Dešťová voda se neodvádí kanalizací, vsakuje se v daném místě a zlepšuje klima především v urbanizovaném prostředí. Přínosem pro ekologii je až 95% propustnost pro vodu.
Povrch drenážního betonu není nutné spádovat a nevznikají na něm louže ani při intenzívních srážkách.
Na rozdíl od zámkové dlažby je možné realizovat organické a složité tvary cest bez nutnosti pracného řezání, bez odpadu a odřezků a s celkově rychlejší pokládkou.
Při výrobě drenážního betonu se využívá kamenivo, v jehož křivce zrnitosti chybí jemná frakce. Nejčastěji se používá kamenivo frakce 4/8 mm. Také je při výrobě potřeba použít většího množství cementu ke spojení menších ploch zrn kameniva, než jak je to v případě běžného betonu.
Příkladem realizace drenážního betonu je městský park Gaštanica v Bratislavě
Drcené kamenivo s ostrými tvary zrn je vhodnější pro svou protiskluznost. V případě okolí bazénu a chůzi na boso jsou však vhodnější oblé tvary zrn těženého kameniva.
U běžného betonu se dosahuje mrazuvzdornosti pomocí provzdušnění. Pomocí provzdušňujících přísad vznikají v betonu uzavřené vzduchové póry, které tvoří expanzní prostor pro led a chrání beton před poškozením. U drenážního betonu se mrazuvzdornosti dosahuje pomocí otevřené struktury betonu.
Drenážní beton lze i probarvit minerálními pigmenty. Probarvení v celém objemu betonu pak zajišťuje barevnou stálost i v případě povrchového poškození.
Orientační skladba pro pochozí plochu tvoří drenážní beton o tloušťce 150 mm s podkladní vrstvou z kamenné drti tloušťky 200 mm. Pro pojezdovou vrstvu se volí 200 mm drenážního betonu a 200 mm kamenné drti.
Podloží musí být dostatečně zhutnělé a propustné. Výsledná pevnost drenážního betonu je výrazně ovlivněna mírou zhutnění. V případě nepropustného podloží je nutné odvézt vodu např. drenážním potrubím.
Příkladem realizace drenážního betonu je městský park Gaštanica v Bratislavě
Drenážní beton se vyrábí v tužších konzistencích S1 a S2 a dopravuje se v čerstvé podobě z betonárny na stavbu zpravidla na korbě sklápěče. Doba zpracovatelnosti je při teplotách od +5 do +25 °C 120 minut a lze prodloužit až na 240 minut pomocí speciálních přísad.
Beton lze ukládat jak strojně, tak ručně. Ruční ukládání se provádí s následným zarovnáním a hutněním. Nedoporučuje se nadměrné hlazení povrchu, které může zapříčinit zatečení cementové pasty do volných spár v kamenivu a výrazně tím snížit odvodňovací vlastnosti.
Strojní ukládka je vhodná pro velké plochy a provádí se pomocí speciálních finišerů. Dohutnění lze pak provádět pomocí hutnícího válce nebo dusáním pomocí pěchů.
Díky velmi malému smrštění lze provádět dilatace až po 10 m.
Příkladem realizace drenážního betonu je městský park Gaštanica v Bratislavě
Drenážní beton je třeba chránit před zanesením zeminou a jinými nečistotami, aby nedošlo ke snížení funkčních vlastností. Je tedy nevhodný v místech sesouvající se zeminy nebo např. výjezdu z pole.
Příkladem realizace je městský park Gaštanica v Bratislavě, kde byl použit drenážní beton ZAPA DROP. Zadržování srážek v urbanizovaném prostředí je součástí pilotního projektu, kdy se Bratislava připravuje na změnu klimatu. Díky tomu bylo možné z velké části financovat projekt z norských fondů.
Park nabízí návštěvníkům příjemné posezení na lavičkách mezi vzrostlými kaštany. Pro děti je zde dětské hřiště s prolézačkami a houpačkami, pro mladé fitness prvky na cvičení.
Park o rozloze 5.000 m2 najdete v městské části Koliba v ulici Jeséniova v Bratislavě.
Sdílet / hodnotit tento článek