Každý, kdo si zkusil realizaci zahrady na vlastní kůži, ví, jak snadno se může každý dopustit chyb. Jejich opravy bývají často finančně i časově náročné, a pokud se někdy nad tvorbou zahrady opravdu vyplatí přemýšlet, pak je to při jejím plánování. Při vymýšlení budoucí zahradní kompozice je nutné si nejdříve ujasnit, jakým způsobem budou vyřešeny příjezdové nebo zahradní cesty, jak si poradíte třeba i se svažitou částí pozemku, jakou podobu dát hernímu koutku pro děti a stejně tak nezapomeňte do nejmenších detailů promyslet umístění i typ povrchu na terasu, kterou si budete chtít užít možná i po celý rok. Při stavebních úpravách je někdy navíc poměrně těžké najít tu správnou míru, co se týče plochy některých prvků a stejně tak možná budete váhat, jaký materiál bude ten nejlepší, v tomto ohledu se řiďte jednoduchými pravidly.
Suchou nohou po celé zahradě?
Zpevněné povrchy budou u rodinného domu tím nejlepším pomocníkem po celý rok a rozhodně se na nich nevyplácí šetřit. Pravdou ale je také to, že by se to s nimi naopak ani nemělo přehánět, protože ve větším poměru dokážou prostor zahrady dost narušit. Největší podíl zpevněných povrchů bývá zastoupen v blízkosti domu a garáže. Je na zvážení, jestli jsou nutné klasické zahradní cesty i v dalších částech zahrady. Pokud se mezi domem a vzdálenějšími kouty zahrady pohybujete opravdu často, zvažte, jestli si nedovolit jednu nebo více cest i v rámci širšího prostoru, mnohdy ale cestu nahradí třeba kamenné nebo betonové nášlapy, které odvedou stejně kvalitní práci a zahradě ponechávají její atmosféru, aniž by ji rušily.
Často opomíjeným tématem jsou povrchy a cesty v užitkové zahradě. Například mezi vyvýšenými záhony není zrovna nejšťastnějším řešením trávník, který se bude častým sešlapem ničit, a navíc i těžko sekat. Stejně tak je ale ve většině případů zbytečné takové plochy vydláždit, spíš promyslete, jestli nebude lepší variantou plocha mlatová, která umožní pohodlný pohyb, a navíc funguje i jako skvělý povrch pro zasakování srážkové vody.
Opravdu důkladné řešení a také plánování vyžaduje příjezdová cesta nebo také parkovací plocha. Ta bývá nejčastěji orientována směrem do uličního prostoru. Tento prostor by měl kromě pohodlného parkování do garáže umožnit ideálně i stání dalšího vozu. Častým problémem bývá také poddimenzování šíře samotného vjezdu, na pozemek bude možná muset vjet i v budoucnu technika nebo nákladní automobil, proto myslete na velkorysejší šíři vjezdu, než možná teď momentálně potřebujete. Na příjezdovou cestu i na stání lze využít přírodní či štípaný kámen nebo také betonovou dlažbu.
Pochozí plocha ve výsadbě z dubových trámů dodá konceptu šmrnc. Foto:Ing. Lucie Peukertová
Materiál by měl být protiskluzový a nenasákavý. Lišit se ale bude také příprava podloží. To se odvíjí od hmotnosti vozidel, která se po povrchu budou pohybovat. Pro vůz o hmotnosti do 3,5 t počítejte s tím, že se na zhutněný povrch položí 10 cm štěrkopísku, na tuto zhutněnou vrstvu pak přijde ještě dalších přibližně 25 cm drceného kameniva frakce 16-32 mm, potom bude následovat 10 cm vrstva kameniva frakce 8-16 mm. Pod samotnou dlažbu by měla přijít vrstva poslední o mocnosti asi 3 cm. Kladecí vrstvu by měl tvořit jemný štěrk frakce 4-8 mm. Každou vrstvu je nutné pečlivě zhutnit, aby se po položení dlažby terén nesesedal. Pokud nevíte, jestli se bez zahradních cest obejdete či nikoli, představte si, kam budete nejčastěji chodit a v jaké frekvenci. Na některá místa budete chodit i několikrát za den, takže by v trávníku vznikaly vyšlapané trasy, které by zahradě na kráse přeci jenom moc nepřidávaly.
Děti vyrostou a co pak s herními prvky?
Málokterá zahrada mladých rodin se obejde alespoň bez houpačky nebo menší sestavy prolézaček, ale pravdou je, že je to jeden z prvků, ze kterých děti opravdu rychle vyrostou. Nejlepším řešením jsou samozřejmě prvky, které využijí i dospělí. Houpačky nebo hamaky zavěšené na konstrukci z dubových trámů budou prakticky věčné, jak to ale udělat s klasickými herními sestavami? Kvůli bezpečnosti dětí musí být umístěny do volného prostoru a správně by se měly dodržet i výrobcem stanovené dopadové plochy, což znamená, že by se v přímém okolí nemělo nacházet nic, co by představovalo i sebemenší riziko při užívání sestavy. Dilema lze vyřešit jako dočasnou změnu některé z částí zahrady. Dopadovou plochu lze pojmout jako plochu z kačírku, kterou položíte ideálně do trávníku v dohledu od zahradního posezení a třeba dál od vodních prvků. Jakmile děti odrostou a prvky přestanou sloužit svému účelu, jednoduše je odinstalujete a dopadovou plochu zrušíte. Na jejím místě pak může opět vzniknout trávník nebo výsadba rostlin. Pravdou ale je, že nejspokojenější jsou děti na zahradě s různými typy výsadeb, kde se mohou schovávat a kde si mohou klidně hrát třeba pod zelenou korunou ovocných stromů. Herní prvky tedy nejsou bezpodmínečnou nutností, zvláště pokud se v okolí bydliště nachází dětské hřiště.
Voda tisíce podob
Víte, jakého prvku si všimnete okamžitě po vstupu na pozemek? Ano, je to voda v jakékoli podobě, ať se jedná o tradiční bazén, koupací biotop nebo jen ptačí koupadlo. Voda pohledy přitahuje jako magnet, proto je důležité jí dát stálou a ideálně i neutrální podobu. Ačkoli okrasná nebo koupací jezírka doslova vybízejí k tomu jim dát i trochu netradiční organický tvar, buďte v tomto ohledu raději střídmější, v jednoduchosti je krása a u vodního prvku to platí opravdu bez výjimky. Jednoduchý obdélníkový tvar na sebe zbytečně neupozorňuje, lépe se udržuje, a nakonec se i v případě koupacích variant lépe používá. Kam ale vodní hladinu umístit? Pokud bude voda sloužit ke koupání, pak na otevřené a slunné prostranství, na které se pohodlně dostanete z domu nebo z pobytové terasy. Poblíž by se neměl nacházet žádný vzrostlý strom, který by znečisťoval vodu padajícím listím nebo stavba či prvek, které by během dne stínily. Voda bude poutat pozornost nejen od jara do podzimu, rádi se tímto zátiším pokocháte i během zimy, kdy je hladina zamrzlá, proto se při plánování umístění neochuzujte o výhled z oken domu.
Plánujte zahradu se zahradním architektem včas. Na co dát pozor a kdy volat odborníka
přečíst článekPozor na překombinování materiálů
Stavební úpravy zahrady jsou spojeny mimo jiného také s volbou materiálů. Ty by samozřejmě měly korespondovat s těmi, které jsou použity třeba na fasádě domu nebo jiné zahradní stavby. Překombinování je v tomto případě největším nepřítelem mnohdy i dobrého zahradního konceptu. Zahradní styl i architektura domu by měly rozhodnout o tom, jakou skupinu materiálů zvolíte. Mohou to být ryze přírodní materiály v podobě kamene či dřeva, minimalistickým i městským zahradám ale doslova sednou i materiály moderní v podobě pohledového betonu. Pro středně velkou zahradu platí, že by se tu měly opakovat přibližně tři typy materiálů, každý další tu bude už tak nějak navíc. Pozor si dávejte také na barevné kombinace. Pokud na sebe nemá prvek strhávat pozornost, pak volte studené odstíny. Oblíbené hnědé a zelené barvy bývají často vnímány jako nenápadné, pravdou ale je, že jsou vidět už na dálku. Jestliže hledáte opravdu neutrální odstín pro různé zahradní prvky, pak je to antracit. Ten se může promítnout do povrchu zahradního nábytku, pumpy na studnu nebo také oblíbeného oplocení z potaženého pletiva, které bývá dostupné nejen ve zmíněné zelené barvě, ale najdete ho v odstínu tmavé šedi.
V další části budeme pokračovat od úprav svahu až po zajištění soukromí na zahradě. Nenechte si ujít nic z obsahu portálu ESTAV.cz! Aktivujte si týdenní zpravodaj zdarma.
Sdílet / hodnotit tento článek