Denní nebo přirozené světlo je přímo závislé na oslunění daných prostor, celého komplexu, jednotlivých domů a místností. Denní světlo může být dáno oblohou slunečnou, se sluncem, bez slunce nebo oblohou zamračenou a pokaždé je kvalita přirozeného světla rozdílná. Zároveň zde hraje roli vzájemná poloha budov, jejich výška, barvy a odrazivost ploch, velikost a řešení otvorů, hloubka, tvar a poměr stran osvětlených ploch. Je zde ve hře spousta proměnných, které v rukou odborníka dostanou konkrétní podobu a řešení.
Záleží na zeměpisné šířce, ročním období i denní době. To už ostatně plyne z předchozích statí. Existuje spousta metod, jak dosáhnout kýženého výsledku. Legislativní rámec nám určují normy a způsoby doporučených řešení. V době počítačů je možnost určit průběh slunečního svitu, a na něm závislé plochy otvorů, celkem přesně. Modelová situace zde zpřesňuje předešlé zjištění na základě tabulek, grafického znázornění stínů, tudíž i světel, panoramatické masky, horizontoskopu, nebo modelu v daném měřítku s osvětlením, které si hraje na slunce.
Vše je dáno taky typem stavby dle energetické náročnosti budov, potřeby využívání slunečního svitu a v neposlední řadě taky potřeby ochránit budovu a místnosti před nadměrným přehříváním v letních měsících. Je nad to naše zmínění slunce jasnější, že některá kritéria jsou takřka protichůdná. Potřebujeme mít dostatek světla, což se neobejde bez slunce a velkých ploch oken. Tato okna musíme zastínit proti nevhodnému ohřevu a UV záření sluncem. Stejně tak potřebujeme odrazit chlad v zimě ven, pojmout teplo a ještě odrazit vnitřní teplo zpět do místnosti. Pro úsporné ekologické bydlení je třeba kvalitní zasklení, které udržuje vnitřní klima, zaclonění a regulaci,rovnoměrnou distribuci světla i tepla. Tento rébus je řešitelný, ale nenamlouvejme si, že bez kompromisů. Měření a hodnocení denního světla se pohybuje v kategoriích intenzity a jasu osvětlení, rovnoměrnosti osvětlení, oslnění a zastínění. Výpočty osvětlení přirozeným světlem ponechme v rukách odborníků, protože na podílu světla oblohy, podílu zástavby, podílu vnitřních a vnějších odrazů, to vše poníženo o faktory prostupu světla sklem, podílu zastínění oken, znečištění skel a úhlu dopadu denního světla. To vše měřeno v referenční rovině nad podlahou místnosti, v přesné vzdálenosti od obvodových ploch.
Schémata odstupových vzdáleností
Požadovaný odstup staveb
Pojmeme to tedy trochu obecněji. Obytné stavby musí dodržovat vzdálenosti od hranice pozemku a mezi sebou, podle výšky a typu zástavby. Vše je provázáno se vším. Obecné požadavky pro odstupové vzdálenosti nejsou jenom vymezením vašeho soukromého životního prostoru bez kolizí s okolím, ale zároveň umožňují splnění všech souvisejících kritérií hygienických. A to včetně dostatečného denního osvětlení, tedy oblohové složky. Vyhláška MMR č. 501/2006 včetně novely č. 269/2009 O obecných požadavcích na využívání území, jasně stanoví odstupy mezi stavbami a vzdálenosti od hranic pozemku.
Schémata odstupových vzdáleností
Co je osluněný byt
Všechny byty v České republice musí být navrhovány tak, aby byly prosluněny. Byt považujeme za prosluněný, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností.
Sdílet / hodnotit tento článek