Region zrozený z povodní
Kde začít? Úplně nejjistější to bude v roce 1421, kdy se po velkých záplavách na den Sv. Alžběty rozhodli skoncovat s povodněmi. Místo nepevné hráze Grote Hollandse Waard se rozhodli vytvořit systém suchých poldrů, určených pro přirozený rozliv nadlimitní vody. Svými parametry můžeme tohle stavební dílo připodobnit k nákladnému koníčku egyptských faraónů, dožadujících se stavby pyramid. Konkrétně v regionu Biesbosch to znamenalo zásadní transformaci sídlení struktury, zemědělství, zaměstnanosti na stovky let. Výsledkem této zásadní transformace byl vznik poldrů i koridorů vyrovnávacích kanálů vznikající fenomenální říční sítě.
Přírody, nebo alespoň toho, co mi za ni tady ve střední Evropě považujeme, v Holandsku mnoho nemají. A tak se s postupem času v roce 1994 z nemalé části zamokřeného regionu (90 km2) stal národní park. Právě o muzeum, které bylo pomyslnou vstupní branou do něj, tu zrovna šlo. Stálo totiž uprostřed poldru Noordwaard, zrovna v té části strategického vododržného systému, která se už léta hlásila buď o katastrofu, nebo důslednou obnovu. K té nyní došlo, ale 4450 hektarů poldru se tím změnilo na trvale zavodněnou plochu. A z muzea uprostřed planiny se stalo muzeum na ostrově. I proto mají pamětníci to tu poznat. Okolí objektu je totiž dočista jiné. Dramatické změny se ale neomezily jen na krajinu v okolí. Kompletně přetvořeny byly i objekty muzea, o celkové výměře 1300 metrů čtverečních.
Už ne jen muzeum…
Původní stavba se prý příliš omezovala jen na svou expoziční funkci, a to se odrazilo v projektu renovací. Biesbosch Museum je dnes současně informačním/návštěvnickým centrem, obchodem se suvenýry, příruční vědeckou knihovnou, archivem map, restaurací a kavárnou. Usadila se tu také místní Správa národního parku, která zde má svou hlavní kancelář. Funguje tu stálá přírodovědná expozice, doplněná o výstavu vztaženou k historii lokality, měřítkové modely systému poldrů. To je pak doplněno o aktuální výstavu moderního umění, podle přání zadavatele. Nechybí ani malý divadelní sál (byl tu dost intenzivní požadavek na zapojení instituce do společenského života).
Zvenčí je pak umocněn potenciál muzea jako rozhledny, s řadou exponovaných vyhlídek do celého okolí, a rovněž lze objekt chápat jako krajinný prvek. Protože se celý areál překryl zelenou zatravněnou střechou, a může sloužit i jako nášlapný kámen pro migrující vodní ptáky. Staré a nové části muzea jsou obklopeny zemními pracemi, uměle navršenými svahy. Ty jsou tak trochu land-artovým sochařským objektem, které dodávají místu poněkud neotřelý charakter. Přístup pak doplňuje malá regata s přístavištěm pro elektrické čluny a nechybí ani „udržitelná“ kořenová čistička odpadních vod. Museum Biesbosch je chápáno jako součást krajiny, ne její bodový zdroj znečištění.
Stavba na ostrově
Biesbosch Museum si tedy prošlo dost komplexní renovací, která však dost důrazně sázela na zužitkování původních staveb. „Abychom zabránili zbytečným ztrátám v materiálu či energii, byly ponechány všechny původní hexagonální struktury originálních pavilonů, a byly začleněny do nového profilu,“ vysvětluje Marco Vermeulen. Projekt tedy musel počítat se zužitkováním 1000 m2 existující zástavby, jejím rozšíření a to vše v kompletně novém uspořádání. Přeci jen, nebyla to renovace objektu na zelené louce, ale na uměle navršeném ostrově. Výrazně rozšířeno tak bylo pásmo jižního křídla budovy, na valem kryté straně přibyla hezká řádka oken a prosklených stěn a nově byla přiřazena i muzeální zahrada, průchozí z nádvoří až mezi jehlany pavilonů.
Jednotlivé přístavky byly organicky zakomponovány k původní stavbě, s ohledem na to, že z pater se teď nabízí mnohem atraktivnější výhledy na zatopené pláně. Důležitým motivem změn byla i provozní kapacita. V roce 2012 (kdy bylo muzeum poprvé otevřeno) sem za sezónu zavítalo 35 000 návštěvníků. Tolik jich teď ale chodí každý měsíc.
