Při stavebních úpravách na pozemku se dost často stává, že je kámen zbytkovým odpadem, u kterého se řeší následný odvoz, což je poměrně velká škoda. Kámen je stavební ale i dekorativní materiál, který vždy najde specifické uplatnění. Je ovšem důležité se podívat okolo sebe hlavně i v okolní krajině. Ačkoli je nabídka kamene dovezeného z jiných lokalit, a to mnohdy i značně vzdálených, lákavá, je třeba brát ohled i na okolní přírodu. Je v místě původní šedá rula? Pak raději odolejte pískovci nebo vápenci, tyto diametrálně odlišné horniny by na sebe v zahradě nadměrně upozorňovaly a působily by tu jako cizí hosté. Místní zdroj kamene je ideálním řešením z mnoha důvodů. Máte ho jen kousek od domu, takže se zlevní i doprava. V lomech je mnohdy možné se po domluvě na kámen dojet podívat, a pokud se jedná o dominantní solitéru v zahradě, pak si ho třeba i sami vyberete. Jedno je ale jisté, jenom místní kámen na sebe nebude zbytečně upozorňovat a umožní i dalším prvkům v zahradě vyniknout.
Suché zídky pozemek rozčlení i vyřeší svahy
Mezi oblíbené stavby patří jednoznačně suché zídky. Jedná se o stavby s opěrnou funkcí nebo samostatně stojící, které při stavbě nevyžadují žádné stavební pojivo, obejdou se tedy bez malty i betonu. Kameny se na sebe pokládají na sucho nebo se prosypávají zeminou nebo směsí ze zeminy a štěrku. Samostatně stojící zídky i v minulosti sloužily jako oplocení nebo optický předěl zahradní kompozice, a i dnes se s nimi setkáte při putováním britskou krajinou, ve které zanechává toto všudypřítomné oplocení stopy na mnoha místech už několik století. V rodinných zahradách jsou suché zídky oblíbené také díky tomu, že ačkoli se jedná o technický prvek, je možné zídku osázet rostlinami na její koruně, u paty i přímo ve stěnách. Stavba pak nepůsobí tvrdým stavebním dojmem, ale časem se propojí díky vegetaci s okolím.
Při stavbě suché zídky je nutné dodržovat několik zásad
Pokud tedy máte v plánu vysadit do stěny suché zídky suchovzdorné rostliny, pak je třeba s tím počítat už při samotné stavbě, při které se vytvoří při pokládání kamenů výsadbové kapsy. Ty se pak jen vyplní směsí zeminy a štěrku, ve které se bude dobře dařit hlavně nenáročným trvalkám. Při stavbě suché zídky se musí ale dodržet několik pravidel. Zídka se nikdy nestaví na rostlý terén, naopak bude nutné do půdy vyhloubit výkop pro vytvoření kvalitní drenáže. Ta by měla mít pod základovým kamenem mocnost až 40 centimetrů.
V případě opěrné zídky se zvláště u těžkých jílovitých půd pokládá drenážní trubka pro odvod přebytečné vody. Kámen se nikdy neopírá přímo o rostlý terén, ale oddělí se geotextilií a ještě vrstvou štěrku opět pro odvod vody. Samostatně stojící zídka by měla mít kónický tvar, což znamená, že základ bude nejširší, zatímco k vrcholu se stavba zužuje. U opěrné zídky by stěna zase neměla být kolmá, ale je nutné zídku o svah doslova opřít, a to pod úhlem 5 až 10°. Stabilitu zídek ovlivňuje technika pokládaní kamene. Kámen by se měl v jednotlivých řadách převazovat, což znamená, že by neměly vznikat křížové spáry. Důležité je také provázání řad pomocí vazáku, což je plošně rozměrný kámen, který stavbu stabilizuje.
Štípaný kámen je ideální pro tvorbu pojezdové plochy u domu
Kámen v suťovišti a ve skalce
Skalka právem patří mezi nejoblíbenější prvky v zahradě, ale v praxi se při její tvorbě dělá hodně chyb. Ty největší se týkají výběru a způsobu uložení kamene. Ten bývá v naprosté většině rozmístěný nahodile a v malých kusech, větší kamenné bloky prakticky chybí, což je asi největší neduh těchto zahrádkářských staveb. Správný výsledek se opírá o vzhled přírodních stanovišť, což platí i v případě suťoviště, které se tvoří na podobných principech. V obou případech by základ měly vytvořit rozměrné kamenné bloky, které se postarají o stabilní základ kompozice. Jádro se pak doplní kameny menšími a prostory mezi nimi by měla vyplnit kamenná drť ze stejné horniny. Tento materiál by měl poskytnout ideálně jediný zdroj, tedy nejčastěji kamenný lom v blízkém okolí.
Kámen si rozumí s teplomilnými rostlinami
Není náhodou, že v blízkosti skal panují poměrně specifické podmínky, zvláště na plném slunci se zde daří úplně jiné vegetaci než na podobném místě o kus dál v hlubokém stínu. Větší kamenné bloky totiž fungují na principu sluneční pasti. Co od tohoto pojmu očekávat? Vlastně se nejedná o nic zvláštního, kámen v sobě díky své struktuře dokáže během slunečného den akumulovat teplo. To se pak z kamene uvolňuje během chladných dní nebo v průběhu večera, kdy opět teplota klesá. Okolní vegetace z tohoto procesu těží právě ze specifického mikroklimatu, které tu panuje samozřejmě i během zimy. Takže se v blízkosti kamenných prvků lépe daří i rostlinám teplomilným, které by třeba ani v jiných podmínkách naši zimu nepřežily. Sluneční pasti se v praxi často využívá i při tvorbě bylinkových výsadeb. Bylinková spirála, vrch nebo kráterová zahrada, to jsou všechno zahradní prvky založené na principu sluneční pasti, a kámen tu tvoří jednu z nejdůležitějších funkcí. Díky němu se v těchto specifických bylinkových výsadbách daří i bylinkám pocházejícím ze Středomoří.
Sutoviště je ideální řešení pro ostré svahy
Umělecký prvek i zajímavý přírodní prvek
Kámen na sebe může upozornit díky barvě i zajímavé struktuře. Pokud budete mít štěstí, lze v některých kamenných lomech objevit i kámen s krystaly minerálů nebo pravěké zkameněliny, které vyniknou hlavně při pohledu z blízka. Právě takové drobnosti dodávají kameni přidanou hodnotu, díky níž lze kámen použít i jako umělecký prvek v jeho přírodní podobě. Zajímavý ale může být i po úpravě jako ptačí koupadlo nebo pítko. Pokud má kámen fungovat jako zajímavá skulptura, je možné v tomto případě udělat menší ústupek a vybrat i zcela odlišnou horninu, která se od té místní výrazně liší, jedná se přeci jen o jeden nebo několik málo kusů, které mohou nahradit tradiční umělecké dílo.
Sdílet / hodnotit tento článek