Hořlavost
Stěny ze slaměných balíků byly po celém světě podrobeny mnoha testům požární odolnosti. Všechny výsledky jednoznačně potvrzují, že hořlavost není u slaměného balíku žádným problémem.
V České republice dne 30. 6. 2011 proběhla v požární zkušebně PAVUS ve Veselí nad Lužnicí požární zkouška dvou typů slaměných stěn. Stěna z nosné slámy prokázala požární odolnost REI 120 minut
Požární odolnost se měří ve zkušebnách normovaným požárem. Klasifikuje se odolnost v minutách. Odolnost musí být prokázána v různých hlediscích dle typu konstrukce. U nosné protipožární stěny je to celistvost, nosnost a izolační vlastnost.
REI 120 znamená, že konstrukce vydrží při normovém požáru 120 minut plnit funkci nosnou, být celistvá (neprohoří) a izolační proti požáru (splní povrchovou teplotu na opačném líci konstrukce).
Stěna, kde byly slaměné balíky použity pouze jako výplň dřevěného skeletu se sloupky 50 x 100 mm, prokázala požární odolnost REI 60 minut. Výsledek zkoušky vysoce překračuje požadovanou požární odolnost nosných stěn v přízemí dvoupodlažního domu, jež je REI 30 minut!
Výše uvedená fakta mění dosavadní situaci, kdy požární odolnost nosné slaměné stěny musela oficiálně zajišťovat přizdívka z cihel, celoplošné bednění či předimenzované nosné sloupky 120 x 160 mm, protože slaměná stěna s omítkou neměla v ČR požární odolnost stanovenou vůbec (čili v oficiálních výpočtech požární bezpečnosti stavby REI = 0).
Zkouška požární odolnosti
Výsledky měření dostupné na webových stránkách ČVUT.
Dosud však v ČR nemáme platně stanoveny parametry, ze kterých vychází výpočet požárně nebezpečného prostoru kolem stavby. Požární odstupové vzdálenosti od fasád slaměných stěn tak zůstávají i nadále nepříjemně vysoké (běžně kolem 8 – 9 m). V tomto prostoru tak zatím nelze oficiálně stavět žádné další objekty.
Z hlediska požární odolnosti je výhodnější kladení balíků na plocho. Provázky jsou uvnitř stěny, balíky se při požáru nerozpadají. Při kladení balíků na výšku mohou v některých konstrukčních systémech při požáru velké intenzity provázky pod omítkou přehořet, balíky se rozpadat a podporovat hoření.
Škůdci
Hlodavci
Samotnou slámu hlodavci nežerou. Pokud je autorovi známo, není v tuzemsku ani ve světě popsán jediný případ problémů s hlodavci v hotových omítnutých či zaklopených slaměných stěnách. Do domu izolovaného slámou nejsou lákáni o nic víc, než do domu z jakéhokoli jiného materiálu. Mezi balíky slámy se však rádi zabydlí při jejím skladování stejně jako všude tam, kde najdou teplo, úkryt a potravu.
Čím méně je sláma vymlácená, zůstává v ní více zrn, tím bude ve fázi skladování lákat hlodavce více. Proč hledat zbytečně složitá řešení pro prevenci - účinnou a jednoduchou pomocí je kočka chovaná v blízkosti objektu. Jednoduše - bez chemie.
Mravenci
Přestože žádný případ problémů s mravenci ve slaměné izolaci nebyl dosud, pokud je autorovi známo, popsán, teoreticky se do ní nastěhovat mohou. Ovšem výskyt mravenců bývá v domech izolovaných slámou obdobně častý a výrazný jako v domech z konvenčních materiálů, nikoli častější.
Akustické vlastnosti
Obvodová slaměná stěna s hliněnou omítkou (balík 400mm, omítka 2 x 40mm) má v závislosti na objemové hmotnosti balíků (70 - 90kg/m3) akustický útlum 50 - 55dB, normový požadavek je v závislosti na podmínkách max. 50 dB. Obyvatelé slaměných domů nadstandardní akustickou kvalitu vnitřního prostředí okamžitě zaznamenají. V USA jsou ze slámy postavena nejméně dvě nahrávací studia a řada meditačních center. V čím dál větší míře jsou slaměné balíky využívány také pro stavby akustických clon silnic pro motorová vozidla a letiště (Jones, 2001).
Sdílet / hodnotit tento článek