Práce s měřítkem
Projekt je zajímavý tím, jak harmonicky dokázal sladit požadavky různých měřítek. Studio Marco Vermeulen přitom stojí uprostřed: to oni vytvářeli renovací ze starého nové, a dodávali zažitému objemu nový smysl. Přitom se ale museli podřídit požadavkům měřítka krajinářského, a to vedení inženýrských prací na stavbě poldru. A na opačné straně, s dispozicemi vycházejícími s architektury zase museli pracovat profesionálové designu ze Studia Joyce Langezaalové. Ti totiž zajišťovali vnitřní obsah, uspořádání expozic. A dali si skutečně záležet na tom, aby návštěvníci vnímali výstavu skutečně všemi smysly.
Promlouvají k nim fotografie, audiozáznamy rozhovorů, mohou si prohlédnout nástroje… jde se tady skutečně do hloubky. Pozitivní přitom je, že z výstavy nemáte pocit, že by vznikala v parametrech existující stavby, ale spíše že ta byla ušita na míru výstavě. A zrovna tak z architektury Biesbosch Museum snadno získáte dojem, že národní park okolo vznikl právě kvůli ní. Takové je kouzlo organického zapojení stavby do terénu.
Otop i čištění, všechno je v místě
Nové i stávající křídlo muzea je navrženo tak, aby minimalizovalo svou spotřebu energie. Exponované části skel jsou vyvedeny v nejmodernějším tepelně-odrazivém skle, čímž se minimalizuje potřeba instalace zastiňujících žaluzií. Východy a svahy na severozápadní straně zase vytváří jakýsi tepelný nárazník, přičemž navršená zemina je současně izolací. Vytápění objektu v chladných dnech zajišťuje podlahové vytápění, které teplo získává z kotle na spalování biomasy. A ve dnech teplých pak vnitřní rozvody potrubí ochlazují interiér protékáním vody z okolí. Tento model chlazení má navíc vyloženě pasivní charakter, což je dost inspirativní.
Inspirací a environmentálními inovacemi se tu ale rozhodně nešetřilo. Příkladem může být i čistírna odpadních vod, složená z „vrbového háje“. Vyplétané proutí a vegetací osazené vrše tu zajišťují chemicky dokonalé přečištění. Dusík a fosfor je přitom fixován v rostlinách. Nemusíte tedy vyvážet odpad, jen jednou za sezónu posekáte mladé výhonky rozrůstajících se vrb. A ty pak zpracuje štěpkovač na palivo pro vytápění objektu. Je to skoro uzavřená smyčka. Autoři projektu hovoří o avant la lettre, zalepené obálce.
Názornost je základ
Tomu odpovídají kombinace přírodních materiálů, zapracování (recyklace) původních objektů i práce s uměle vytvořenou topografií. Není moc objektů s takovou roční návštěvností, které by se mohly pochlubit tak minimální ekologickou stopou. Jestli se tu díky šetrnému přístupu k životnímu prostředí dočkají i návratu lososů a jeseterů (kteří odtud zmizeli) před sto lety, je zatím nejisté. V expozici je ale zmiňují, a na jejich návrat se těší. Poměrně okrajovou, ale velmi názornou záležitostí, je venkovní model říční sítě, poldrů a kanálů. Děti si tu mohou vyzkoušet, jak vlastně bariéry na Biesbosch fungují, a v rámci třicetiminutového regulovaného průtoku mohou otestovat vlastní řešení s uzávěrami pro minimální i maximální průtok.
Museum Biesbosch je po své renovaci opravdu k nepoznání, stejně jako krajina v jeho okolí. Architekti odvedli skutečně mimořádnou práci, když se pokusili rozšířit poněkud fádní koncept muzea na opravdu víceúčelové zařízení s výrazným informačním potenciálem. Energie, s jakou se pustili do vytvoření „uzavřeného“ ostrova, se pak přenáší do atmosféry místa, ve které má každý drobný detail svůj význam.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Biesbosch Museum Island |
| Typ projektu: | kompletní renovace muzea |
| Architektonické studio: | Studio Marco Vermeulen |
| Lokalizace: | Biesbosch, Holandsko |
| Vedoucí projektu: | Marco Vermeulen |
| Projektový manažer: | Edion Bouw en Management, Driebergen |
| Stavební práce: | Raadgevend Ingenieursburo, Rosmalen W5A Structures |
| Elektrotechnika, fotovoltaika: | Drabbe, Werkendam |
| Přístup osob se sníženou mobilitou: | Zet |
| Klimatizace: | WVI, Werkendam |
| Požární zabezpečení: | moBius Consult, Driebergen |
| Instalace: | Overdevest Adviseurs, Den Haag |
| Ozelenění střech, zahrady: | Van Helvoirt, Berkel-Enschot |
| Zpracování interiéru: | Verberne, Asten, Xylos |
| Dodavatel stavby: | Staton Bouw, Werkendam |
| Rok dokončení (finalizace): | 2015 |
| Doba realizace: | 8 měsíců |
| Náklady: | přibližně 3 miliony eur |
| Zastavěná plocha: | 1300 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek