Výsledek, který nabývá rozměrů 890 metrů čtverečních štědře koncipovaného sídla, je pokusem o syntézu toho, co reprezentuje moderní současnost a funkčně zdařilé komponenty tradičního mexického domáckého stylu. Nakolik je tato mozaika zdařilá můžete posoudit sami.
Kde začíná mexická architektura? A kam pokračuje?
Architekti Eduardo Lassala Orozco a Carlos Teodoro Rodríguez-Laura ze studia LR Arquitectura neřešili téma původnosti „mexického stylu“ poprvé, a snaha o nalezení vhodných architektonických odpovědí je patrná i u jejich starších realizací rodinných domů (CasaB08, Casa RLD, Ayamonte a Casa Mora). Dá se říct, že v Guadalajaře ale narazili na zlatou žílu. Projekt pojali jako „reflexivní cvičení, studii o moderní mexické architektuře“, ve kterém se pokusili spojit charakteristické prvky regionálních obydlí a reinterpretovat je „v rámci jejich konfigurativní kompozice“. Že to zní moc šroubovaně?
Jisté umělosti v celkovém projevu se architekti prostě vyhnout nedokázali. Šlo jim přeci jen o to vybrat si z dosavadních tradičních stylů to, co se jim hodí, a naroubovat to na koncept moderního domu. Na zásadní otázku: „Co je mexickou architekturou?“ si ale své odpovědi našli. Kořeny je prý třeba hledat v monumentálnosti staveb prehispánských, předkolumbovských indiánů, kteří vycházeli z kamenného masivu opracovaných bloků, jako těžiště stavební práce. Tendence k ornamentální výzdobě je u nich také přítomná, ale vždy vztažená k „bloku“.
Stavební prvky a design prověřený generacemi
Za importovaný a přesto originálně pojatý rys pak považují stavby hispánské éry, z období kolonizace. Španělští conquistadoři totiž do Mexika přináší svůj osobitý evropský styl, silně ovlivněný maurskou malebností a výběrem barev. Typická je přítomnost výzdoby geometrického střihu, pravidelné mozaiky a skládanky, které nezobrazují přírodu nebo lidské postavy, a přesto působí esteticky silným dojmem. Koloniální styl je pak transformován domácím prostředím a tropickým klimatem do podoby, která je v Mexiku stále vděčná.
Novošpanělské baroko nebo neoklasicismus v dalších staletích přináší jednotlivé prvky (zdobná sloupořadí a klenby a kupole), ale ty se na „domácí bázi“ moc často nevyskytují. Syrovým jádrem „té pravé mexické“ architektury je tedy podle LR Arquitectura na úrovni rodinných sídel a obytných domů model haciendy. „Malá casita nebo velký ranč, obojí sdílí podobné prvky,“ tvrdí Lassala Orozco. Například? Formu sdružení objektů v okolí domu do jednoho bloku, výběr pastelových barev pro interiér, vyšší stropy s masivním trámovím ze dřeva.
A také obklady z dlaždic na venkovních stěnách, štuková omítnutá terakota, dlážděné dvorky, zastíněné široké terasy. Bytelné vstupní dvoukřídlé dveře s kováním, volné, nábytkem-nezastavěné chodby, které dovolují ochlazujícímu průvanu volně vanout interiérem. V obrazu krásy tradiční mexické architektury nesmí chybět ani okna s veřejemi zavřenými do ulice, nezbytné tepané mřížoví v oknech, a směrování života obyvatel domu do sala abrieta, otevřeného dvora kam ústí vstupy ze soukromých pokojů. A přesně tuto sestavu prvků spatříte v poslední realizaci LR Arquitectura, rodinném domě Casa RP. Je současný a moderní, ale z „dědictví“ mexické architektury si právě vše zmíněné pro generacemi osvědčenou funkčnost vybral a začlenil do své podoby.
Místem se tu nešetřilo
Z hlediska dispozice je Casa RP volně koncipovaným prostorem, s rozvolněným stylem volně přecházejícím v zahradu a dvůr. Osm (deset) místností v přízemí je bráno jako srdce domu, ve kterém se odehrává většina společenského života obyvatel. Proto je sem situována kuchyně a jídelna, tak důležitá pro život mexické rodiny. Nechybí ani obývací pokoj, televizní a společenská místnost, a mimo pevné jádro pak manipulační schodiště a technické místnosti s hygienickým zázemím. První patro, které stojí na úrovni ulice, je rozděleno na část „veřejného“ koridoru s napojením na přízemí, a oddělenou část pro soukromé pokoje obyvatel (dalších deset místností, respektive 5 ložnic a hygienické zázemí).
„Chtěli jsme respektovat to, co je důležité pro život rodiny, a zachovat tyto elementy v původní podobě,“ říká Carlos Teodoro Rodríguez-Laura. „A proto jsme museli náš návrh očistit od nepůvodních, zahraničních stylů.“ Jistě, že by v moderní stavbě (a v tropickém klimatu státu Jalisco) nalezly uplatnění vhodně orientovaná francouzská okna. Ale přeci jen, byla by moc francouzská a jen málo mexická. „Proces očisty nám umožnil navázat na tradiční prvky a pro místní architektonicky srozumitelný jazyk. Díky střízlivosti tvarů jsme mohli integrovat „těžké“ regionální materiály, například lomový kámen.“
Místo stáje garáž
To vše by ale bylo jen o zapracování starého a osvědčeného. Architekti ale dokázali tyto prvky zasadit do nového kontextu. Objem „bloku“ budovy je upraven tak, aby z něj vystoupila okna s výraznými rámy, exteriéru chybí zdobnost, ale přibylo mu na estetice jednoduchosti. Architekti si vyhráli s aplikacemi na úrovni povrchů, a tak je prakticky každá z místností originální. Někde je jejím hlavním motivem dlažba s pestrou mozaikou, jinde jsou to nádherné dřevěné trámy vystupující ze stropu. Propojení obou pater zajišťuje mramorové schodiště, které dodává domu ráz majestátnosti.
Středoevropana možná trochu zaráží neskromné prostorové dispozice, ale mexické haciendy s nečekanými hosty k ubytování prostě počítají. Klient, nyní spokojený obyvatel Casa RP, má navíc jednu „prostorově náročnou“ libůstku. Jeho koníčkem je sběr aut. Nikoliv modelů, ale originálních a pěkně drahých kousků. K domu proto přináleží i velmi rozměrná garáž.
Dvojitá výška objektu umožnila pracovat s klimatizací interiéru a tvorbou mikroklimatu s pomocí větrání, přístupu světla a stínu. Patrné je to zvláště v koridoru, kde je ponechán otevřený strop (překrytý sklem), a trámy filtrují dopadající sluneční paprsky do chodby. „Je to velmi komplexní projekt, který reaguje na to, co je mexické a co je v životě potřebné,“ hodnotí finální realizaci z roku 2016 architekti.
Údaje o projektu
Název projektu: | Casa RP |
Typ projektu: | rodinný dům |
Architektonické studio: | LR Arquitectura |
Lokalizace: | Guadalajara, Jalisco, Mexiko |
Vedoucí projektu: | Eduardo Lassala Orozco, Carlos Teodoro Rodríguez-Laura |
Spolupráce: | Elena González Romero |
Design interiéru: | Pisos Creativos |
Mozaiky: | Studio Victoria |
Klient: | soukromá osoba |
Rok dokončení (finalizace): | 2016 |
Počet podlaží: | 1+1 |
Využitelná plocha podlaží: | 890 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek