Minimální tloušťky vzduchových vrstev v šikmých střechách uvádí ČSN 73 1901 z roku 2011:
Sklon vzduchové vrstvy (°) | Nejmenší tloušťka větrané vzduchové vrstvy při její délce do 10 m | Plocha přiváděcích větraných otvorů k ploše větrané střechy |
---|---|---|
< 5 | 100 | 1/100 |
5 až 25 | 60 | 1/200 |
25 až 45 | 40 | 1/300 |
> 45 | 40 | 1/400 |
Pokud větraná vzduchová vrstva má odvádět i vodu technologickou či zabudovanou do skladby, musí být větrání intenzivnější a je třeba jej posoudit vždy individuálně. Pokud je délka vzduchové vrstvy větší než 10 m, je třeba na každý 1 m délky navíc zvětšit tloušťku vrstvy o 10 %. Plocha odváděcích otvorů by měla být asi o 10 % větší, než plocha přiváděcích otvorů. Při výrazně větších délkách vzduchové vrstvy se doporučuje každý případ posoudit individuálně. Přiváděcí a odváděcí větrací otvory by u okapu a v hřebení měly být pokud možno průběžné, chráněné proti vlétání živočichů. Pozor obvykle se u šikmé střechy nad vytápěným a obývaným podkrovím nelze spokojit pouze s větracími tvarovkami krytiny.
Intenzivnější větrání se také doporučuje, pokud je pojistná hydroizolační vrstva (u tříplášťové střechy) a krytina tvořena difuzně nepropustným materiálem (např. asfaltové pásy, velkoplošné plechy, vlnité bitumenové desky apod.).
Sdílet / hodnotit tento článek