REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Budoucnost územního plánování je ve 3D modelech

Jak souvisejí ceny nemovitostí a územní plány vysvětlují zástupci Asociace brněnských stavitelů a architektů. Nový územní plán by měl podle nich zpomalit růst cen nemovitostí. Budoucnost územního plánování leží ve 3D.
Foto: TopGis

Stávající platný územní plán města Brna vznikl v roce 1994 a patří mezi nejstarší v České republice. Poslední úpravy v něm proběhly v roce 2011. „Výklad starého územního plánu se postupem času zpřísňuje. Je to jedna z hlavních příčin raketově rostoucích cen na trhu nemovitostí a také další masivní vlny suburbanizace,“ uvedl v tiskové zprávě Marek Vinter z Asociace brněnských stavitelů a architektů.  

„Chceme, aby město Brno vytvořilo územní plán, na kterém bude panovat široká shoda politiků i odborníků, který pomůže rozvoji města na dalších sto let a který se bude řídit hlavně tím, že město má sloužit životu lidí, kteří v něm bydlí. Asociace sdružuje profese, které jsou při přípravě výstavby jak tvůrci, tak významnými uživateli územního plánu. Chceme proto městu s územním plánováním pomoci,“ dodal a dále odkázal na internetové stránky asociace, kde je celé memorandum.

Nový územní plán by měl vzniknout podle slov Pavly Pannové z Odboru územního plánování a rozvoje města Brna zhruba do tří let. „Dle platného stavebního zákona je stanovena lhůta pro vydání nového územního plánu do 31. prosince 2022. Rádi bychom ale nový územní plán města Brna schválili do konce tohoto volebního období, tedy do podzimu 2022,“ uvedla.

Foto: FotoliaFoto: Fotolia

Stavebníci očekávají zdlouhavou diskusi

Ačkoliv by se mohlo zdát, že téměř tři roky na jeho schválení jsou poměrně dlouhá doba, Marek Vinter očekává opět průtahy: „Pokud bychom měli usuzovat z minulosti, odhadoval bych stovky až tisíce připomínek.“ Podobné obavy má i Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb. „Přestože je zcela legitimní námitky k návrhu nového územního plánu podávat, pořizování nového územního plánu to komplikuje a výrazně zdržuje. Sám se ptám, na kolik nás k těmto námitkám motivuje upřímná starost o budoucí vývoj města jako celku a na kolik je tímto motivátorem závist, případně strach ze změny…“

Aby se vše stihlo v požadovaném termínu, předložila Kancelář architekta města Brna nový územní plán ke společnému projednávání podstatně dříve, již na konci roku 2019. „Největším úskalím je najít dohodu mezi všemi stranami – politiky, developery, zástupci soukromého sektoru a občanskými iniciativami. Proto také samotný proces projednání zabere dvojnásobek času oproti zpracování samotného návrhu,“ upozorňuje Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brna, který má projekt na starost.

Koncept navrhovaného územního plánu vznikal už před deseti lety

Chystaný územní plán ovšem není žádnou novinkou. Brno pokračuje v dokončení již rozpracovaného územního plánu. Asociace brněnských architektů a stavitelů není z této varianty nadšená, přesto je to podle Vintera lepší, než kdyby se nedělo nic. „Dokončovaný koncept územního plánu je z mého pohledu zastaralý, rozpracován byl již v roce 2009, podněty k jeho realizaci se ale objevovaly už na začátku nového tisíciletí. Každopádně je to pro Brno ta lepší cesta, protože zbrusu nový územní plán by se v takto krátké lhůtě nestihl dopracovat,“ uvedl.

Tomáš Kaláb doufá, že ze strany Brna nejde jen o plané sliby. Vzhledem k průtahům, kvůli kterým se v Brně čeká dlouhé měsíce na stavební povolení, věří, že schválení nového územního plánu je první krok správným směrem. „Stihnout vše do roku 2022 nebude vůbec jednoduché. Koneckonců příprava tohoto nového územního plánu začala už v roce 2002 a několikrát se od té doby na několik let zadrhla. Doufáme ale, že se vše podaří a díky vzniku tohoto dokumentu se mimo jiné alespoň částečné zpomalí růst cen bydlení v Brně, “ dodal.

Za zdržení může i poloha brněnského vlakového nádraží

Vznik nového územního plánu dlouho komplikovala podle oslovených situace kolem polohy hlavního vlakového nádraží. „Rozhodnutí o poloze hlavního nádraží drželo přípravu nového územního plánu dlouho v šachu. Jak současný platný územní plán, tak i rozpracovaný nový územní plán, má fixováno nové hlavní nádraží v poloze u řeky. Pokud by bylo nádraží pod Petrovem, musel by se územní plán dělat úplně od začátku, což by znamenalo prodloužení přípravy nového územního plánu o několik roků,“ nastiňuje situaci Sedláček. „Já jen doufám, že už se v Brně k nádraží vracet nebudeme, protože se jeho poloha ověřila opakovaně různými studiemi. Mrzí mě, že po několika referendech a zpochybňování jeho polohy zůstala v lidech pachuť, že je něco špatně. Já mám názor úplně opačný,“ uzavírá Vinter.

