Na zmíněné střeše byla původně degradovaná skládaná střešní krytina typu česká šablona. Ta byla nahrazena ocelovou krytinou RUUKKI. Na střeše ale mělo zůstat původní měděné oplechování světlíků a žlabů.
Při každé práci s plechovými krytinami je nutné dbát nejen na jejich mechanicky správné opracování (správné umístění příponek, zapravení drážek a spojů plechů) ale i na druhy použitých plechových krytin. Jedná se především o problém se vzájemnou reaktivností kovů, které mohou spolu tvořit tzv. galvanický článek a díky působení vody způsobit svojí vzájemnou a rychlou korozi.
Vzájemná reaktivnost kovů
V ČSN jsou obsaženy tyto tabulky, které určují vzájemnou reaktivnost kovů.
Vzájemné ovlivňování vybraných kovů v kontaktu
| Materiál | hliník | olovo | měď | zinek legovaný titanem | korozivzdorná ocel | zinkový žárový povlak oceli | ocel |
| hliník | + | o | – | + | + | + | – |
| olovo | o | + | + | + | + | o | – |
| měď | – | + | + | – | + | – | – |
| zinek lemovaný titanem | + | + | – | + | + | + | – |
| korozivzdorná ocel | + | + | + | + | + | + | + |
| zinkový žárový povlak oceli | + | o | – | + | + | + | – |
| ocel | – | – | – | – | + | – | + |
+ Materiály mohou být v kontaktu.
– Kontakt materiálů je třeba vyloučit, výrazně se ovlivňují, k elektrolytické korozi dochází za přítomnosti vody.
o Kontakt materiálů raději vyloučit.
POZNÁMKA 1: Voda stékající z měděných konstrukcí obsahuje ionty mědi, které mohou vyvolávat plošnou korozi hliníku, zinku, zinku legovaného titanem, pozinkované oceli, zvláště pokud voda stéká z větších měděných ploch. Proto vyjmenované kovy nemají být umístěny pod měděnými konstrukcemi.
POZNÁMKA 2: Je třeba zabránit stékání vody z konstrukcí z oceli bez antikorozní ochrany na všechny druhy plechů.
Možný vliv materiálů stavebních konstrukcí na materiály klempířských konstrukcí
| Materiál klempířské konstrukce | hliník | olovo | měď | zinek legovaný titanem | zinkový žárový povlak oceli | ocel | korozivzdorná ocel | organický povlak plechu |
| Podklad | ||||||||
| Konstrukce s pojivem cementovým* | – | – | + | – | – | + | + | ? |
| Konstrukce s pojivem sádrovým* | – | + | + | – | – | – | + | ? |
| Konstrukce s pojivem vápenným* | – | – | + | – | – | – | + | ? |
| Dřevo pH < 4,5 ** | – | – | + | – | – | – | – | ? |
| Dřevo pH > 4,5 ** | + | + | + | + | + | + | + | ? |
+ Materiály mohou být v kontaktu.
– Kontakt materiálů je třeba vyloučit, výrazně se ovlivňují, k elektrolytické korozi dochází za přítomnosti vody.
* Riziko působení vlhkosti v podkladu.
** Dřevo s pH < 4,5: např. borovice lesní, borovice aljašská, smrk severský, buk, topol.
** Dřevo s pH > 4,5: např. jedle douglas, červený cedr, dub, kaštan, borovice přímořská, modřín evropský.
? Možnost kontaktu s materiálem podkladu je třeba ověřit u výrobce povlakovaného plechu.
zdroj: ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí (2008)
V této tabulce nejsou barevné plechy typu RUUKKI. V odborné literatuře najdeme informaci, že pro ocel s povlakem stékání z něj na měď povoluje.
Rovněž pozor na stékání vody přes měděné součásti. Měď s jiným kovem totiž vůbec nemusí být v přímém kontaktu = stačí vlhkost mlhy a přesto dojde k poškození částí z pozinkovaného nebo titanzinkového materiálu, protože jsou méně ušlechtilé. Proto se doporučuje přechodovou část zhotovit z olova nebo nerezu.
Z výše uvedeného vyplývá, že hlavně se musí vyloučit možnost, že z nějaké měděné části by voda stékala na jiný kov kromě olova nebo nerezu.
Olovo se používá v síle 1,5 až 4 mm a v napojení se doporučuje vložit zpevňovací plech a přeložení v jednoduché drážce až 200 mm. Je to drahé, proto se to užívá jen u olověných krytin. K práci s olovem je nutno používat speciální nářadí.
Nerez má tu nevýhodu, že je velmi tvrdý. Nerez je leštěný, válcovaný a broušený. Pro venkovní práce se používá nerez 0,6 mm broušený.
Střecha od stavební firmy se mu nelíbila. Pozval si znalce, ten objevil závažné chyby
přečíst článekDetail: Přídavná drážka u lemování zdi
V našem případě lemování u zdi není třeba separace, jen se musí dodržet odstup plechů Ruukki od mědi a postupovat jako u lemování.
Přídavná drážka u lemování zdi s přechodem mědi a ocelové barvené krytiny Ruukki
Je nutno dodržet, aby průtočný profil přídavné drážky (zufalc) byl větší než 40 mm. Použije se lať 50 x 50, která je vyšší než drážka a původní plech se zkrátí, aby dole nepřesahoval přes lať tj. na 40 mm.
U obytných podkroví se doporučuje položit pod plechovou krytinu proti hluku od deště strukturní rohož. Nejvýkonnější proti hluku je Doerken DELTA TRELA (až 15 decibelů), ale je možné použít i jiné např. JUTADREN apod.
Detail: Příčná drážka v úžlabí
Při přechodu krytiny v ploše na úžlabí je důležité podkladní strukturní rohož vyvést do úžlabí.
Příčná drážka v úžlabí – přechod z barvené oceli na měď pomocí nerezu. Autor: Ing. Josef Beneš
Přechodovou příčnou drážku zhotovíme z nerezu, položíme na prkenné bednění a buď ji naohýbáme včetně přechodového plechu (budeme mít velkou spotřebu nerezu rš 390), nebo si přechodovou část plechu do nerezu zhotovíme z pozinku rš 100 mm, který utěsníme tmelem OTTO SEAL A 250 a přibijeme skrz nerez rš 250, který je nutno předvrtat. Dle ČSN 73 3610 musí být hřebík minimálně 10 mm od kraje plechu.
Tuto nerezovou drážku zasuneme do mědi 40 mm+ vůle 10 mm a nezapomenout nahoře na pojistnou drážku pro případ profouknutí. Dále postupujeme dle montážního návodu pro krytinu.
Sdílet / hodnotit tento článek