Popis stavby
Jedná se o přístřešek, autobusovou zastávku. Zastřešení autobusové zastávky má vizuálně odpovídat zastřešení vchodu do nedaleké základní školy, tedy střecha se sklonem střešních rovin do mezistřešního žlabu. Krytina je měděná, mezistřešní žlab byl vytvořen jako klempířská konstrukce, taktéž měděný.
K čemu došlo
Na stavbě vlivem použití nevhodných materiálů a jejich nesprávného spojení a zabudování na střechu došlo k zatékání, zrychlené korozi krytiny i žlabu. Oprava byla provedena opět zcela nevhodným způsobem, natavením asfaltových pásů.
Je trošku komické, že právě na přístřešku nedaleké školy je vše uděláno správně a zcela funkčně, řemeslníkovi by tak stačilo konstrukci „opsat“ z protější střechy. Místo toho zvolil vlastní postup.
Chybné provedení mezistřešního žlabu
Jelikož se nejedná o obytnou budovu, je možné navrhnout mezistřešní či okapní žlab bez spádu. Pokud se navrhne beze spádový mezistřešní žlab, pak se navrhuje z vrstvených plechů s vrchní vrstvou z mPVC, ale musí se aspoň jednou ročně čistit, aby neprorostly biologickým náletem. Životnost těchto žlabů je přes 30 let.
„Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby uvádí, že životnost je období, ve kterém se má objekt používat k zamýšlenému účelu, s předpokládanou údržbou, avšak bez potřeby větších oprav“
Navrhovat a provádět mezistřešní žlab jako klempířskou konstrukci norma nedoporučuje. Pokud jej však projektant navrhne, měl by navrhnout i detaily.
Pokud je tedy žlab z mědi, musí být splněny požadavky na tento materiál. Pro použití patinujících plechů jako je měď, hliník, titanzinek apod. platí ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí - říjen 2006, která stanoví minimální sklon 3°, doporučený 7° a pro žlaby minimální sklon 0,45°.
Plechy měděné, hliníkové, zinkové, titanzinkové, olověné aj. sami na povrchu patinují, tj. vytváří ochrannou vrstvu z kysličníků, která je chrání před rychlým rozpadem korozí.
Plechy ale musí do 24 hodin po dešti oschnout, není na nich povoleno stání vody (louže), protože jinak silně korodují na rozhraní voda vzduch. Každopádně není povoleno na ně natavovat bitumenový (asfaltový) pás z důvodu bitumenové koroze, to způsobí značné zkrácení životnosti.
Detail kde soudní znalec vysvětloval přímo na stavbě řemeslníkovi, jak má být střecha vyhotovena.
Chybné napojení krytiny na mezistřešní žlab
Chybné je i napojení žlabu na plechovou krytinu. Toto spojení (viz foto) je uděláno „napevno“. Problém je v tom, že plechový žlab i střešní krytina se při změnách teplot (na střeše vlivem slunečního záření může jít o značně vysoké teploty) roztahují. V případě této konstrukce však každá část zcela jiným směrem, vždy majoritně po svém delším rozměru. Žlab a plechy se při tomto uspořádání roztahují ve vzájemně kolmých směrech. Pokud jsou pevně spojeny, nemohou nezávisle měnit objem a spoj nebude dlouhodobě fungovat a povolí.
Správné provedení konstrukce by mělo být takové, že žlab je uložen samostatně a plechová krytina do něho přesahuje tak, aby voda mohla odkápnout. Vzájemně však žlab a krytina nesmí být spojeny. Jak má detail vypadat správně je vidět na vedlejším objektu na zastřešení vchodu.
Chybný způsob opravy žlabu asfaltovým pásem
Nyní vysvětlíme, proč nelze vyřešit závadu netěsnosti v místě napojení živice přímo na plech pomocí tmelů, nesystémových lepidel či živic se stejnou životností.
Teoreticky se zdá být správné, že zhotovíme těsný, vodě nepropustný povlak připojený natavením či nalepením k plechovému prvku. Bohužel zkušenosti s povlakovými živičnými krytinami tuto teorii nejen nepotvrdily, ale naopak potvrdily, že tudy cesta k trvalému bezporuchovému užívání nevede.
Proč je to problémové? Protože plechy, se změnou teploty majoritně dilatují (mění délku) a živice či tmely se změnou teploty majoritně duktilituje (mění objem). Živice teplem mění objem a v případě chladu navíc i skupenství (plastické na pevné), zkřehne. Pokud se nataví na plech, pak za mrazu dojde vlivem zkřehnutí k popraskání spoje. Je to jen na malé části - cca 0,1%, ale tudy trvale zatéká a to je nepřípustné. Živice a plechy jsou materiály vzájemně nekompatibilní. Navaření živice na okapní plech má spolehlivou funkčnost pouze do první zimy, přičemž se ale vyžaduje spolehlivá funkčnost cca 30 let.
Sdílet / hodnotit tento článek