Geodům v kontextu okolí, v pozadí obec Zahrada Zdroj: Jiří Ondra http://www.geodomy.cz
Není to jenom doménou mladých, ale i odvážných. Že jdou často tyto dva atributy ruku v ruce je nabíledni.
Organickou architekturu už jsme zde měli. Jsme opět u tvorby obydlí, jeho vnitřní struktury a jeho včlenění do prostředí na základě přírodních vzorů, tvořených živou i neživou přírodou. A to, jak tou přírodou, co postřehneme našimi smysly, tak i její krystalickou nebo buněčnou stavbou, jevy a zákony, které odhalíme s dopomocí vědy a technických vynálezů. Organická architektura patří stále k výjimečným počinům, a proto je třeba ji vynášet na světlo a uvádět do života. Domnívám se, že si to zaslouží.
Zároveň je organická architektura neodmyslitelně spojená s kosmem a duchovní sférou. Je jimi taktéž inspirována. Tato architektura je svébytná, nicméně je harmonicky spjata s okolním prostředím, volně prorůstá do krajiny a vyrůstá z ní. Využívá přirozených regionálních materiálů, zdrojů a technologií, je biologicky, psychologicky a sociologicky vyvážená. Často využívá tvaru křivky, klade důraz na funkci, prostor, formu, místo, energii a měřítko. A je organickou alternativou, částečně protikladem, ke klasické architektuře složené převážně z rovných prvků a pravoúhlých tvarů.
Nemluvili jsme už jednou o Zahradě?
Je to opravdu náhoda, ale můj bonmot o domu v „zahradě v Zahradě“ zde platí stejně jako u domu zvaného Slamák od architekta Hozmana. Oba domy se nalézají na stejném svahu, ale na sousedních pozemcích v lokalitě obce Zahrada u Tišnova. Zde ovšem veškerá podobnost končí. Tento dům si postavil pan Jiří Ondra jako vlastní bydlení a tak trochu jako pilotní projekt. Bydlení tohoto typu je u nás rozhodně ojedinělé. Domy obdobného typu naleznete ve světě četněji, a to pod různým názvem jako Bubble House, La Maison Bulle, neboli bublinkový dům, dům z koulí, z bublin.
Tato parafráze jeskyně, skalního příbytku nebo skalního úkrytu v sobě skrývá krásu a napětí prvních lidských obydlí. Zároveň evokuje skalní domy a příbytky indiánského kmene Anasaziů v Kaňonu Chaco na severu Nového Mexika a oblasti Mesa Verde na jihu Colorada nebo úkryty prvních křesťanů, skalní města v turecké Anatolii, oblasti zvané Kapadokie.
Výsledek není nezajímavý. Tyto stavby jsou krásné, zvláštní, divoké i rozverné. Někdy je stavba prostá, vkusná a oku lahodící. Marně přemýšlíte, jak autor dokázal vymyslet něco, co je tak samozřejmé. Nicméně se organická architektura u nás objevuje stále jako experimentální architektura nebo módní výstřelek než jako samostatná kategorie. Proto je třeba i špetka té zmíněné odvahy. Zase díky jedinečnosti této stavby se mohu nadneseně pochlubit, že jsem byl na „experimentální stráni“. Dokonce dvakrát. Komu z vás se to zadařilo?
Co bylo k vidění a povídání?
Autorem, stavebníkem a majitelem je stále jeden člověk. Co si vysnil a vzal do hlavy, zrealizoval a realizuje i nadále. Zároveň zde žije a tvoří jak dům, tak svoje autorské práce z kamene a skla v dílně pod názvem Mantrastone. Taky jak jinak, kámen a sklo v tomto domě je přece více než na místě.
Základní rozměry v pohledech Zdroj: Jiří Ondra http://www.geodomy.cz
Základní parametry tohoto zajímavého domu:
- organické tvary
- zastavěná plocha: 95 m2, čisté plochy podlahy: 155 m2, vnitřní objem: 582 m3, vnější povrch: 220 m2
- sendvičová železobetonová skořepina s termoizolací tvrdou, dvoukomponentní PUR pěnou
- dřevěné vnitřní konstrukce
- velkoformátové prosklení oknem přes obě podlaží
- přirozená cirkulace vzduchu umožňující klimatizaci bez technických aparatur i otápění prostor
- kruhové termoizolační polykarbonátové světlíky s možností otvírání
- kanadská krbová kamna Alderlea T6 na dřevo v centrální části domu
- elektrické odporové kabely v systémové desce Heatcell pod plovoucí keramickou dlažbou Creaton Estrichziegel
- hliněná plovoucí podlaha se skvělými vlastnostmi a dobrou akumulací
- ohřev TUV zajišťuje fotovoltaická soustava s připojením na veřejnou síť
- vnější povrch geodomu je ošetřen pružnou cementovou hydroizolací, interiér vápenným štukem a zalíčením.
Celému domu vévodí vně i uvnitř prosklená bezrámová fasáda (45 m2) z izolačních a bezpečnostních trojskel, která je kotvena na dřevěné BSH hranoly. Dveře a francouzské okno, situované na západ, je taktéž osazeno izolačním trojsklem v hliníkovém profilu. Kruhové světlíky dodávají domu trochu futuristické vzezření, ale jsou praktickou součástí celku. Interiér i při veliké ploše se v letních měsících nepřehřívá a teploty nepřesahují 26,5 °C ani ve dnech tropických veder. Okna s kvalitním izolačním trojsklem a celoplošným pokrytím horizontálními žaluziemi dovedou skvěle pracovat s tepelnými zisky a světlem v zimních měsících, stejně jako s přehříváním v létě. Tyto vlastnosti zkracují topnou sezónu o několik týdnů jak na jejím začátku, tak i jejím konci.
Monolitická konstrukce celého geodomu je tvořena kombinací železobetonu a dvoukomponentní, tvrdé PUR pěny. Interiérová skořepina je silná 3,5 cm, vnější 7,5 cm. Vnitřní PUR izolace (uzavřená buněčná struktura, váha 52 kg/m3) je silná 12 cm. Celkově je monolit silný 23 cm. Prostý monolit je užit k přístavbě sklepa či komory napojeného na hlavní izolovaný monolit pro udržení stálého chladného klimatu po celý rok (10 – 12 °C).
Obdobné objekty libovolného tvaru a skladby je možno dimenzovat podle investorem zadaných požadavků, které respektují současné stavební normy ČSN a ctí lokalitu s osobitým přístupem. Tyto stavby jsou vhodné k intenzivnímu či extenzivnímu obsypu hlínou s následnou vegetační úpravou. Objekty zakomponované do svahu nebo obsypané hlínou jsou trvale a kontrolovaně odvodňovány zátěžovým drenážním systémem v kombinaci s obsypem pěnovým sklem a využívají tzv. geotermálního stupně (průměrně 10 – 12 °C ve 2 m hloubce celoročně/ČR).
To bylo technické řešení, které hovoří poměrně strohou, i když zajímavou řečí. Tak tam vložíme trochu pocitů. Byť byl venku sychravý podzim a teploty se pohybovaly okolo 5 °C, v interiéru bylo příjemné klima okolo 20 °C. To vše bez topení. Kamna ani podlahové topení zatím nebylo třeba oživovat. Při hrnku čaje jsem vstřebával dojmy z netypického bydlení. Bílá omítka, mimo betonu převažovalo dřevo, vše volně umístěné do dispozice. Interiér dýchal pohodou, na nic si nehrál.
Oblé tvary stěn či stropů působily velmi příjemně a velkoplošné okno nám pouštělo dovnitř obraz podzimní přírody společně se světlem. Opravdu byl interiér nevšedním pohlazením po duši, poklid zakletý v jednoduchém oblém tvaru a jednoduchých materiálech.
Dřevěné plastiky na zdech a socha ženy v centru točitého schodiště pochází z dílny pana Ondry staršího, otce majitele domu. Prosklené kameny, solitery a mísy jsou z dílny juniora. Jednoduchá kuchyně ve volném prostoru přízemí, jídelna, sezení, nábytku a vybavení tak akorát.
Ale hlavně, všude dostatek světla, zároveň pocit soukromí s možností propojení s venkovním prostředím otevřením francouzského okna ve stěně. Vnější část domu je ještě ve výstavbě a terénní úpravy budou dalším malým kouzlem, kdy se stavba propojí se zahradou, na které vyrostl.
Na zamyšlení je celkové začlenění do širšího rámce. To platí pro každý „experiment“ a novátorství. Místní vesnická architektura není zrovna žádný skvost pro historické skanzeny. Prostě průlet břizolitovou nádherou od 30. let minulého století po současnost. No a v naší malé zemičce hledejte parcelu, kde neuvidíte nevšední dílko v kontextu stávajícího okolí. Prostě je to tak a každý se s tím musí porvat dle svého nejlepšího vědomí i svědomí.
To ovšem nic nemění na věci, že tato organická stavba je velmi zajímavá, nepřehlédnutelná, nevšední, osobitá, ale zároveň vytváří funkční laskavé hnízdečko s příjemným teplem kanadských kamen, jako bonus.
Zdroje:
- Citáty - http://www.citáty.net
- Fotografie - autor
- Fotografie a texty – http://www.geodomy.cz, s laskavým svolením autora a majitele objektu pana Jiřího Ondry
Sdílet / hodnotit tento článek