Tedy ne z obyčejného dřeva, ale z glulamu. Tedy přesně dimenzovaného lepeného a laminovaného dřevního materiálu, který je ušitý na míru konstrukčním řešením. Inženýři z SDSU si to možná zatím neuvědomují, ale vyhlásili ocelárnám a betonářům válku. Pokud totiž dokáží glulam jako stavební materiál obhájit, připraví oba průmysly a značný počet zakázek. Vrstvení přířezů je totiž pořád levnější, než beton a ocel. A nejen to.
Glulam pochází ve své podstatě z obnovitelného zdroje. Není přitom vyloženě vázán na kvalitu stromů, ve skutečnosti jej můžete vyrábět z nedorostlých kmenů, třetiřadého odpadu po zpracování dřeva, nebo z růstového materiálu v lesnických školkách. Jinými slovy, vyrábět ho můžete kdekoliv. Nosníky z glulamu jsou levnější než ocel, a vedou i v environmentálních charakteristikách. Jejich produkce uvádí do oběhu méně skleníkových plynů, než výroba oceli. Glulam je tedy „zelenější“ materiál, a na to se dnes slyší.
Zdroj: Fotolia.com - johnsroad7
Co vydrží dřevěný most? Co je třeba!
Reálné instalace mostů vyrobených ze dřeva (glulamu) už tady jsou: jihodakotský Keystone Wye (na obrázku v úvodu článku) stojí od roku 1966 (a stále slouží). A v Norsku vzdali poctu da Vincimu stejnojmenným mostem v roce 2001. Pořád se ale jednalo spíše o experimentální projekty. SDSU chce svou studií potvrdit plnocennou využitelnost dřeva jako stavebního materiálu pro budování mostů, i na dopravně vytížených úsecích.
Rozjeli proto sérii testů glulamových dřevěných nosníků, při kterých potvrdili, že tento alternativní model je „životaschopný a cenově konkurenceschopný“, pro nahrazení silničních mostů low-traffic úsecích silnic a venkovských či městských cestách v zemi. Ve Strukturálních laboratořích J. Lohra, spadajícími pod univerzitu, dokonce ozkoušeli glulamové mostní těleso 10 x 3,5 metru vlastní konstrukce, pod přímou zátěží. A tento „jednoproudý“ most, poskládaný z nosníků, podpěr a třinácti desek, se bez problémů vypořádal se 14,5 tunami zátěže. V 1,5 milionu opakování za sebou.
Koordinátor projektu, Mostafa Tazary, má po rigorózních zkouškách mostu jasno: předpokládaná životnost dřevěného mostu (ze žluté dakotské borovice) má provozní životnost 75 let. Výroba, opravy i konstrukce jsou environmentálně šetrnější, a náklady na výstavbu jsou o 20-50 % nižší, než u konvenčních materiálů. „Myslím, že města a vesnice v regionu tím získávají novou možnost volby pro nahrazování starých mostů.“
Sdílet / hodnotit tento článek