1) Dá se z jednovrstvé konstrukce postavit nulový, pasivní a nízkoenergetický dům?
Pasivní a nízkoenergetický dům se snadno staví z HELUZu
„Z jednovrstvé cihelné konstrukce se dají vystavět různé typy domů, tedy nulový, pasivní i nízkoenergetický. Co se týče nízkoenergetických domů, tak ty lze stavět z jednovrstvého zdiva bez problémů. Jedná se o jeden z nejčastějších případů. Na stavbu pasivních domů jsou již jiná kritéria, ale za jistých okolností se nechá takový dům z jednovrstvé konstrukce postavit.
Co se týče nulových domů (myšleno ve smyslu, že investor neplatí za dodávky energií pro chod domu distributorům), tak těch je všeobecně velmi poskrovnu. Ale například v Německu už existuje funkční projekt z jednovrstvé cihelné konstrukce a tento dům je energeticky plusový, tedy zcela nezávislý na dodávkách elektřiny z distribuční sítě. Pokrytí spotřeby tepla na vytápění a elektřinu má ze solárních systémů. České stavebnictví je v tomto ohledu proti západním sousedům o něco pozadu.
HELUZ má v současné době postavený experimentální pasivní dům v Českých Budějovicích, který řadíme do pasivního standardu podle českých norem. V tomto stavebním segmentu postupujeme pořád kupředu. Dokládají to i četné reference, například v celostátní soutěži Pasivní dům roku 2016 vyhrála stavba, která je z materiálu HELUZ pro jednovrstvé zdivo, konkrétně se jedná o cihly s integrovaným polystyrénem Family 50 2in1.
Do energeticky pasivního nebo nulového standardu domu se můžeme dostat s materiály HELUZ Family 2in1 tloušťka 50 cm, případně HELUZ Family 2in1 tloušťka 44 cm, v ojedinělých případech (např. řadový dům) z cihel HELUZ Family 2in1 tloušťky 38 cm.
Co se týče nízkoenergetického domu, tak na jeho stavbu můžeme navrhnout cihly plněné polystyrenem tedy HELUZ Family 2in1, ale můžeme sáhnout po ekonomicky optimálnějších cihlách řady HELUZ Family tloušťky 50, 44 a 38 cm, případně řady STI v tloušťkách 49 a 44 cm. U nízkoenergetických domů by hodnota součinitele obvodových stěn neměla překračovat hodnotu U = 0,20 W/m2.K.
Pokud bychom chtěli postavit z materiálů HELUZ energeticky nulový dům, můžeme si ho představit jako pasivní dům, který je vybaven různými technickými zařízeními např. solárními systémy, které vlastně zajišťují energetickou nulovost domu (= nezávislost na distributorech energií). Obvodovými zdmi sice můžeme tepelné ztráty stále snižovat, ale je to ekonomicky nevýhodné.“
Pasívní RD Kralice na Hané - systém Heluz
2) Dají se postavit z jednovrstvého zdiva i bytové domy, aby při tom splňovaly podmínky pasivního domu? Pokud ano, víte o nějakém takovém domě?
Proč se u nás ještě nezačalo s výstavbou pasivních bytových domů?
„Z jednovrstvého zdiva se dají vystavět i bytové domy, aby splňovaly podmínky pasivního domu. V České republice takový dům zatím není, ale v zahraničí již existují. Vlivů, proč se u nás zatím s masivnější výstavbou pasivních bytových domů nezačalo, je celá řada. Je to otázka ceny, ale i nízké technické a materiálové vybavenosti a kvality stavebních technologií jednotlivých firem. Jedním z vlivů je také zatím málo zkušeností i z projekční praxe.
Z vlastní zkušenosti vím, že například v Praze působí jeden progresivní developer, který staví domy v energeticky pasivním standardu. Ale je snad zatím jediným v ČR. V Německu existuje už několik bytových domů v pasivním standardu i z cihelné jednovrstvé konstrukce. U nás zatím takový dům nemáme, ale je otázkou času, kdy se s takovýmto domem setkáme.“
3) Často se hovoří o tom, že když budu chtít vystavět nízkoenergetický dům, tak musím buď zateplovat obvodový plášť co nejsilnější izolací, nebo použít co nejsilnější obvodové zdivo. Platí, že čím silnější izolace, nebo zdivo, tím lepší parametry domu a tím více ušetřím za vytápění? Kam až s tloušťkou izolace a zdi jít?
Tloušťka zdiva i tepelná izolace mají svoje hranice, pak už tepelnou ztrátu téměř nesnížíme
„Nedávno jsem četl článek, že optimální tloušťka tepelné izolace obvodových stěn může být teoreticky i více jak 600 milimetrů. To asi nejen mě přijde nesmyslné. Z dnešní praxe výstavby energeticky pasivních budov můžeme odvodit, že v případě konstrukčního řešení obvodových stěn těchto domů se pohybujeme u tlouštěk kolem 50 cm. Takže tady někde bude optimální hranice pro stavbu budov s minimální energetickou náročností.
Když to vezmeme podle izolací a konstrukčních systémů, tak pro dřevostavby lehkého typu bude tloušťka stěn také kolem 45–50 cm. Ukazuje se, i v západní Evropě, že větší tloušťky tepelné izolace než 30 cm obvodových konstrukcí těžkého typu (zdivo, beton) už nemá smysl používat. Takováto tloušťka tepelné izolace bude tvořit horní hranici. Zjednodušeně řečeno, jestliže dám ještě více izolace na obvodové stěny, tak tepelnou ztrátu domu tímto opatřením téměř nesnížím.
Zdivo 1.NP – systém Heluz
Pokud hovoříme o nízkoenergetických, energeticky pasivních domech, tak tloušťka tepelné izolace 30 cm nemá smysl. Abychom výrazněji snížili energetickou náročnost domu (celkovou a nikoliv jen na vytápění), pak se dostáváme k problematice technického zařízení budov, neboť se může stát, že spotřebujeme více energie na přípravu teplé užitkové vody než na vytápění. V další řadě potřebujeme řešit výměnu vzduchu v budově a efektivitu předání tepelné energie při rekuperaci, respektive při zpětném získávání tepla. Bez nuceného větrání se zpětným získáváním tepla lze těžko dosáhnout nízkoenergetického domu i s velmi dobře tepelně izolovanou obálkou budovy. Energeticky pasivní standard domu bez nuceného větrání se zpětným získávání tepla v podstatě navrhnout a postavit nejde. Ale to už jsou věci, které konstrukcí nejsme schopni ovlivnit. Můžeme se bavit i o komfortu bydlení resp. dosažení dobrých parametrů vnitřního prostředí domu. V této oblasti jsou ve stavbě domů pro bydlení daleko větší rezervy, než se zaobírat otázkou zvětšování tlouštěk izolantu obvodových stěn. Domy je třeba řešit komplexně.
V případě obvodových konstrukcí můžeme řešit jejich tloušťku. Čím je menší tloušťka konstrukce, tím máme menší zastavěnou plochu. Poté se dostáváme do tématu pokročilejších materiálů, které mají sice o něco nižší součinitel tepelné vodivosti, ale cenově mohou být i mnohonásobně dražší než běžně používané materiály. A v neposlední řadě při zabudování těchto materiálů se vyžaduje větší kvalita a náročnost řemeslné práce. To může znamenat, že vyšší tepelná efektivita konstrukce nemusí být úměrná jejich ceně a použití těchto materiálů lze volit např. v určitých stavebních detailech či speciálních konstrukčních řešeních.“
4) Jak potřebná je tepelná izolace obvodového zdiva, aby splňovala podmínky pro stavbu pasivního domu? Mám například již postaven dům z cihel HELUZ a chtěl bych z něj udělat dům, aby měl parametry pasivního domu, jde to?
Pasivní dům postavíte z jednovrstvé konstrukce z cihel HELUZ Family2in1 50 a 44 cm bez dodatečného zateplení
„Aby tepelná izolace obvodového zdiva splňovala podmínky pro stavbu energeticky pasivního domu, musíme u jednovrstvé konstrukce použít cihly HELUZ Family 2in1 tloušťky 50 popř. 44 cm bez dodatečného zateplení. V omezené míře lze „ladit“ obálku budovy např. u slabšího zdiva lze přidat více tepelné izolace např. do stropů. Možnosti „ladění“ konstrukcí u energeticky pasivního domu nejsou tak velké, protože vlastní obálku domu musíme zateplit celkově a vyváženě. Všechny komponenty, všechny konstrukce i okna musí být nastaveny na dobrý tepelný výkon z pohledu minimálního úniku tepla. Pro obvodové stěny energeticky pasivního domu bychom mohli použít cihly HELUZ Family2in1 50 a 44 cm tak, aby prostup tepla byl pod hodnotou U=0,13 W/m2.K. Když bychom vzali cihly tloušťky 30 cm, tak bychom je museli zateplit minimálně 20 cm polystyrenu, abychom měli souměřitelnou hodnotu tepelné prostupu jako u jednovrstvé konstrukce z cihel HELUZ Family 2in1.
Když mám již postavený dům a chtěli bychom z něj udělat dům s parametry energeticky pasivního standardu domu, tak v určitých případech se nám to podaří a v jiných se můžeme dostat téměř do neřešitelné situace. Vždy jsme limitováni původní architekturou domu, jeho orientací ke světovým stranám a případně vnitřní dispozicí. Ani extrémní tloušťka dodatečné tepelné izolace původních konstrukcí nemusí vést k dosažení energeticky pasivního standardu domu. Abychom však měli šanci dosáhnout energeticky pasivního domu, musíme použít minimálně tloušťky tepelné izolace obvodových stěn z plných cihel kolem 30 cm. Takže výsledná tloušťka konstrukce se může pohybovat kolem 75 cm. Bez instalace nuceného větrání s rekuperací tepla a použitím ekologického zdroje vytápění se nelze dostat na standard energeticky pasivního domu. Vždy se jedná o relativně náročné dílo jak z pohledu projekčních prací, tak z pohledu stavební firmy.
Nízkoenergetický dům – Michalovice, Mladá Boleslav
Je vždy otázkou, zda je optimální, v případě renovací starých budov, nutné dosáhnout na parametry energeticky pasivního domu. Nebo jestli zvolit takové řešení, které povede k minimalizaci energetické náročnosti domu jinými prostředky. Například použitím nových technologií pro vytápění a přípravu teplé vody, popřípadě k výrobě elektrické energie z fotovoltaiky. V konečném důsledku se může ukázat, že je lepší postavit zcela nový dům namísto rekonstrukce původního domu, který může kromě nevyhovující tepelné ochrany vykazovat i jiné závažné vady, jejichž odstranění je jak technicky, tak i finančně náročné.“
5) Jaké domy je nejlepší stavět z jednovrstvého zdiva, aby splňovaly podmínky pro udělení dotace Zelená úsporám? Je nutné takové domy dodatečně zateplovat?
Dotaci Zelená úsporám získáte, když budete stavět z cihel HELUZ Family 2in1 tloušťky 44 a 50 cm
„Inspirací mohou být finálové domy ze soutěže Pasivní dům roku 2016, kde je možné vidět architektonické řešení různých domů. Ideální je vycházet z dobré orientace domu ke světovým stranám a kompaktního tvaru domu.
Musíme použít takové materiály pro konstrukce, které splňují nízké hodnoty součinitele prostupu tepla. Pro obvodové stěny v jednovrstvé variantě musíme použít výlučně cihly HELUZ Family 2in1 tloušťky 44 a lépe pak 50 cm. Podmínkou je, že v těchto domech musí být nainstalováno řízené větrání s rekuperací tepla a instalován ekologický zdroj vytápění. Například tepelné čerpadlo nebo kotel na dřevo, peletky, solární systémy apod. Další nutností je zajištění stínění oken kvůli možnému přehřívání, to se dá řešit např. architektonickými prvky nebo častěji pomocí stínicích systémů v podobě předokenních rolet nebo žaluzií.
Tyto domy mají tak malou tepelnou ztrátu, že je nutné volit takové zdroje vytápění, které se dají velmi dobře regulovat.“
Detail stropu – Heluz Miako
6) Jak se díváte na jednovrstvé zdivo jako produkt manažer společnosti HELUZ a jako odborník na cihelné zdivo z hlediska perspektivy?
Věřím v trvalou udržitelnost cihelných staveb
„V krátkodobém a střednědobém horizontu, tedy výhledově pěti až deseti let si myslím, že se situace nebude významně lišit od současného stavu. Polovina z dnes vystavěných domů, zvláště rodinných, je z jednovrstvé konstrukce a to zůstane zachováno. Z hlediska dlouhodobějšího výhledu je obtížné odhadnout situaci, která se může zkomplikovat například z pohledu sociálně ekonomického vývoje ve společnosti. Z lobbingu nadnárodních firem a různých oborových organizací ve stavebnictví, může dojít ke změně volby konstrukčních systémů budov, resp. může nastat odklon od tradičních ověřených konstrukčních systémů. Pro region střední Evropy jsou cihelné stavby tradiční, odzkoušené a trvanlivé, žijeme v nich několik století. Tedy je bez nadsázky můžeme označit za trvale udržitelné. A takové tendenční názory, např. že dům se staví na třicet let a potom by se měl přestavět, jsou podle mě demagogií. Vývoj ve stavebnictví bude ovlivňován společenským vývojem a za současného dění lze jen těžko odhadnout, co bude za více jak 15 až 20 let…
České stavebnictví „dováží“ know-how a technologie ze zahraničí, což do značné míry ovlivní jeho vývoj v následujících letech. Např. vývozní artikl německého stavebnictví – energeticky pasivní dům – situaci českého stavebnictví značně ovlivnil (spíše pozitivně) a ukázal, že české stavebnictví nemá buď dostatečné vědecké kapacity, či technologickou úroveň nebo „marketing“, protože jsme tento kvalitativní standard domu jednoduše převzali. Do značné míry může situaci ovlivnit i „nastavení“ ekologického vnímání stavebnictví.
Zděné cihelné stavby jsou pro střední Evropu typické již po staletí a patří tedy k trvale udržitelným stavbám. Věřím, že jednovrstvá cihelná konstrukce, potažmo zděné domy z cihel, si svoje místo v horizontu deseti, patnácti let na stavebním trhu určitě obhájí.“
Sdílet / hodnotit tento článek