Rok se z pohledu vytápění dělí na dva různě dlouhé úseky, otopné období a období, ve kterém vytápět nepotřebujeme. Počet dnů v roce, po které musíme do objektu dodávat teplo, abychom dosáhli stanovených teplotních parametrů vnitřního prostředí, se různí jak podle lokality, ve které bydlíme, tak podle aktuálních klimatických podmínek v tom kterém roce, a v neposlední řadě také podle kvality vytápěného objektu. Někoho to možná překvapí, ale otopné období bude v případě nízkoenergetického domu o něco kratší oproti v sousedství stojícímu domu postaveném v půlce minulého století. Jde o to, že u objektů, ze kterých teplo uniká méně, si delší dobu vystačíme s všudypřítomnými tepelnými zisky. Tak či tak, v našem klimatickém pásmu je třeba počítat s tím, že délka otopného období se bude pohybovat kolem 200 dnů v roce, tedy téměř sedm měsíců. Zbývajících pět měsíců máme od vytápění pokoj. Tedy ne tak úplně. Otopná soustava potřebuje určitou údržbu, kterou je vhodné naplánovat právě na dobu, kdy systém vytápění odpočívá. S končícím létem bychom si proto měli připomenout, co je třeba zavčasu provést, abychom měli během otopné sezóny klid a mohli se spolehnout na bezvadnou funkci celého systému vytápění. V zásadě přitom platí, že základní kontrola a údržba se dá provádět svépomocí, náročnější údržba nebo revize některých součástí již vyžaduje účast odborníka.
Zdroj tepla aneb kotel
Stěžejním prvkem každé otopné soustavy je tepelný zdroj a s výjimkou soustav CZT, neboli dálkového tepla, je péče o něj starostí majitele objektu. Podle druhu využívaného paliva se potom v obytných objektech setkáváme nejčastěji s kotli na tuhá paliva, s plynovými kotli, s tepelnými čerpadly a s elektrickými kotli, ke kterým je možné přiřadit i elektrické přímotopy a akumulační kamna. Na první pohled je zřejmé, že údržba a servis každé z uvedených variant se musí zásadně lišit. Automatický kotel na tuhá paliva vyžaduje úplně jinou péči než elektrický přímotop, a proto je tento aspekt jedním z těch nejdůležitějších při prvotní volbě zdroje tepla pro vytápění objektu. Obecně platí, čím složitější technologie, tím náročnější údržba a servis.
U kotlů na tuhá paliva, bez ohledu na to, jestli v nich spalujeme uhlí, koks, dřevo nebo pelety, je nutné před zahájením sezónního provozu provést celkové vyčištění kotle od popela a sazí, zejména pak v oblasti tepelného výměníku. Ačkoliv by tento úkon měl zvládnout každý šikovnější provozovatel, a u levných krbových kamen tak i bezpochyby bude činit, u kotlů vyšších tříd se doporučuje využít služeb servisního technika. Ten je vyškolen k údržbě konkrétních značek kotlů a vedle vyčištění provede i seřízení a pravidelnou každoroční údržbu zařízení, což už nebývá v silách běžných zákazníků. Pouze správně udržovaný kotel má předpoklad dosahovat výrobcem deklarované parametry, na to nezapomínejme.
U kotlů na zemní plyn je to podobné. Léto je ideálním období pro návštěvu servisního technika příslušné značky, aby se na váš plynový zdroj podíval. Technik provede úkony podle návodu výrobce, seřídí kotel, ověří správné funkce zařízení včetně ovladatelnosti armatur a vyčistí výměník. U plynových spotřebičů je třeba mít na paměti, že seřízení neděláme jen kvůli účinnosti a úsporám nákladů, ale hlavně z důvodu bezpečnosti. Nesprávně fungující plynový spotřebič v dnešních nedostatečně větraných objektech může představovat smrtelné nebezpečí!
Mezi technicky nejnáročnější tepelné zdroje patří bezesporu tepelná čerpadla. A jak již bylo zmíněno, o složitá zařízení je třeba odpovídajícím způsobem pečovat, aby mohla bezvadně sloužit. A také je potřeba dodržovat legislativu. Ta kupříkladu provozovatelům tepelného čerpadla, obsahuje-li alespoň 3 kg fluorovaných skleníkových plynů, nařizuje absolvovat každoroční kontrolu úniku chladiva, kterou může provádět pouze autorizovaná osoba evidovaná jako revizní technik chladících zařízení. Pokud máte doma takové zařízení, pravidelným kontrolám těsnosti se nevyhnete. Vedle toho je záhodno dodržovat pokyny výrobce a pravidelně kontrolovat parametry chladiva či stav deskového výměníku, a nechávat čerpadlo ve stanovených intervalech odbornou osobou seřídit a vyčistit. Není to sice zadarmo, ale když už jste investovali nemalé prostředky do špičkové technologie, bylo by šetření na tomto místě opravdu krátkozrakým.
© Fotolia.com - mimacz
Komín
V případě vytápění zdrojem na tuhá paliva nebo plynem se s vysokou pravděpodobností neobejdeme bez komína. Výjimku představují lokální plynová tělesa, tzv. vafky, u kterých je odvod spalin zajištěn výdechem na fasádě, a tzv. turbokotle, tedy plynové kotle s nuceným odvodem spalin. S těmi se ovšem budeme v budoucnu setkávat čím dál tím méně, protože nové instalace se z důvodu neslučitelnosti s evropskými směrnicemi již nepovolují.
Ohledně povinnosti jak často a kým čistit komín toho bylo napsáno již mnoho, přesto za ta léta sporů kolem výkladu naší legislativy nebyly příslušné úřady schopny vydat jednoznačné stanovisko, aby nedocházelo ke klamání spotřebitelů. O co se jedná? Zatímco v případech, kdy je na komínové těleso napojen zdroj na tuhá paliva, a nemůže být pochyb o potřebě komín pravidelně kontrolovat a čistit, tak v případech, kdy komínové těleso slouží k odvodu spalin od plynového kotle, je tato povinnost zcela nesmyslná. Každý si to může na vlastní kůži ověřit u výše zmíněných vafek. Spaliny vznikající hořením zemního plynu mají teplotu na hony vzdálenou 100 °C a neobsahují žádné saze, jako je tomu při spalování pevných paliv. Nejenže tedy nehrozí s ohledem na teplotu riziko požáru, navíc se v komíně nemá co usazovat, a tedy ani co čistit. To pochopitelně neradi slyší kominíci, pro které se kontrola a vymetání čistých vzduchovodů (nic jiného plynový komín není) stalo vítaným zdrojem obživy.
Takže komín je povinné čistit pouze u zdrojů na pevná paliva. To řada z nás jistě zvládne svépomocí, ale patřičné potvrzení vám musí vystavit výhradně autorizovaný kominík, proto je lepší nechat vše na něj. Pokud by někdo byl ohledně čištění plynových komínů na vážkách, může si na internetu vyhledat společné stanovisko Cechu topenářů a instalatérů ČR a Českého sdružení pro technická zařízení vycházející z vyjádření Vysokého učení technického v Brně, podle kterého se povinnost kontrol podle nařízení vlády č. 91/2010 Sb., na odvody spalin od plynových spotřebičů nevztahuje.
Sdílet / hodnotit tento článek