Minerální izolace čerpají základní suroviny z přírody: Pro výrobu skelné vaty se používají písek a sklo (podíl recyklovaného skla až 80 %), pro výrobu kamenné vlny zase magmatické horniny čedič a diabas (dolerit) a vysokopecní struska. Protože nemají organický původ, nehrozí minerálním izolacím napadení plísněmi, houbami ani bakteriemi. Spolehlivě izolují také proti hluku a požáru. Nejvyšší náklady jsou vždy spojeny s realizací, cenový rozdíl v tloušťce izolačního materiálu je už minimální. Návratnost celé investice je nanejvýš 15 let, životnost izolace 30 let.
Začne to plísní
Pod vadnou fasádou může být uvnitř i plíseň. A pokud materiál plesniví, může se plíseň za pár let dostat i do místností. Výsledek ovlivňuje jak úroveň stavebních prací, tak i méně kvalitní omítky. Státní dozor nad stavebnictvím navíc selhává, změnit to má nový stavební zákon. Jak si ale v zateplovací džungli poradit, než začne platit? Nabízíme odpovědi na základní otázky.
Jak často se na trhu objevují nekvalitní materiály?
Nijak výjimečně. Nekvalitní mohou být nejen omítky, ale všechny součásti zateplovacího systému. Zárukou kvality přitom nejsou ani renomované značky či vyšší cena. V ČR nejsou bohužel závazná pravidla, která by určovala standardy kvality omítkových materiálů pro zateplovací systémy. A nejsou to jen technické normy, ale třeba cechovní pravidla. Riziko lze snížit hlavně dobrou technickou přípravou před začátkem stavby.
Zaručí omítka s velkým množstvím silikonu dobrou fasádu?
Ne, na fasády se používají jak vysoce kvalitní silikonové, silikátové, případně i silikon-silikátové omítky. Stále se lze ale setkat i s akrylátovými, od kterých se z řady důvodů postupně upouští, ale i s akrylátovým materiálem lze dosáhnout dobrého výsledku. Větší množství pojiva v akrylátové omítce zajistí voděvzdornost, ale zhorší pronikání vodní páry zvnitřku stěny ven. Pokud do akrylátové omítky přimícháte silikonovou emulzi, bude vrstva paropropustná i voděvzdorná zároveň, to je ideální. Odvětrávání páry je důležité – zůstává-li v systému vlhkost, fasáda nevysychá, v zimě v ní voda zamrzá, omítka se pak odlupuje a opadává.
Zajistí trvanlivost fasády kvalitní materiály?
Ne automaticky. Nekvalitní materiál se na defektech podílí zhruba z poloviny. Úplně stejně častou příčinou závad je špatně zvolená technologie, chyby projektu či dodavatelských firem. Ani kvalitní materiály jako omítka, izolant a lepicí materiály bohužel neznamenají nutně kvalitní zateplení. Pokud je chybně navržen či realizován celý zateplovací systém či stavební detail, nevhodně aplikovaný izolant nebo chybný způsob kotvení, nutně dochází k poruchám zateplovacích systémů i z nejkvalitnějších materiálů.
Problémem může být stavba prováděná za špatných klimatických podmínek. Nebo přílišný spěch. Nejčastější vadou, s níž se lze setkat, jsou vápenné výkvěty na povrchu omítky. Ty se tvoří, když se nenechá dostatečně vyzrát cementové lepidlo v zateplovacím systému. Za deště voda proniká dovnitř, nevyzrálý cement se rozpouští, vápenaté soli procházejí na povrch a tvoří bělavé mapy. Může za to spěch, zvlášť za horka a sucha.
Sdílet / hodnotit tento článek