Budova je navržena v pasivním standardu. „Využíváme orientaci světových stran, izolaci zeminou, zpětné získávání tepla a řízené větrání pomocí rekuperace,“ vysvětluje Jana Mastíková, hlavní architektka studia LOXIA, které školku navrhlo a vyprojektovalo.
Vyšší počáteční investice se vrátí na dlouhodobě levnějším provozu, roční spotřeba energií na vytápění nepřesáhne 15 kWh na 1 m2, což je pro příklad cca třetinová spotřeba oproti už tak úspornému nízkoenergetickému standardu a například staré budovy mají spotřebu i více než třináctinásobnou.
Udržitelnost jak na dětském hřišti, tak na políčku se zeleninou
Budova zapuštěná do svahu ušetří také prostor na pozemku, který bude využit pro eko-klubovnu s chovem drobných zvířat. Králíci či slepičky mohou pobíhat po trávníku v areálu i na střeše. Na pozemku se také nachází mnoho dřevin, které budou po dendrologickém ošetření zachovány. Projekt tedy pracuje s přírodou, která už na místě je, a jen do ní vnáší nový moderní prvek. Na plánování zeleně se podílí i odborníci na permakulturu a principy udržitelného pěstování, protože architekti navrhli i záhony. Děti je budou moci společně zakládat, udržovat, sklízet i kompostovat. Z přírodních materiálů bude i několik dětských hřišť a prolézaček. „Stavíme školku primárně pro městské děti a chtěli jsme jim přinést pravý venkovský zážitek tak, jako jsem v dětství zažívala já u babičky na vesnickém hospodářství,“ přibližuje vizi školky její architektka.
ESTAV.cz vyzpovídal architekty školky z ateliéru LOXIA:
Nápady na přírodních prvky pro školku byly v zadání, nebo jste s ním přišli vy, architekti?
Hned na začátku jsme se na tom nápadu s Městskou částí shodli. Myslím, že by se to dalo nazvat týmovou prací. Na začátku jsme si společně řekli směr a my jsme ho i se všemi parametry, které tyto stavby musí splňovat rozpracovali. K budově jsme připojili i eko-klubovnu, protože to zapadalo do celkového konceptu a zážitku, který jsme chtěli dětem ve školce přinést. Radní Prahy 12 nás podpořili, a dokonce nás propojili i s chovatelem červeného králíka, který byl v Modřanech vyšlechtěn.
Jakým dalším způsobem je do projektu zapracována permakultura?
Permakultura v zásadě znamená usilovat o trvalou udržitelnost. My se v rámci projektu snažíme použít tento princip na školní zahradu. Usilujeme o to, aby děti nebyly vychovávány odtržené od přírodních souvislostí. Myslíme tím to, že již velká část života dětí se odehrává před obrazovkou a dětem se tak může zdát, že vše se dá ovládat kliknutím tlačítka. Je potřeba dětem představit i reálný svět, například jak a kde květiny voní, kdy dávají plody, že potřebují kvalitní zeminu a vodu apod. Když se něco nepovede, tak není tlačítko zpět, a ne vše se dá opravit a vrátit do původního stavu. Stejně jak rostlinám, tak i k živým tvorům a sobě navzájem musí věnovat pozornost a péče.
Chtěli jsme, aby mateřská škola měla nějakou přidanou hodnotu, a to jak pro děti přímo ze školky, tak i pro děti z okolí, které přijdou třeba po vyučování. Proto jsme začali pátrat ve svých myšlenkách z dětství a každý z nás narazil na kouzelné momenty, kdy jsme si hráli a poprvé se potkávali s domácími zvířátky třeba u babičky na vesnici. Toto dětské kouzlo poznání jsme chtěli dostat do naší školky. Proto jsme navrhli školku s eko-klubovnou a s objektem pro domácí zvířata, a to vše v duchu udržitelnosti. S navržením zelené školky se zahradou s pestrým složením rostlin, možností pěstování plodin, chovem zvířat při využití permakulturních principů a metodik. Nová školka přináší jedinečnou šanci, jak dát dětem jedinečnou možnost poznávat svět hrou a předat dětem reálný obrázek o světě.
Zpátky k permakultuře. Co to slovo vlastně přesně znamená? A co to znamená pro předškolní pedagogiku.
Je to slovo, lépe řečeno pojem, který možná někomu neříká vůbec nic, někomu možná vyvstanou na mysl poučky o přírodním způsobu zahradničení. Permakultura je myšlenkový směr, který vytváří koncepci trvale udržitelného designu zahrad, krajiny i budov s ohledem na potřeby lidí i přírody, které jdou přirozeně často proti sobě. Je to o přemýšlení nad zdroji, které ani v přírodě nejsou nekonečné a pokud se vyčerpají, trvá, než se obnoví.
Zároveň je to o šetrnosti a hospodárnosti, o využívání věcí opakovaně a pro různé účely. Ať je to o kompostování zbytků rostlin, které pak pohnojí rostliny nové, o vzájemné symbióze některých druhů rostlin, o přirozených škůdcích, kteří zlikvidují některé typy plevelů, nebo o zvířatech, která mohou být citlivější než ledasjaká sekačka. Jedná se o odpověď na environmentální otázky v lokálním mikroměřítku. Je lepší udělat alespoň málo, než-li vůbec nic. Školní zahrada bude nabízet i prostor, kde zahradu můžu společně tvořit i děti, a tak poznávat lépe přírodní děje, které se zde odehrávají. Výuka v duchu zahradní pedagogiky a myšlenky permakultury bude především na samotných učitelích, kteří si pak budou moci zvolit své přístupy. Zahrada by měla být i inspirativním prostorem.
S tím vším úzce souvisí i voda. Jak se v projektu pracuje s dešťovou vodou?
Zachycování dešťové vody vnímáme jako velmi důležitou z pohledu udržitelnosti. Samotný déšť jako první zachycuje zelená střecha, a pak v průběhu času se buď pomocí zeleně odpaří a tím přispívá pozitivně k mikroklimatu okolí, nebo přebytek těchto dešťových vod svádíme do retenční nádrže, kde slouží pro účely zavlažování zeleně. Zachycování dešťových vod v území a pak následné využívání dešťové vody na zavlažování zahrady považujeme za velice ekologické.
Jaká bude mocnost vegetační vrstvy na střeše? Jaká vegetace je na střeše uvažována?
Na střeše školy bude založena louka z pestré směsi bylin a trav, vhodná pro extrémní stanoviště. Je tím myšleno, že bude odolávat vysokým teplotám a také suchu a zeleň se bude během roku přírodním způsobem sama množit, zanikat a opět se sama obnovovat. Jedná se o „louku“ navrženou na pochozím střešním plášti s vegetačním souvrstvím o mocnosti cca 500 mm, jež je vhodná pro občasné spásání drobným zvířectvem.
Využívá se voda i jinak? Má budova například splachování záchodů dešťovou vodou apod.?
Možnost splachování záchodů dešťovou vodou jsme prověřovali, zvažovali a nakonec s ohledem na funkci objektu a její hygienické požadavky jsme tuto možnost splachování dešťovou vodu záměrně nenavrhovali. Domníváme se, že splachování dešťovou vodou je sice z hlediska životního prostředí efektivní, ale více se hodí pro budovy jiných funkcí, jako jsou například administrativní budovy.
A co další systémy? Pracuje budova nějak s výrobou elektrické energie, přípravou na akumulaci energie ze solárních systémů atd.?
Budova si sama nevyrábí energii. provoz školky není konstantní, například v létě bývá většinu času letních prázdnin zcela uzavřena a vyrobenou energii by tak nemohla spotřebovat. Při hledání vhodného zdroje vytápění jsme analyzovali všechny možné způsoby, z kterých jsme vybrali dvojici plynových kotlů, které svými výhodami, především pak celkovými provozními náklady, snadnou obsluhou, vysokou životností, efektivitou a návratností předčily i běžně užívaná tepelná čerpadla, která mohou být část roku neefektivní a jejich provoz musí být doplňován nevýhodným elektrickým ohřevem.
U našich projektů se vždy snažíme najít vyvážený poměr mezi užitými technologiemi a materiály objektu tak, aby budova energeticky fungovala a zároveň byla technicky, provozně a stavebně co nejjednodušší. Námi navrženými plynovými kotli v kombinaci s výbornou tepelnou, vzduchotěsnou obálkou budovy a řízeným větráním s rekuperací tepla, docílíme kvalitního vnitřního prostředí, které je velmi důležité pro zdraví dětí i dospělých. Tato koncepce návrhu byla pro budovu ideální také z toho hlediska , že, se jednotlivé systémy dají jednoduše vypnout na dobu, kdy jsou ve školce letní prázdniny. Náklady na vytápění budovy se pohybují kolem 6 tisíc korun ročně.
Podívejme se ještě na základní technické vlastnosti. Z jakého základního konstrukčního materiálu je školka projektována?
S ohledem na velké rozpony objektu (třídy), velké zatížení (tříd a intenzivních zelených střech), požadavky stálosti a odolnost materiálu, je navržen nosný konstrukční systém z železobetonu. Krom mechanické odolnosti a životnosti tento materiál rádi navrhujeme také s ohledem na jeho tepelně akumulační vlastnosti. V zimně se ŽB konstrukce nahřejí a po ukončení topení vracejí své naakumulované teplo zpět do místnosti. Tento efekt se opakuje v létě, kdy k vychlazení budovy ŽB konstrukce také pozitivně přispívají.
Děkuji za rozhovor.
Sdílet / hodnotit tento článek