cm. Balík se při uchopení za oba provázky nesmí rozpadat! Pod oběma provázky má mít přibližně stejné množství slámy (tolerance 3 cm). Po délce má být přibližně rovný (tolerance 3 cm), ale nerovná čela balíků nevadí - ta se při stavbě snadno upraví.
Hmotnostní vlhkost slámy by při lisování balíků neměla překročit 20%. Slisovaná sláma by v balíku měla tvořit plátky skládané po délce balíku jako harmonika. Při přestřižení provázků se délka balíku zvětší cca o 5 – 15 cm, ale jinak víceméně drží tvar. Stébla by neměla být příliš krátká, aby se při přeříznutí provázků balík nerozpadl na všechny strany. Zeleného plevele by neměl obsahovat více než 10%. S malými balíky se dobře pracuje.
Novější lisy lisují větší balíky o rozměrech od 60 × 80 × 100 cm po 90 × 140 × 250 cm. Hustota takových balíků bývá cca 200 kg/m3. Jsou vhodné pro využití slámy jako nosné. Stěna z takových balíků utěšeně rychle přibývá, ale stavba je nemyslitelná bez mechanizace. Přelisování velkých hranatých balíků na malé není možné. Sláma je v nich rozdrcená a přelisované balíky již nedrží tvar. Velké kulaté balíky pro stavbu vhodné nejsou, ale jejich přelisování na malé hranaté možné je.
Příznivé mikroklima
Dobře uskladněná a správně do konstrukce zabudovaná sláma nemá žádný škodlivý vliv na zdraví osob. Ve správně navržené konstrukci neplesniví, ani nehnije a neláká žádné škůdce. Sennou rýmu neovlivňuje, neobsahuje žádný pyl, navíc je chráněna vrstvou omítky. Při stavbě samotné se však samozřejmě práší a citliví lidé se bez roušky neobejdou.
Oproti běžným silikátovým materiálům vykazuje sláma vyšší hodnotu tepelné kapacity (c [J.kg-1.K-1]). To spolu s velkou tloušťkou a velkou objemovou hmotností příznivě ovlivňuje tepelnou stabilitu. Při přerušení vytápění dům jen pomalu chladne a v létě se nepřehřívá.
Vynikající vliv na kvalitu vnitřního prostředí mají silné hliněné omítky (cca 3 - 5cm) provedené přímo na slámu. Vytvářejí ideální elektroiontové mikroklima, mají schopnost pohlcovat škodlivé plyny a regulovat vzdušnou vlhkost. Vyznačují se dobrými tepelně-akumulačními vlastnostmi, což ve spojení s dobrými tepelně-izolačními vlastnostmi slámy zajišťuje udržení tepelné pohody s minimálními náklady na vytápění a splňuje zásadní podmínky potřebné k vytvoření kvalitního mikroklimatu.
Vlhkost
Pro prevenci růstu plísní a hub nesmí vlhkost balíků překročit 15% a neměly by být ani dlouhodobě umístěny v prostředí s relativní vlhkostí vzduchu větší než 70% [Jones, 2001]. Balíky je proto před nadměrnou vlhkostí nutno chránit, a to jak během skladování a výstavby, tak v průběhu celé životnosti budovy.
Při skladování je důležité zejména nenechat zvlhnout střed balíku - ať už odshora či zespodu, protože by již pro použití na stavbě dostatečně nevyschl, zatímco vlhnutí ze stran nebývá problémem. Slámou voda nevzlíná. Zvlhne pouze do takové hloubky, do jaké je déšť zahnán větrem. Po dešti balíky vyschnou díky přirozenému pohybu vzduchu kolem stohu.
Jistou míru vlhkosti sláma snese, ale během let se vlhkost v konstrukci nesmí akumulovat.
V celoroční bilanci se musí všechna zkondenzovaná vlhkost z konstrukce odpařit. To je možné zajistit dvěma základními způsoby
- parobrzdou na vnitřním líci konstrukce (např. desky OSB),
- hliněnou omítkou na vnitřním a hliněnou nebo vápennou omítkou na vnějším líci balíků.
Sdílet / hodnotit tento článek