Místo v klasickém řízení o vydání územního rozhodnutí může být územní rozhodnutí vydáno i v tzv. zjednodušeném územním řízení.
Zjednodušené územní řízení může být vedeno jestliže:
- záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše – pro zjištění této skutečnosti je zapotřebí nahlédnout do platného územního plánu
- záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, tzv. EIA (je nezbytná pouze pro velké stavby průmyslového charakteru apod.)
- žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů. Stavebník si tedy oběhl tyto úřady sám a zajistil si jejich vyjádření předem,
- žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení nebo mohou být umisťovaným záměrem přímo dotčeny; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.
Zdroj: Fotolia.com - REDPIXEL
Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže stavební úřad žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud po obdržení žádosti o vydání územního rozhodnutí stavební úřad dospěje k závěru, že záměr výše uvedené podmínky splňuje, vyhotoví návrh výroku rozhodnutí a vyvěsí jej na úřední desce po dobu 15 dnů. V zjednodušeném územním řízení je ústní jednání vyloučené a námitky lze podávat pouze písemně do 15 dnů ode dne vyvěšení návrhu výroku. V případě, že žádné námitky podané nejsou, pokládá se územní rozhodnutí patnáctým dnem za vydané a následující den nabývá právní moci.
Zjednodušené stavební řízení tedy rozhodně lze doporučit právě pro jeho rychlost. V praxi však bývá obtížné shromáždit kompletní podklady ještě před podáním žádosti – pokud některý chybí, může stavební úřad rozhodnout, že proběhne klasické územní řízení, o kterém je pojednáno v jiném z příspěvků.
Sdílet / hodnotit tento článek