Odborný portál TZB-info se podrobně zabýval problematikou pražské obecně závazné vyhlášky, která s účinností od letošního 1. října 2020 zakazuje na území Hlavního města Prahy spalovat uhelná paliva. Bylo by lehkomyslné na tuto povinnost pod nátlakem epidemiologicky vyhrocené doby zapomenout. Každá epidemie se přežene a život se vrátí do běžných kolejí. Topenářské firmy naberou nové zakázky a těm, kteří budou s hledáním náhrady za uhelná paliva váhat, mohou vzniknout problémy.
Kde našel pražský magistrát oporu pro svou vyhlášku?
Zákon o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů nařídil povinnou výměnu teplovodních kotlů na pevná paliva tříd 1 a 2 (popřípadě kotlů s nezjistitelnou třídou) o celkovém jmenovitém příkonu do 300 kW do termínu 1. září 2022. Vedle toho však dal obecním úřadům možnost zakázat provoz uvedených nevyhovujících kotlů prakticky ihned. A to nejen zmíněných kotlů, ale i lokálních topidel na vybraná pevná paliva, tedy krbů, kamen, sporáků, krbových kamen. A to tím, jak je uvedeno v projektu Výměny kotlů na TZB-info, že obecně závaznou vyhláškou za zákonem specifikovaných podmínek se zakáže na vymezeném území obce spalování vybraných druhů pevných paliv.
Zdroj: Fotolia.com - fotosr52
Ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy byla tato obecně závazná vyhláška publikována pod č. 11/2019 Sb. hl. m. Prahy.
Pro jaké zdroje tepla zákaz uhelných paliv platí?
Pomineme detailní rozbor ustanovení zákona na ochranu ovzduší a pražské obecně závazné vyhlášky. Ten je uveden ve zmíněném článku na TZB-info.
Zákaz používat uhelná paliva se týká všech spalovacích zdrojů tepla do 300 kW, tedy kotlů, kamen, krbových kamen, krbů, s jedinou výjimkou. A tou jsou teplovodní kotle na pevná paliva, které plní pro uhelná paliva třídu 3, 4 nebo 5. Třída kotle je vždy uvedena v dokumentaci od výrobce a rovněž je uvedena na štítku kotle, který bývá zpravidla umístěn na zadní stěně pláště kotle v jeho horní části zde.
Na webu správního obvodu Praha 19 pro obce Kbely, Satalice a Vinoř byl zveřejněn i Vnitřní pokyny Magistrátu hlavního města Prahy. Ten řeší mimo jiné i dozor nad plněním vyhlášky. Především uvádí, že oprávnění vstoupit do obydlí za účelem provedení kontroly spalovacího stacionárního zdroje je zakotvené v ust. § 17 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší a že se váže výhradně na opakované důvodné podezření. To znamená, že nejde o povinnost, která by vyplývala z pražské vyhlášky, ale povinnost nařizuje zákon.
Kolika kotlů a topidel se zákaz týká?
Podle statistických závěrů ze šetření ČSÚ k roku 2015 bylo v Praze provozováno cca 2200 kotlů na pevná paliva a nepřesně specifikovaný počet topidel v rozsahu cca nižších desítek tisíců kusů. Počet emisně nevyhovujících kotlů třídy 1 a 2 mohl za uplynulých 5 let poklesnout následkem jejich náhrady jiným zdrojem tepla jak v důsledku zastarání, tak s podporou kotlíkových dotací aj. Co se týká počtu topidel, tak přesnější aktuálně platný kvalifikovaný odhad není k dispozici.
Nicméně, velká část topidel, tedy kamen i krbů je koncipována pro spalování uhelných paliv i dřeva. A rovněž tak i některé zastaralé kotle třídy 1 a 2, u kterých se s využitím paliv na bázi dřeva prodlouží čas na jejich využití až do úplného zákazu k 1. září 2022.
Závěr
Uhelná paliva na územní Hlavního města Prahy tedy v podstatě končí a s tím se musí smířit nejen provozovatelé, ale i jejich prodejci.
Pražská vyhláška může být příkladem pro obce, ve kterých se nedaří se vypořádat s neukázněnými „topiči“ spalujícími vše možné. Minimálně poslouží i jako významné varování, pokud se její projednání objeví na programu veřejného jednání zastupitelstva obce. Na druhou stranu, i zde je žádoucí postupovat s ohledem na konkrétní sociální situaci lidí, kteří své kotle a kamna provozují řádně a jen s předepsaným uhelným palivem.
Sdílet / hodnotit tento článek