Moře Stadhavet, které se nachází na severo-západním pobřeží Norska, totiž historicky patří mezi nejzrádnější vody v celé oblasti. Problémy tu dělají silné proudy, velké vlny i proměnlivé klima. Pokud se podíváte na statistiku námořních nehod v této severské zemi, přes 80 % údajů se vztahuje právě k této oblasti. Výběžek pevniny tu přitom vytváří 70 kilometrů dlouhou zajížďku, které by případný tunel mohl předcházet.
„Je to fascinující představa,“ říká Terje Andreassen, vedoucí Norské pobřežní správy (NCA). „Představte si jen, kolik paliva by se dalo ušetřit, kolik lidských životů zachránit, kolik času ušetřit.“ Myšlenka na vybudování tunelu Stad přitom není z nejpůvodnějších. První črty tunelu se tu na plánech stavebních inženýrů objevují už na počátku 19. století. Tehdy ale byla stavba zcela mimo technické možnosti.
To se ale teď mění. Stavba bude oficiálně zahájena v lednu roku 2019, a skutečně nepatří svými parametry mezi skromné. S výškou 49 metrů a šířkou 36 umožní proplouvat nákladním o dopravním lodím. Počítá se tu s odtěžením tří milionů kubíků kamene, který bude vážit kolem osmi milionů tun. To vše pod horami, které se šplhají do výšky 335 metrů. Dílo by přitom mělo být hotovo a zpřístupněno pro lodě v roce 2023.
Vrtání a vytesávání lodní cesty bude probíhat souběžně z obou protilehlých stran. U vstupních portálů pak bude zřízena bezpečnostní hráz, která bude bránit průniku vody do tunelu, než bude dohotoven. Betonové vstupní portály pak po dokončení budou opatřeny silnými gumovými nárazníky, které budou eliminovat rizika poškození vplouvajících lodí. Rizikům kolize bude bránit i propracovaný signalizační systém.
Zdroj: Norwegian Coastal Administration
Je trochu překvapivé, že vzhledem k nákladům NCA argumentuje především environmentálními výhodami takového počinu. Kratší trasa bude znamenat výrazné snížení spotřeby neekologického paliva, a méně emisí v ovzduší pak povede k ozdravení celé regionální populace. Významně se také zkrátí cesta z Osla do Bergenu.
Sdílet / hodnotit tento článek