Šťastný je prý ten, kdo dokáže propojit své zájmy se zaměstnáním. V tomto případě ale klientovi, profesionálnímu hudebníkovi, který oslovil architekty ze studia Štěpána Havlíka, něco ke štěstí chybělo. Jeho byt totiž ne plně zrcadlil práci a hobby k jeho plným potřebám, a proto si žádal lepší řešení pro interiéru a vybavení. Projekt, který cílil na uživatelské nároky více než na komfort, se tedy soustředil především na vnitřní vybavení nově zkolaudovaného bytu, nacházejícího se ve druhém patře novostavby kdesi v Ústí nad Labem.
Projektu se ujal osobně Ing. arch. Štěpán Havlík, který ono sladění interiéru s potřebami a přáním klienta pojal opravdu „ode zdi ke zdi“. Dílem proto, že podlahy a okna bytu byly na přání klienta ponechány v původní podobě. Rozpočet byl poměrně štědrý, s horní hranicí nastavenou u jednoho milionu korun. Podstatné také je, že se rekonstrukční zákrok týkal jen určitých částí bytu, přesněji 69,4 metrů čtverečních (z celkové výměry užitné plochy 103,9), Ve zbytku prostoru se totiž už pevně zabydlelo nahrávací studio se zkušebnou, které úpravami neprocházelo.
Foto: Jakub Skokan a Martin Tůma / BoysPlayNice
Plastický strop a další chytrá řešení
Hodí se také zmínit, že klient je zapáleným sportovcem, který fandí nejrůznějším formám lezení. Díky této informaci totiž dokážeme lépe pochopit geometricko-plastické vyvedení stropů, které ne náhodou připomíná boulderovou stěnu. Svou roli při sestavování návrhu sehrála i jeho obliba v rustikálních venkovských stavbách. Ze série nesouvisejících požadavků a přání tak zvolna vznikala kompozice, v níž se zrcadlí inspirace z podhorských chalup v krajině Českého středohoří i prosluněných zemědělských usedlostí jihovýchodo-francouzské Provence. Že je to trochu netradiční kombinace?
Výsledek příjemně překvapuje. Jak se k němu architekt dobral? „Naším záměrem bylo neopakovat zavedené architektonické postupy a fráze, ale vytvořit unikátní a současnou odpověď na klientovy požadavky,“ prozrazuje Havlík. „Výsledný návrh je prostě spojením těchto dvou specifických atmosfér.“ Takže tu narazíme na to, co je dost typické pro naše chalupy (hrubší nábytek z dřevěného masivu), a z Provence pak umění práce s přirozeným a umělým světlem.
Což je mimochodem další věc, kterou po pěstování levandule v Provence umí (a na kterou se rádo zapomíná). Můžeme být jen rádi, že architekt neupadl do tenat kýče bytového designu, ve kterém si „Provence“ neumí bez vázy se seschlou otepí fialového plevele ani představit.
Příkladná práce se světlem
Překryv světelných zdrojů, ať už menších zarámovaných oken a jejich napojení na „proudy“ podsvícení linky nebo ve stropních podhledech mají skutečně něco do sebe. Přispívá k tomu i barevné ladění místností, protože v čistě bílé ztrácí světlo svou sílu. Proto v jádru interiéru narazíme hlavně na tmavou cementovou stěrku a neutrální dubové dřevo, doplněné tu a tam o bělenou březovou překližku. Mozaika barevných tónů působí přirozeně, a navíc se tím neskrývá zdroj původní inspirace. Tedy přírodních, venkovských materiálů.
Celkové řešení s výrazně modelovaným stropem ze světlé překližky využívá velké plochy balkonového okna k zalití celého prostoru světlem. „Světlo klouže po stropě a láme se na jeho hranách jako na vodní hladině,“ popisuje architekt. Plasticky tvarovaný strop má ještě jednu podstatnou výhodu. Nese v sobě systém bodů pro zavěšení nejrůznějších prvků, které nemusí být stále přítomné. Ano, závěsný hamak je jistě symbolem pohody, ale pro praktické využití mimo relaxaci spíš překáží. Tady být může a nemusí.
Podobně si může majitel instalovat hrazdu na cvičení. Pokoj se tak může proměnit v malou posilovnu, aniž by tím byt něco ztrácel.
Strop je podceňovaný multifunkční prvek
Strop vůbec patřil k nejdiskutovanějším částem projektu. Proč? Ano, je pod ním schován nevzhledný průvlak, a v kuchyňské části pak i digestoř/odtah par z ostrůvku. Ale tyhle pozitivní rysy jsou vykoupeny citelným snížením světelné výšky místnosti. Tragické to ale určitě není, a podsvícení bodovkami ono pocitové světlo zase doplnilo. Jak říká autor projektu: „Svébytnost řešení a funkčnost stropu nás ale přesvědčila o správnosti tohoto řešení.“ A další kroky?
Kuchyň nás nepřestane překvapovat svým provedením. Třeba tím, že jde proti trendu velkých a celostěnných oken (která ale citelně ubírají na pocitu soukromí, zvlášť v zástavbě města), a zato nabízí více oken menších. Úzké pod-stropní rohové okno nad linkou eliminuje tradičně tmavý a zabitý kout kuchyňské linky.
Zásuvky, které mizí před očima
Jednoduchý stůl z masivu, s podobně nenáročně vyvedenými lavicemi, také zračí kreativní smysl pro jednoduchost. Protože proč se vlastně nechat omezovat počtem židlí u stolu? Když žijete sami, jsou čtyři židle zbytečnost. A když přijde větší návštěva, je to stejně málo. Na lavice se usadí každý, a když je zrovna majitel sám, může si klidně natáhnout nohy.
Kuchyň jako celek vzniká vysunutím velkých "zásuvek" ze stěn. „Podobně je linka u dřezu vytvořena vyjmutím části hmoty, která je následně umístěna na vedlejší stěně,“ doplňuje architekt. Vsazená pracovní deska a dřez překvapí svou drsnou texturou. Jsou vyrobeny z africké žuly, se strukturálním povrchem. Stěna s náhodně rozmístěnými poličkami byla obložena také překližkou, aby byla příjemná na dotek i na opření. Potěší i „závěsná“ malá vinotéka.
Architekt také vykonal rychlý proces se dekoracemi v kuchyni. Ano, světlá stěna se podbízela nějaké dekorativní zdobné přeplácanosti. Naštěstí se tu neobjevují kýčovité fotokoláže nebo sbírka kukačkových hodin, ale prosté obdélníkové police, v podstatě jen volné rámy. Jejich vyznění je v podstatě skulpturální, jednoduché. A je to praktické. Předpokládá to, že prostor bude žít svým vlastním životem a účel si samy najdou, není to diktát vynucený nedostatkem úložného prostoru. Ostatně, kapacity ke skladování věcí je víc než dost v předsíni.
O místo tu nouze není
Původně zbytečně prostorná (ale přesto tmavá) předsíň byla rozdělena skříňovou stěnou, lehce připomínající školní skříňky, na chodbu a šatnu. Vstupní chodba je díky tomu mnohem světelnější. Sympatické je, že vlastně už od vstupu do bytu přehlédnete celý prostor, dochází tu k silnému vizuálnímu propojení s oknem vzadu u jídelního stolu. Šatna uprostřed dispozice přitom funguje jako nenásilný filtr, oddělující veřejnou a ryze soukromou část, tedy ložnici. A jako nenápadná odbočka do oddělené koupelny a na toaletu.
Foto: Jakub Skokan a Martin Tůma / BoysPlayNice
Účelnost je patrná i z celostěnné policové stěny (s malými zásuvkami), upnuté na sádrokartonové přepážce. Televize, úložné boxy, knihovna i sound-systém tu mají své místo.
Dá se říct, že otevřený přístup k řešení zařízení interiéru výrazně zvýšil komfort a možnosti využití celého bytu. Nic tu nechybí ani nepřebývá, je to vzdušné a příjemně světlé bydlení, kterému rustikální inspiraci navzdory nechybí modernost. Pokud cílem projektu bylo spojit dva poněkud nesourodé inspirační zdroje – podhůří Českého středohoří a Provence - v jeden kompaktní celek na relativně skromné ploše bytu, podařilo se to na 100 %.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Byt pro hudebníka |
| Typ projektu: | rekonstrukce interiéru, vnitřního vybavení |
| Architektonické studio: | a-sh |
| Lokalizace: | Ústí nad Labem, Česká republika |
| Vedoucí projektu: | Ing. arch. Štěpán Havlík |
| Generální dodavatel: | Le-bois |
| Zahájení projektové činnosti: | 2014 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2015 |
| Celková plocha: | 104 m2 |
| Plocha rekonstrukce: | 70 m2 |
| Náklady: | 0,7-1,0 mil. Kč. |
| Klient: | soukromá osoba |
Dodavatelé materiálu:
| Pohledová stěrka: | top4design |
| Kuchyňská linka výsuvy: | Hettich |
| Kuchyňská deska: | GranitHolec |
| Svítidla: | Artemide Tolomeo Braccio Parete |
| Bodová světla ve stropě: | ILLUXTRON - HV Downlights |
| Kuchyňské spotřebiče: | AEG |
Sdílet / hodnotit tento článek