Portugalští depA architects připouští, že jejich původ v městě Porto je pro ně spíše diagnózou, než profesním působištěm. V jejich práci se totiž snoubí láska ke spletitým uličkám a kouzelným „domům s historií“ ve starých čtvrtích s prvky vysoce pokročilého multioborového přístupu k současné architektuře. „K novému si těžko můžete vybudovat vztah, když si nevážíte starého,“ vysvětluje Luís Sobral a Carlos Azevedo. Množství dosavadních ocenění za nejrůznější soukromé i veřejnosti otevřené projekty dává jejich osobitému přístupu za pravdu. Jejich nadšení pro funkční kombinaci starého a nového plně demonstruje jejich poslední realizovaný projekt, a to technická rehabilitace objektu v městečku Pinhel, dokončená letos na jaře.
Ruina v srdci města
Projekt s názvem Entre Portas aspiruje z hlediska svého provedení na nejrůznější zařazení. DepA architects skromně přiznávají, že asi nejpřesnějším pojmenováním této jejich poslední práce by nejspíš byla „usměrněná demolice“. Z původního stavení totiž zbylo jen to, co se jim hodilo, čehož pravda nebylo mnoho, ale pro objekt to bylo klíčové.
Starý kamenný dům z části zbourali a z části zachovali. Nové se starým skvěle ladí Foto: José Campos
Kde začít? Rozhodně v regionu Beira Interior Norte, jemuž městečko Pinhel s pěti tisíci obyvateli vévodí. A slušelo by se zmínit i kdysi slavnou historii oblasti, související s rozmachem křesťanské víry. Pravdou ale zůstává, že kromě hradů, zámků, kostelů a klášterů, vznikem spjatých s 16-17. století, vlastně nemá mnoho co nabídnout. Podhorská městečka jsou zpola vylidněná, jejich populace stárne. Kraj nepozbývá krásu, ale chybí mu stopa současnosti. Proto se architekti rozhodli, že do Pinhel vrátí život.
V centru města stála polorozbořená dvoupatrová „obecní“ budova, mírně zasazená do svahu. Vyrůstala z pevných základů, její podsklepená část byla vyhloubena v žule. Svým umístěním se zřetelně podbízela k rekonstrukci a oživení. Na dané parcele o rozloze 280 metrů čtverečních by bylo možné vybudovat objekt, který by mohl dodat starému městečku energii. Zadání klientů se omezilo na prosté přání: vytvoření nové restaurace s odděleným barem. Sdružení těchto dvou komerčních provozů do jedné budovy umožní snížit provozní náklady zřizovatele, a městu takové zařízení přidá na atraktivitě mezi místními i výletníky. Architekti tak od začátku pracovali s ideou pohostinství, situovaném do dvou pater, v každém s podobnou, byť využitím trochu odlišnou funkcí.
Starý kamenný dům z části zbourali a z části zachovali. Nové se starým skvěle ladí Foto: José Campos
Rozebrat až na součástky
A dál? „Z tmavé siluety původního starého domu, jsme se rozhodli zachovat některé původní části. Obecně jsme počítali se zachováním vnějšího perimetru přízemku, který disponoval žulovými základy. Líbila se nám také původní dřevěná střecha, s velmi komplexně vyvedeným trámovím,“ popisuje João Crisóstomo, který zajišťoval „vizuální“ stránku celého projektu. Mezi sny a realitou je často značný rozdíl, a podobná mezera byla typická i v případě Entre Portas. „Nedá se říct, že je právě snadné nechat základy a střechu, když to, co se nachází mezi nimi, musí pryč,“ přiznávají architekti. Demoliční zákrok tak měl podobu hry mikádo, při které odebíráte jednotlivé části, aniž by se ty podstatné pohnuly. „Proto ta usměrněná, selektivní demolice.“
Trámy se ale nakonec stejně musely odporoučet. Jejich střední část se ukázala být zubem času přeci jen příliš nahlodaná, a proto byly označeny a rozebrány. Některé se dočkaly „oživení“, jiné musely být zcela nahrazeny kvalitní tesařskou prací z lokální dílny. Otevřený (zprvu doslovně) prostor dal vzniknout fluidnímu pojetí budoucího interiéru. Světlost však nebyla prioritou za každou cenu. Na exponovaný objem skály navázali architekti betonovými stěnami. Ty svou surovostí ladí s původní žulou, a vytahují její rozměr na úroveň celého sníženého patra. Sem jsou také situovány všechny podstatné prvky provozního zázemí, od toalet po servisní okruhy.
