Určitě ano, ale musíme je hledat. Nalezneme-li je, pak vycházejme z původní zahradní architektury, vlastní zahradní budovy a tajemné úkryty plné květin a keřů stavme pečlivě a uvážlivě.
Altán nebo chatu?
Chcete být blíže přírodě a užívat si výhledy, posezení ve stínu nebo při drobném dešti? Určitě zvolte zdobný altánek, besídku či pavilon. Máte-li zájem o uzavřený objekt pro přespávání, můžete se rozhodnout pro srub, chatu nebo hrázděný domek. Firmy nabízejí celé typizované kusy, které pouze sestavujeme. Dodávají se většinou i s tepelnou izolací, a jsou tak i jistou variantu víkendového bydlení. Nejčastější rozměry stavebnic chat a srubů pro rekreační využití se pohybují kolem dvaceti až padesáti metrů zastavěné plochy a ceny začínají zhruba pod hranicí 100 tisíc korun.
Altány, besídky a pavilony mají v zahradách svoji historii, odpradávna bývaly pevnou součástí orientálních zahrad, a jejich způsob využití je jasně daný. Mají sloužit k odpočinku a relaxaci, musejí mít tzv. klidový charakter. Nacházejí se v blízkosti specifické rostlinné výsadby, začleněné do zahradní kompozice, mnohdy ve stínu stromů a v blízkosti vodní plochy. Ve většině případů jsou to dřevěné altány, objevují se ale i kovové, plastové či prosklené varianty. Altán může mít také menší podíl zděných prvků.
Oblíbené jsou osmiboké romantické besídky, které jsou sice konstrukčně náročnější. Uživatelé je mohou zakoupit hotové (jako stavebnici), nebo se mohou pustit do díla sami podle nabízených vzorů a nesčetných návodů. Boční stěny se nechávají zpravidla otevřené, propletené výplní z latí, jež slouží jako konstrukce pro popínavé rostliny a keře. Náročnější stavby mají stěny plné, v některých případech i prosklené. Výjimkou nejsou ani šestiboké nebo kulaté altánky s žebrovými výplněmi nebo perforovanými tvarovkami.
Pokud se nebude jednat o otevřenou pergolu, budete řešit i střešní krytinu. Pro zahradní altán vyhoví i méně náročné a cenově dostupnější materiály než jaké se využívají na dům. Kanadskou šindel - neboli tvarovanou lepenku zvládnete nalepit i sami. V některých případech využijete i plech, u toho však opatrně, bubnování kapek bývá velmi hlučné a v dešti si pod ním moc nepopovídáte. Pokud potřebujete transparentní střechu, využívá se dutinkový polykarbonát "makrolom".
Umístění zahradní stavby
Pokud jsme se již rozhodli, jakou zahradní stavbu zvolíme, zbývá už jen otázka základní, „otázka nerudovská“: Kam s ní? Opět můžeme využít pomoci zahradního architekta nebo se prostě rozhodnout po svém. Vždyť každý z nás má určitá místa, která ho oslovují, místa, ke kterým ho vážou vzpomínky. V případě zahradního altánu je třeba dbát na kvalitní výhled, ať již na vzdálené panorama hor, nebo na hezký kout zahrady.
Samozřejmostí by měl být optimální vztah mezi stavebním stylem domu a zahradního altánu. Konečnou podobu objektu ovlivní také velikost pozemku. Chceme-li dobře vycházet se sousedy a navíc splnit regule zákona, mysleme na dostatečnou vzdálenost od jejich hranice pozemku a ideálně i vizuální oddělení. Posezení v zahradě se pak stane ničím nerušenou siestou uprostřed přírody, na prostorné terase můžeme vybudovat venkovní gril či krb.
Důležité je vědět, že i realizace jednodušších staveb jsou podle stavebního zákona vázány na hlášení místnímu stavebnímu úřadu a to včetně doložení technického provedení předmětné stavby; popřípadě nutnost projednání stavby v územním, stavebním a následně kolaudačním řízení.
Dřevo má svůj půvab i své potřeby
Na altány se nejčastěji používá smrkové dřevo, k vidění jsou i nejrůznější kombinace kovu či plastu. Výjimkou nebývá ani zděný základ altánu. Nicméně dřevo je přírodní materiál, který se váže k bydlení od nepaměti. Důkazem toho budiž stavby ze 16. století a 17. století, které přežily bez úhony až do současnosti. Má ale své potřeby.
Při stavbě je třeba věnovat pozornost ochraně proti vlhkosti v detailech a to jak proti dešti, tak zemní vlhkosti, pozor i na stékající a odstřikující vodu. Oddělit dřevo od země (například zemními vruty a trny) je stejně důležité jako dobrá konstrukce střechy. Pokud nelze jinak, a dřevo je vystaveno dešti, měl by být povrch opatřen nátěrem odpuzujícím vodu, který zajistí, aby stékala a nevsakovala se. Dobré je exponované dřevěné prvky i vyspádovat tedy neukládat vodorovně ale alespoň o pár stupňů je natočit, aby na nich voda nestála ale stékala. Možnou ochranou konstrukčních prvků je také zvolit "ochranu dřevem" tedy připevnit krycí prkno přes konstrukční trám. Prkno se po skončení jeho životnosti vymění snáze, než nosná konstrukce. Je to někdy elegantnější řešení než klasické oplechování.
Sdílet / hodnotit tento článek