Domu, který si jeho původní majitel přál výrazně rozšířit, a dodat mu charakter luxusní vilky kalifornského střihu. V divokých devadesátých letech byly takové stavební úpravy na Balkáně v módě. Jenže už to nestihl. Objekt se rozšíření nedočkal a třetina jeho dosud volné parcely tím byla bohatší o podivné dědictví. Sérii betonových sloupů, jež jednou měly nést přístavbu. Opuštěných ve své nedokončenosti. Zbytečné.
Dialog, který netřeba narušovat
Po nějaký čas bylo toto stavení bez majitele, a čtvercové betonové sloupy lemující dům ze severovýchodní strany, zvolna pohlcovala zeleň zdivočelé zahrady. A pak do domu přišel nový majitel. Byl sice povšechně rád za solidní bydlení, ale neviděl hlubší užitek ve sloupech, vystupujících z džungle ovíjivých plevelů. Že by do nich zasadil panorama středoamerické džungle? Sloupy skutečně vzdáleně připomínaly zbytky po nějaké prastaré kultuře. K užitku ale rozhodně nebyly, a majitel se proto odevzdal do rukou architekta, jehož odhadu a umu důvěřoval. A ten zužitkoval své zkušenosti ze studia 4M Group, aby „v prostoru dvora provedl intervenci“. Což sice zní sofistikovaně, ale odráží to spíš dlouhé váhání, co s oním nešťastným sloupořadím vyvést.
Osobní vhled šéf-architekta Përparim Rama si zaslouží pozornost, protože právě z něj se odvíjela budoucnost celého projektu rozšíření/rekonstrukce prištinského domu. „Série betonových sloupů se pyšně a hrdě tyčila do výšky, ale bylo na nich silně patrné, že jejich prapůvodní funkčnost už byla nahlodána časem i podnebím. Bez dalšího zapevnění a překrytí by skutečně neměly dalšího významu.“ Rama odvodil, jaký byl asi původní záměr, tedy že měli nést plošné expanzi profilu domu a rozšířit jeho funkce. „Byla pochopena funkce, bylo porozuměno minulosti,“ vypráví architekt. „Ale co bylo překvapivé, že tato sloupy lehce naznačená a neexistující stavba už komunikovala s již fungujícím domem. A tehdy jsem si položil otázku, jestli má smysl tento probíhající dialog vůbec přerušit.“
Dům má šanci být jiný
Architektovi přišlo, že betonové sloupy mají pořád co říct, a že původní záměr na rozšíření domu nebyl špatný. Také doplnil, že většina zástavby v této lokalitě si je navlas podobná, protože vznikala komerčním modelem zřetězené ctrl+c /ctrl+v projektové činnosti, typické pro předměstí celého poválečného Kosova. Dům jeho klienta by vypadal totožně, jako všechny zde okolo stojící. Anebo se mohl lišit právě o přístavbu, ke které se betonové sloupy podbízely. „Ano, demolice těchto nevyužitých a vpravdě nesmyslných stavebních součástí by ve většině případů byla tou nejlogičtější odpovědí, ale tady mi nepřišla přiměřená,“ říká Rama. A proto se rozhodl dotáhnout to, co již bylo naznačeno. Dotvořit přístavbu, rozšíření.
K tomu kroku pochopitelně přispěl i stávající majitel, který je, jak Rama říká: „Vášnivým sběratelem čehokoliv.“ Od zajímavých dřevotvarů a geologických vzorků, přes rostliny v květináčích až po starý nábytek. A jak už to tak se sběrateli bývá, cítil se v domě poněkud utiskován. Přístavba, která by se stala světlou galerií, by mohla jeho koníčkům dát rozkvést. Ve zkratce řečeno: sloupy tu zůstaly. A spolu s nimi i 170 metrů čtverečních prostoru, který by zaujal i v oné Kalifornii. Betonové sloupy tu totiž posloužily jako vnitřní opora, kostra, ke které se upínají ocelové nosníky, zastřešující celý prostor prosklenou rámovou konstrukcí. Je to terasa s transparentní střechou, obývací pokoj zalitý sluncem, místo v ne-prostoru, které dodává domu nevšední kouzlo.
Intervence jde vždy vycítit
Intervence do vymezeného místa prý byly ve své podstatě minimální. Tenké betonové překlady, oddělující dům od přístavby, byly odstraněny a nahrazeny prosklenými posuvnými dveřmi. Další takové pak ústí ven, do zahrady. Zastřešený prostor si přitom část charakteru „skleníku“ uchovává záplavou zeleně. Izolace vycházela z propočítaných modelů energetické úspornosti, tak, aby se přístavba provozně neprodražila. Sama přitom byla levná, se snahou aplikovat příhodná a nenákladná řešení.
„Architektonické zásahy, intervence, nás vždycky zasáhnou,“ říká Rama. „Někdy pozitivně a jindy negativně. Neutrální nejsou nikdy. A jak si můžeme být jisti, že naše intervence vnitřní energii domu nezpůsobí újmu? Je třeba naslouchat tomu, co dům vypráví. V tomto případě by odstranění disfunkční architektonické ruiny sloupů poškodilo vnitřní vazbu. Ty sloupy jsou vypravěči příběhu, a proto je musíme chránit.“
Údaje o projektu
| Název projektu: | BM Cabana |
| Typ projektu: | stavební intervence, rozšíření |
| Architektonické studio: | 4M Group |
| Lokalizace: | Priština, Kosovo |
| Vedoucí projektu: | Përparim Rama |
| Projektový tým: | Bujar Musa, Fitim Mucaj, Gezim Radoniqi |
| Spolupráce, konzultace: | Shkurta Musa, Ilir Gashi, Yll Hoxha |
| Inženýring stavby: | Metali-ks, Feti Selmani |
| Dodavatelé materiálu: | Metali, Mobileria Iliria, Sharrcem, Twinmotion |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2020 |
| Užitná plocha: | 170 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek