Kde a co se přihodilo?
Podívejme se na klimatické poměry v místě stavby, na které se střecha měla navrhovat:
- Sněhová oblast I. (oblasti jsou: I -V + extrémní VI-VIII). Podrobné údaje ze sněhové mapy zatížení 0,69 kPa, cca 371 m. n. m.
- Větrná oblast dle ČSN EN 1991-1-4: 2007: (oblasti jsou I-V) Větrná oblast II.- otevřená krajina, konec zástavby 25 m/s = 90 km/h.
Po vichřici Sabine, která se prohnala Českou republikou začátkem roku 2020 došlo ke stržení celé jedné části střechy.
Střecha byla celokovová z profilovaného plechu. ČHMÚ naměřil v okolí rychlost větru 87 km/h. Střecha měla být na takový vítr navržená a konstruovaná. Přesto nevydržela. Kde se stala chyba? To měl zjistit přivolaný soudní znalec.
Jak vypadala střecha
Při ohledání byla zjišťována skladba střechy. Krytina je provedena celokovová, z profilovaných pásů stříbrné barvy kotvená na odvětrané latění. Pod latěním je dřevoštěpková deska 22 mm OSB/3 na pero a drážku (P+D) ve funkci zavětrování a bednění pro krytinu. V projektové dokumentaci je krytina titanzinek, ale majitel se rozhodl následně pro celokovovou krytinu na latění. Tato záměna druhu krytiny, nemá vliv na havárii střechy.
Nosná konstrukce krovu je navržena stanová bez hřebene ze sbíjených vazníků, kotvená přímo do pozedních věnců se sklony nad 15° a na delší straně mezi 15° a 14°. Sklon střechy pro zvolenou krytinu vyhovuje.
Střešní konstrukce je stáří pět let.
Vichrem stržená krytina leží na louce za domem i s komínem
Projektová dokumentace stavby
Na dům byla vyhotovena dokumentace pro provedení stavby. Projektová dokumentace – prováděcí projekt (PP), nebo dokumentace pro provedení stavby (DPS) musí obsahovat prováděcí detaily a statické výpočty.
Tím, že se zodpovědný projektant zavázal zhotovit projektovou dokumentaci v tomto stupni, přebral odpovědnost za návrh konstrukcí. Dokumentace se stává pro realizátora (stavební firmu či řemeslníka) nejvyšším pokynem pro zhotovení díla.
OSB deska místo prken nebyl dobrý nápad
Na krovech se sbíjených vazníků se užívá běžně celoplošné bednění z prken. Projekt však nařizoval místo prken desku OSB/3. Ale tato deska dle technických listů výrobce nemá žádnou pevnost v tahu.
Montážní návody výrobců plechových krytin (např. Lindab, Ruukki, Rheinzink apod.) kotvení do OSB desek také nedoporučují. Na tomto domě se však realizační firma řídila prováděcím projektem.
Projektant zaměnil standardně užívané prkenné bednění za OSB desku, aniž výpočtem ověřil její kotvení nebo kotvení následných vrstev střechy. Pokud chtěl navrhnout vrstvu z OSB měl navrhnout také jiné kotvení, použity však byly běžné hřebíky, jako pro prkna. Klasická smrková prkna mají ale cca 9x vyšší pevnost v tahu než OSB deska!
Pokrývači tak kotvili laťování do nenosného pokladu z OSB desky, jako by pracovali s podkladem z prken, deska totiž byla navržena v projektu jako kotvicí.
To nebyl jediný problém, který použití OSB desky způsobilo. Deska měla značně sníženou pevnost a po pěti letech od zabudování ve stavbě nebyla v dobré kondici. Proč?
Ze sondy. Pohled na spodní část desky OSB/3 s houbami ve stadiu sprašování.
Chybějící odvětrání znamená zvýšenou vlhkost
OSB deska byla dle ohledání stavby znalcem značně degradovaná dřevokaznou houbou. Jak bylo později zjištěno ve spolupráci s mykologem jednalo se o nebezpečnou trámovku trámovou. A tady se dostáváme doslova k podhoubí celého problému.
Soudní znalec zaměřil pozornost na odvětrání podstřešního prostoru, tedy prostoru nad tepelnou izolací mezi střešními vazníky. V projektu chyběly informace o dimenzi nasávacích i výdechových otvorů. Nebyly vypočítány. Jelikož se jedná o stanovou střechu (tedy objekt nemá štíty), mělo být nasávání navrženo v podbití přesahu střechy (kolem věnce) a vyvedeno pod vrcholem střechy.
Na stavbě bylo zjištěno pouze odvětrání spárami nad pozedním věncem, odvětrání v ploše střechy nebo ve vrcholu chybělo, což je v bezvětří nedostatečné. Je to podobné jako byste ucpali nahoře komín a pak chtěli, aby dobře táhnul.
A zde přispěla k problému opět OSB deska. Ta je neprodyšná. Tvoří souvislou vrstvu beze spár, narozdíl od prkenného bednění, které má mezi prkny a v nárožích mezery a vlhkost se tedy odvětrává (mezery se zvětší při sesychání prken). Kdyby bylo použito takto zhotovené prkenné bednění nebo odvětrávací otvory, mohl se nasátý vzduch odvětrávat do správně zhotovené větrané mezery pod plechovou krytinou.
Navržený půdní prostor byl prakticky zcela uzavřený a zásobovaný kondenzátem vody z budovy bez možnosti odvětrání. Vlhkost kondenzovala na spodním okraji desky. To vytvářelo ideální podmínky v prostoru vazníků pro rozvoj dřevokazných hub a plísní.
OSB deska byla tedy degradována houbami. Po pěti letech byla OSB deska houbou natolik napadena, že neplnila ani žádné výrobcem deklarované vlastnosti a šlo ji jednoduše prošlápnout, což se pří místním ohledání na střeše také stalo.
Dle šetření mykologa trámovka zatím nenapadla konstrukce sbíjených vazníků.
Kdo za to může?
Soudní znalec dle šetření konstatoval, že střecha byla stavební firmou zhotovena bez významných odchylek od prováděcího projektu vypracovaného projektantem. Konstrukci střešní krytiny s laťováním shledal jako odborně provedenou.
Konstatoval také, že projektant navrhl netypickou skladbu konstrukce – tedy nahradil prkenné bednění OSB deskami, ale následně nezohlednil tuto změnu do návrhu kotvení a odvětrání podstřeší.
V důsledku nedostatečného odvětrání podstřeší došlo ke zvýšení vlhkosti a deska byla napadena dřevokaznou houbou, což dále degradovalo její mechanické vlastnosti.
Projektant obviňuje z chyby realizační firmu, že měla odmítnout kotvit vrstvy střechy do OSB desky, která ale byla předepsána realizačním projektem. O odvětrání se projektant vyjadřuje, že v projektu je zahrnuto a nebylo vybudováno. Soudní znalec však jeho výpočet ani zakreslení nenalezl.
Prokázání viny je nicméně práce soudu, to už není úkol soudního znalce, ten vyšetřil technické důvody, které vedly k tomu, že dům je nyní bez střechy.
Dovětek
Článek vychází z posudku soudního znalce. Dokumentuje skutečný případ, materiály a lokality byly anonymizovány. Na střeše bylo objeveno více závad, které mohou být z fotodokumentace patrné a v posudku byly řešeny, pro účely článku nebyly další problémy rozebírány.
Sdílet / hodnotit tento článek