Jestliže hodláme realizovat nějaký stavební záměr, pak je naší povinností opatřit si i příslušná povolení pro jeho realizaci. Zpravidla se jedná o povolení, kterým se stavba umisťuje, tj. územní rozhodnutí, územní souhlas či veřejnoprávní smlouva nahrazující územní rozhodnutí a dále povolení pro realizaci stavby tj. ohlášení, stavební povolení, veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení nebo certifikát autorizovaného inspektora. Je vhodné si také ověřit, zda zamýšlený záměr vyžaduje obě povolení – jak jeho umístění tak i povolení, nebo se na něj vztahují nějaké úlevy vyplývající ze stavebního zákona (dále SZ) a to zejména z §79 odst. 2 a § 80 odst. 3 SZ, kde je výčet záměrů nevyžadujících územní rozhodnutí. Dále je to § 103 SZ, kde jsou zase uvedeny záměry nevyžadující žádné povolení pro realizaci stavby. Celkový povolovací proces si pročtěte v tématu Povolování staveb.
Pokud však je potřebné příslušné povolení nezbývá, než si je obstarat u stavebního úřadu. Je známo, že spolu se žádostí je nutno doložit ještě spoustu dalších dokladů, zejména závazných stanovisek dotčených orgánů a také příslušnou dokumentaci. Závazná stanoviska dotčených orgánů si musí žadatel či stavebník většinou rovněž obstarat sám. Lhůta pro vydání závazného stanoviska není zákonem stanovena, protože se nejedná o správní řízení. Lze však aplikovat ustanovení § 6 odst. (1) správního řádu (dále SŔ), které se vztahuje na veškerou veřejnou správu, kde je mimo jiné uvedeno, že správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Za přiměřenou se obecně považuje lhůta 30 dnů, ve složitých případech 60 dnů ode dne podání. Co všechno úřad povoluje, co posuzuje a co může zakázat jsme řešili v dřívějším článku.
Velice často se ale v praxi můžeme setkat se situací, kdy je podána žádost na stavební úřad o vydání potřebného rozhodnutí či souhlasu a na požadovaný dokument žadatel či stavebník marně čeká. Čas běží, měsíce ubíhají…
Jak se bránit a požadovat včas vydání potřebného dokumentu?
Lhůty pro vydání rozhodnutí obecně stanovuje správní řád a stavební zákon stanoví lhůty pro vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení, územního souhlasu a souhlasu na základě podaného ohlášení.
Ve správním řádu tj. zákon 500/2004 Sb., v ustanovení § 71 jsou uvedeny lhůty pro vydání rozhodnutí. Zde se, mimo jiné, uvádí, cit.: „Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,…“
Neméně důležitá jsou i ustanovení vyplývající z úvodních paragrafů tohoto zákona, jak již výše uvedeno, kde se rovněž uvádí v § 6 SŘ, že cit.: „Správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Nečiní-li správní orgán úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností (§ 80).“ Dále je správním řádem požadováno, aby správní orgán postupoval tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby byly co možná nejméně zatěžovány. Podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis. Lze-li však potřebné údaje získat z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede, a pokud o to dotčená osoba požádá, je povinen jejich obstarání zajistit.
Zdroj: Fotolia.com - david-bgn
Ze stavebního zákona vyplývají jasné lhůty
Pro územní rozhodnutí to stanoví § 87 SZ, kde je uvedeno, že v jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených žadatelem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení; ve zvlášť složitých případech (např. pokud probíhá veřejné ústní jednání) stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů.
Pro stavební řízení je to § 112 SZ, kde je rovněž stanoveno, že v jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů.
V obou případech je běh lhůty započat zahájením příslušného řízení. Jedná se o řízení návrhové, tzn., že řízení je zahájeno podáním příslušné žádosti. Je třeba si však uvědomit, že pokud podání není úplné, pak stavební úřad vyzve žadatele či stavebníka k jeho doplnění, stanoví lhůtu a řízení přeruší. Po dobu přerušení řízení lhůta neběží.
Stavební zákon rovněž stanoví lhůtu pro vydání územního souhlasu, kterým lze v určitých případech (§ 96 odst. 2 SZ) nahradit územní rozhodnutí. Lhůta je stanovena do 30 dnů ode dne podání oznámení, (§ 96 odst. 4 SZ). V některých případech jsou však, mimo jiné, vyžadovány také „souhlasy sousedů“ (§ 96 pdst.3 písm. d).
Pro realizaci záměrů uvedených v § 104 SZ postačí souhlas na základě podaného ohlášení. Jednou z podmínek pro vydání tohoto souhlasu jsou však potřebné „souhlasy sousedů“ (§ 105 odst. 2 písm. f SZ). I pro vydání souhlasu je ve SZ stanovena lhůta, a to do 30 dnů ode dne podání ohlášení. Bez písemného souhlasu ale stavbu zahájit nelze.
Co se týká vydávání jiných dokumentů stavebními úřady, která nejsou rozhodnutím, tak i na ně se vztahuje ustanovení správního řádu, pokud není stanoven konkrétní termín, neboť správní řád platí pro veškerou veřejnou správu. To tedy znamená, že veškerá podání se vyřizují bez zbytečných průtahů a v přiměřené lhůtě, což je zpravidla 30 dnů.
Tolik povídání ke lhůtám vyplývajícím ze stavebního zákon a správního řádu. Tyto lhůty by měl úřad dodržovat. Pokud tak neučiní, je možné s bránit. Jak? Co dělat, když úředník nedodržuje stanovené lhůty? To si řekneme příště v pokračování článku na ESTAV.cz. Nenechte si ujít nic z obsahu ESTAV.cz. Aktivujte si týdenní zpravodaj zdarma!
Sdílet / hodnotit tento článek