Právě pasivní standard budovy, jak jej známe dnes, se považuje za základ domu s téměř nulovou spotřebou energie, které se budou stavět po roce 2020. Povinné snižování energetické náročnosti se bude nejprve (podle velikosti od roku 2016 až 2018) týkat nově stavěných veřejných budov, jako jsou například úřady, nemocnice či školy. Pro velké bytové domy pak tato povinnost nastane od roku 2018, pro menší 2019 a pro rodinné domy od roku 2020. Vždy se jedná o datum podání žádosti o stavební povolení, reálná výstavba bude tedy ještě později.
Podle vyjádření sdružení Šance pro budovy je dům s téměř nulovou spotřebou energie v legislativě, navzdory svému pojmenování, definován jako dvakrát energeticky horší, než je dnes již ve světě běžně používaný pasivní standard.
Zdraží se byty?
Podle některých českých developerů byty kvůli povinným úsporám zdraží až o 15 procent, úspory za energie navíc prý spolknou vyšší náklady na provoz technologií.
"Požadavek EU na postupné snižování energetické náročnosti prostřednictvím zavedení normy vyžadující stavbu pasivních a energeticky úsporných budov je dalším příkladem toho, že unijní úředníci rozhodují o něčem, čemu vůbec nerozumí a jsou pod tlakem lobbistů," řekl generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec. Podle něj kvůli tomu z trhu zmizí nejlevnější byty. "Zavedením této unijní normy dojde k navýšení jejich ceny zhruba o 15 procent," tvrdí Korec.
Podobný odhad má i generální ředitel společnosti Trigema Marcel Soural. "Domníváme se, že výstavba bude dražší o 10 až 15 procent, ale provozní náklady stejně neklesnou. Co případně ušetřím za energie, to utratím navíc za provoz a servis náročnějších technologií," poznamenal Soural, podle nějž stát trhu nařizuje, aby zrušil všechny levné byty.
Diskusi o nulových domech rozvířil i bývalý prezident Václav Klaus
Proti vyjádření Ekospolu a Trigemy se tvrdě ohrazují developeři a stavební firmy, které se již dnes úspornou výstavbou zabývají. Ujišťují, že Energeticky úsporná budova přitom investičně dražší být nemusí, náklady na její provoz jsou však čtvrtinové a vnitřní prostředí v bytě zdravější.
„Chápu, že někteří developeři nemají s výstavbou energeticky kvalitních budov dostatečnou zkušenost a pokud by se do ní pustili, je klidně možné, že je postaví i o 15 procent dráž a navíc se složitými technologiemi náročnými na údržbu. Stavitelé, kteří mají s energeticky úspornou výstavbou zkušenosti, jsou ale schopni úspornou budovu postavit za de facto stejné ceny jako nejhorší stavbu, která ještě splní současnou českou normu. Je to pod úrovní rozdílu, který je dán třeba lokalitou nebo dražšími kachličkami do koupelny,“ reagoval Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy, která sdružuje 280 firem zabývajících se energeticky úsporným stavebnictvím.
Zdražení bytů vlivem instalace drahé technologie, jako je např. rekuperace, odmítá i Jan Řežáb z firmy JRD, která staví pasivní domy. „Stavebně a technicky jsme se naučili používat jednoduché typizované prvky, takže se dá říct, že chytře postavená pasivní budova je levnější než hloupě postavená energeticky nekvalitní budova. Náklady na energie budou však pro naše klienty čtvrtinové a v běžném užívání bytu to jeho majitelé ani nepoznají, tedy kromě toho, že mají neustále čerstvý vzduch a prostředí bez vlhkosti a mikrobů.“
Úsporné nulové domy
Někteří developeři zpochybňují také avizované úspory související s nižší spotřebou energií. "Budeme klientům tvrdit, že papírově ušetří. Ale v reálu jim to garantovat nebudeme moct. Uživatelská schopnost tyto technologie správně používat není příliš vysoká. Bude těžké lidi naučit, že například při využití rekuperace nesmí větrat," upozornil Soural.
Developeři, kteří dnes již staví v pasivním standardu, argumentují, že rekuperace odpadního tepla z větraného vzduchu ve svém důsledku energie spoří, protože teplo zbytečně neuniká okny. Pokud developer tuto technologii odmítne nainstalovat, ale zároveň dům osadí těsnými okny, musí majitelé bytů či domů třikrát za noc větrat, jinak se v místnostech hromadí oxid uhličitý a nemohou splnit platné české hygienické normy.
Nemůže tedy nastat situace, o které ve svém vyjádření hovořil Evžen Korec z Ekospolu. Podle něj je logické, že lidi větrají i přes zákazy v domech s rekuperací a řízeným větráním. "Někteří lidé doma kouří, nebo mají v ložnici vydýchaný vzduch, v kuchyni je pára či těžký vzduch po vaření a chtějí jej okamžitě vyvětrat." Podobná vyjádření neustále vyvrací autoři a propagátoři pasivních domů. Rekuperace je totiž součástí řízeného větrání, které zajistí, že v ložnici stav s vydýchaným vzduchem vůbec nemůže nastat. „Při funkční rekuperaci nebudou mít majitelé domu vůbec potřebu okno přes noc otvírat,“ podotýká Akad. arch. Aleš Brotánek.
Zákaz otvírat okna je jeden z nejčastějších mýtů o pasivních domech. Vyvrací jej na svém webu např. Centrum pasivního domu: „Pokud ještě dnes někdo tvrdí něco podobné, vypovídá to o jeho znalostech o pasivních domech. Pokud je to navíc projektant, raději si najděte jiného, který problematice alespoň trochu rozumí. V každé místnosti se navrhuje alespoň jedno otvíravé okno.“
O závěrech jedné z nejvýznamějších konferencí o pasivních domech čtěte v článku Konference Pasivní domy o současném a budoucím stavění
Zdravé bydlení je standard, který budou klienti vyžadovat
Obchodní ředitel Central Group Jiří Vajner je přesvědčen, že ceny bytů by rostly i bez nařízení EU o nulových domech. "Můžeme očekávat, že současně s růstem nákladů na ostatní zboží budou stoupat i ceny bydlení. Naše populace sice mírně, ale roste, proto lze očekávat, že poptávka po novém bydlení nebude ustávat. Naopak vzroste zájem právě o 'zdravé bydlení', kde se použití nových technologií pro zvýšení kvality životního prostředí, jako je větrání s rekuperací, bude stávat běžným," odhaduje další vývoj Vajner.
Část bytů v energeticky úsporném standardu staví i Skanska. „Podle nás jde o správnou cestu využití již běžně dostupných technologií. Běžný uživatel nemůže mít přehled o všech technických možnostech, které obor v současnosti nabízí, a proto zpřísňování legislativních požadavků v této oblasti vítáme. Navíc česká vyhláška je nastavena tak měkce, že s ní nebudou mít problémy ani developeři specializující se na méně kvalitní výstavbu. My ale už nyní cílíme na vysokou celkovou hodnotu bytu pro budoucí uživatele a chceme i do budoucna nabízet vždy něco víc, než vyžadují směrnice,“ říká Leoš Vrzalík ze Skansky.
Sdílet / hodnotit tento článek