Slovenský parlament před pěti lety schválil zákon, který majitelům bytů umožnil vypovědět z nájmu lidi s regulovanou činží. Nemajetní nájemníci mohli požádat samosprávu o přidělení nájemného bydlení, jehož výstavbu se zavázal podpořit stát. Nájemníci zároveň mohou zůstat ve stávajících bytech až do převzetí bydlení od obcí a měst, od roku 2017 ale samospráva bude muset kompenzovat majitelům bytů rozdíl mezi tržní a regulovanou činží.
Bratislava, kde je podle dostupných informací nejvíce bytů s regulovaným nájemným, by měla nájemníkům přidělit 580 náhradních bytů. "Je důležité, aby žadatelé věděli, že navzdory tomu, že hlavní město do konce roku nedokáže zajistit všechny náhradní byty, mají zákonný nárok zůstat v restituovaných bytech až do doby, než jim poskytneme bytové náhrady," uvedl primátor metropole Ivo Nesrovnal.
Výši zmiňované kompenzace vlastníkům bytů s regulovanou činží Bratislava vyčíslila na asi čtyři miliony eur (108 milionů korun) ročně. Tato částka odpovídá zhruba pětině toho, co město vynakládá na kulturu, sport, podporu služeb a cestovního ruchu.
Bratislava připravila několik projektů pro výstavbu náhradních bytů, v jedné z lokalit by stavební práce měly začít ještě letos. Město upozornilo, že obstarání nových bytů komplikuje nedostatek vhodných pozemků ve vlastnictví samosprávy.
Slovensko kvůli regulovanému nájemnému prohrálo již několik sporů u Evropského soudu pro lidská práva, který zavázal zemi vyplatit odškodné majitelům bytů s nájemníky s regulovanou činží.
Regulované nájemné chrání nájemníky v bytech, které se po znárodnění v době komunismu dostaly po roce 1989 zpět do vlastnictví původních majitelů. Vlastníci těchto staveb dlouhodobě upozorňovali, že regulované činže jsou nižší než tržní nájemné.
Regulované nájemné se na Slovensku vztahuje jen na zlomek z celkového počtu bytů. Mnoho obyvatel v minulosti využilo možnost odkoupit byt za výhodnou cenu do osobního vlastnictví. Toto právo ale neměli nájemníci v restituovaných bytech.
Sdílet / hodnotit tento článek