Budoucnost územního plánování leží ve 3D

Územní plán je pro města a obce zcela zásadním dokumentem. Práce s ním není pro občany zdaleka tak jednoduchá, jak by se od takového dokumentu očekávalo. Podle odborníků tak budoucnost územního plánování leží ve využití 3D technologií. Ty nabízejí snadnější orientaci, ale i lepší představu o tom, jak nová výstavba ovlivní stávající podobu místa. Jako první v Česku už novinku zkoušejí v jihočeských Rakovicích.

Je patrné, že příprava územního plánu je pro řadu měst a obcí složitým procesem. Účastní se ho velké množství subjektů a jednání o výsledné podobě se mohou protáhnout i na řadu let. I když je Brno, co se doby mezi vydáním aktuálního a nového územního plánu týče spíše extrémní případ, pro všechny obce platí, že práce s výsledným dokumentem není, zvláště pro laika, vůbec jednoduchá. Pro uživatele je orientace v kombinaci textové části o desítkách stran a mapových podkladů přinejmenším nesnadná.

Nevýhody dvourozměrných územních plánů by mohl v blízké budoucnosti smazat přechod obcí a měst k využití 3D technologií. „Pro jeho přípravu jsou využita data ze šikmého leteckého snímkování lokality, která jsou následně vizualizována. Budovy jsou pak ve výsledku naprosto věrohodné a s reálnou texturací. V územním plánu se lze jednoduše pohybovat a prohlížet detaily na budovách i plánovaných stavbách nebo plánované veřejné zeleni,“ popsala proces Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka TopGis, která se specializuje na letecké snímkování.

Pro laika je pak orientace v územním plánu, v němž vidí území obce ve všech souvislostech daleko snazší. Jedním klikem na vybraném místě zjistí základní informace o tom, co se na daném pozemku může a nemůže stavět a za jakých podmínek. Stejně tak se jednoduše dozví, jaká infrastruktura se k danému pozemku váže.

Podle odborníků se navíc využitím 3D modelů obce a města snáze vyhnou i negativním vlivům špatně naplánované zástavby. „Díky tomuto projektu a možnosti modelovat například navrhovanou výstavbu, zeleň, dopravní nebo technickou infrastrukturu je možné vidět předpokládanou podobu obce nebo města tak, jak ji územní plán navrhuje. Pro zastupitelstva a veřejnost je snazší si uvědomit, jaká pozitiva a negativa může projednávaný návrh do budoucna přinést,“ komentuje Lenka Šímová, jednatelka společnosti Studio Map, která se na územní plánování specializuje.

3D územní plán již v Česku testují první obce

Územní plán ve 3D si v minulých měsících nechala jako první v Česku připravit jihočeská obec Rakovice, ve fázi přípravy je obdobné řešení i v obci Orlík nad Vltavou. Starosta obce Michal Počta vyzdvihuje zejména vizuální podobu plánu, a právě snadnější orientaci v něm. „Od tohoto řešení očekáváme využití při pasportizaci majetku a jeho správě či snadné a rychlé získávání informací o parcelách, stejně jako i údajů potřebných při zpracování žádostí o dotace. V neposlední řadě pak také přiblížení územního plánu široké veřejností,“ říká v tiskové zprávě starosta Rakovic.

S modely měst již pracují architekti

Možnosti využití reálných 3D modelů pro plánování jsou velmi široké, s modely budov i celých městských tříd doposud pracovali zejména architekti. Práce s nimi jim umožňuje využívat například nástroje pro měření délek, výšek nebo ploch objektů. Přístupné jsou jim též dynamické analýzy viditelnosti, oslunění a zastínění. Ověřit si mohou například i to, jaké stíny vrhají budovy v libovolný den a hodinu v roce. A to nejen u stávajících budov a objektů, ale i těch plánovaných. Mají možnost do modelu nahrávat projekty nových staveb či rozvojové záměry k posuzování doplněné o katastr nemovitostí, územní plán ve 3D a další informace vhodné pro interaktivní vizualizaci města. To jim umožní podívat se, jak plánovaná stavba skutečně zapadne do stávající zástavby či podoby města. To vše by mohl podle slov Drahomíry Zedníčková současný nástup 3D územních plánů umožnit ve větším měřítku i obcím a městům.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Pozemky a parcely

Ilustrační obrázek, zdroj: Fotolia, Sebastian Duda

Svaz obcí žádá opravu zásadních chyb v systému stavebního řízení do 20. srpna

Svaz měst a obcí (SMO) chce po ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) opravit některé zásadní nedodělky v systémech digitalizace stavebního řízení do 20. srpna. Tehdy se mají zástupci svazu na MMR setkat s ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem (Piráti) současně se Sdružením tajemníků městských a obecních úřadů.…

REKLAMA