Starý kamenný dům z části zbourali a z části zachovali. Nové se starým skvěle ladí Foto: José Campos
Surová žula, nebo brutalistní beton?
Technicky náročné bylo především prohloubení přízemku a podsklepení (po odebrání podlah a předělů pater) až na holou skálu, za požadavku zachování obvodových stěn. Bagr byl dovnitř „vsazen“ s pomocí jeřábu. Dalším kritickým bodem bylo zpevnění stěny ze štípaného lomového kamene, ze strany od náměstí. „Od začátku jsme pracovali s minimálním spektrem materiálu. V zásadě jsme se, když přišlo na interiér, drželi jen betonu a dřeva. Oba tyto materiály vytvářely dialog s již existujícími zachovanými částmi. A výsledný objekt restauračního zařízení Entre Portas vede dialog i se svým okolím, historickou zástavbou města Pinhel.“
Z hlediska stávajícího členění prostoru se na přízemí Entre Portas nachází funkční zázemí, na které navazuje žulový předěl (podle slov architektů vytváří „hmatatelné, materiální spojení budovy se svou minulostí“). Surového kamene, který ještě nese stopy sbíječky, si dosyta užijete například na toaletě. Nad touto úrovni se nachází kavárna/bar, obstoupená stylově odhalenou žulou, a doplněná betonovými bloky stěn. Na ně volně navazují dřevěné obklady. O patro výš narazíme na jídelnu restaurace, doplněnou o malý bar. Strop tu nabývá dvou výšek, které kopírují otevřený prostor jídelny, a stinný kout kolem barového posezení. Žulová stěna a kámen vystupující na povrch navazuje tuto prostornou halu na patro nižší. Do této kompozice jsou pak vsazeny původní a rekonstruované trámy originální střechy.
Starý kamenný dům z části zbourali a z části zachovali. Nové se starým skvěle ladí Foto: José Campos
„Svou barvou a texturou slouží jako vyvažující element, jejich provedení totiž koresponduje se stoly a vybavením v místnosti,“ dodává Luis Sobral. A pokud jde o vnější fasádu? I zde narazíme na místy vystupující odhalený kámen. „Je to o dialogu mezi minulostí a přítomností. Celý stavební zákrok na Entre Portas je totiž stále vedený v jazyce, jakým město hovoří. Měníme, ale zachováváme kontext, a proto moderní stavba odpovídá logice historického města.“
Údaje o projektu
| Název projektu: | Entre Portas |
| Typ projektu: | rehabilitace historické budovy |
| Architektonické studio: | depA architects |
| Lokalizace: | Largo Ministro Duarte Pacheco 13, Pinhel, Portugalsko |
| Vedoucí projektu: | Luís Sobral, Carlos Azevedo, João Crisóstomo |
| Projektový tým: | Luís Sobral, Carlos Azevedo, João Crisóstomo, Margarida Leitão, Miguel Santos, Sara Pontes, Francisco Crisóstomo, André Oliveira |
| Strukturální inženýring: | NCREP |
| Elektroinstalace: | CPX |
| Dodavatelé materiálu: | TON, Sanitana, MCMURTA |
| Klient: | soukromá osoba |
| Zahájení projektové a stavební činnosti: | 2016 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2017 |
| Podlaží: | 2+1 (podsklepení) |
| Zastavěná plocha: | 280 m2 |
Projekt Casa do Rosário v Portu? Finalista portugalské Národní ceny za architekturu v roce 2017. Na Madeiře se tento rok rozdávalo ale více cen. Například ENOR, kterým byl oceněn Kulturní dům, obsáhlá rekonstrukce historické budovy v nám již známén Pinhel. Ostatně, tento projekt se vyplatil: drží ještě ocenění FAD 2015, APOM, Habitar Portugal nebo titul „nejlepší museografická práce“. A samozřejmě, je tu ještě oceněný projekt Housing Block v Avenalu, „rehabilitace“ domuv Quinta de Baxio a úprava pěší stezky na nábřeží v Portu. Co mají tyto projekty společného? Za všemi stojí depA architecture. Nedělají sice ty největší nebo nejvyhlášenější projekty, ale na jedničku se orientují na domácí scéně.
Sdílet / hodnotit tento článek