Máme pro vás přeci jen dobrou zprávu. V říjnu letošního roku prostřednictvím tzv. liniového zákona (zákon 403/2020 Sb., ) došlo k novelizacím správního řádu a stavebního zákona, které by měly zamezit prodlevám v činnosti dotčených orgánů, a to nastavením lhůt pro vydání závazných stanovisek, zavedením fikce souhlasného závazného stanoviska a přenastavení možnosti jejich nápravy.
Je to změna důležitá, neboť dotčené orgány výraznou měrou právě přes vydávání tzv. závazných stanovisek ovlivňují délku zpracování projektové dokumentace i samotný proces vydání povolení pro umístění a realizaci stavby.
Je třeba rozlišit, že novelou nedochází ke zkrácení lhůty pro vydání rozhodnutí (ať už územního rozhodnutí, společného povolení nebo stavebního povolení) ze strany stavebního úřadu. Se zkrácením lhůt pro vydání rozhodnutí dojde zřejmě opravdu až v souvislosti s novým stavebním zákonem.
Nově nastavená pravidla nabydou účinnost od 1. 1. 2021
K čemu tedy v praxi dojde? O jaké zrychlení v procesu se jedná?
Stavební zákon pro vydání svého rozhodnutí předpokládá u většiny stavebních záměrů vydání závazného stanoviska dotčeného orgánu, které je pro správní orgán závazné při posuzování podané žádosti. Počet dotčených orgánů a tedy i nutných závazných stanovisek se liší v závislosti na charakteru stavby a území, kde se stavba umísťuje. Pro příklad všichni známe závazné stanovisko orgánu územního plánování, které řeší souladnost stavebního záměru s územním plánem, závazné stanovisko hygienické stanice, závazná stanoviska pro nakládání s odpady, ochranu památkové péče a další.
Doba povolení je v praxi dlouhá
V praxi je však doba, po kterou trvá vydání závazného stanoviska často dlouhá. Proč? Pro vydání závazného stanoviska nebyla zákonem (mimo obecné zásady správní) na rozdíl od rozhodnutí správních orgánů, daná lhůta, a prodlevy v jejich vydávání jsou v praxi závažným problémem, který povolovací proces velmi prodlužuje. Novelizace správního řádu, konkrétně prostřednictvím nového ustanovení § 149 odst. 4, 5, 7, 8 a novelizace stavebního zákona § 4 odst.9, 10, 11, 12 přináší nové postupy a stanovení jasné lhůty pro vydání závazného stanoviska dotčeného orgánu, která by měla přinést stavebníkovi větší jistoty v časové koordinaci vyřízení žádosti.
Jak dlouho bude stavebník od nového roku na vydání závazného stanoviska čekat?
Dle nového odstavce 4 § 149 správního řádu „ Správní orgán příslušný k vydání závazného stanoviska vydá závazné stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byl o vydání závazného stanoviska požádán. K této lhůtě se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí ohledání na místě nebo jde o zvlášť složitý případ“.
Ne vždy je ale žádost úplná či bezvadná. Nebude-li mít žádost o vydání závazného stanoviska předepsané náležitosti nebo bude trpět vadami, musí dotčený orgán vyzvat žadatele k odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu s tím, že po dobu odstraňování vad lhůta pro vydání závazného stanoviska neběží. Pozor, po odstranění vad žádosti počne běžet lhůta nová a tak přeci jen k jisté prodlevě dojít může. Neodstraní-li žadatel vady žádosti, sdělí dotčený orgán žadateli, že závazné stanovisko nemůže být vydáno. (§ 149/5 správní řád)
Správní řád přinesl mimo lhůtu pro vydání závazného stanoviska i lhůtu pro odvolací instance v rámci přezkumu (§ 149/7). Pokud nelze závazné stanovisko potvrdit nebo změnit bezodkladně, nadřízený správní orgán potvrdí nebo změní závazné stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. I tady lze k této lhůtě připočíst dobu až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ohledání na místě nebo jde o zvlášť složitý případ.
Fikce souhlasného závazného stanoviska, jako důležitý časový mezník
Současně se zavedením výslovné lhůty pro vydání závazného stanoviska se zavádí u závazných stanovisek pro účely řízení podle stavebního zákona, jako důsledek nedodržení zákonných lhůt, fikce vydání souhlasného závazného stanoviska bez podmínek. Nové pravidlo je upraveno v nově nastaveném odstavci § 4 odst.9 stavebního zákona, věta druhá – „Jestliže není závazné stanovisko dotčeného orgánu vydáno ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek“
Fikce závazného stanoviska představuje prostředek ochrany před nečinností veřejné správy. Od klasických opatření proti nečinnosti (§ 80 správního řádu) se liší v tom, že důsledky nečinnosti správního, resp. dotčeného, orgánu nastávají přímo ze zákona.
Jak je ale napsáno v důvodové zprávě, uplatnění fikce souhlasného závazného stanoviska by mělo být v praxi výjimkou, neboť závazná stanoviska jsou důležitým podkladem pro řízení, které vedou stavební úřady, a jejichž prostřednictvím chrání dotčené orgány veřejné zájmy na svěřeném úseku veřejné správy. Stát, potažmo orgány veřejné správy, nesmí rezignovat na ochranu veřejných zájmů, nicméně nečinnost správních orgánů je v rozporu s principem dobré správy a fakticky k ochraně veřejných zájmů nevede. Zvolené řešení tak respektuje zásadu hospodárnosti a rychlosti při činnosti správních orgánů.
Pozor, fikce ze zákona není dovolena pro všechna závazná stanoviska, výjimky, kde se neaplikuje jsou stanoveny v § 4 odstavec 12 stavebního zákona a jsou stanoveny, resp. nejsou dovoleny, pro závazné stanovisko k posouzení vlivu stavebního záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí a pro závazná stanoviska orgánů ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny u vybraných zásahů. (§4 odst.12 písm.b) 1-5 stavebního zákona)
Může dotčený orgán lhůtu přeci jen prodloužit a jak?
Se zavedením fikce souhlasu pro vydání závazných stanovisek dotčených orgánů pro účely řízení podle stavebního zákona je navržen i speciální režim pro prodlužování lhůty pro vydání závazného stanoviska ze strany dotčeného orgánu, a to tak, že o prodloužení lhůty pro vydání závazného stanoviska ze strany správního orgánu vydá dotčený orgán usnesení, které se poznamenává do spisu. Tuto skutečnost dotčený orgán sdělil žadateli a uvede i to, o kolik dnů je lhůta pro vydání závazného stanoviska prodlužována. Žadatel tak bude mít postaveno najisto, v jaké lhůtě má být závazné stanovisko vydáno.
Jak musí stavebník postupovat, když u jeho žádosti přeci jen nastane fikce souhlasu?
Pokud bude žadatel v žádosti o vydání rozhodnutí či jiného úkonu stavebního úřadu tvrdit, že u závazného stanoviska dotčeného orgánu nastala fikce, bude nucen správní orgán v rámci principu dobré správy tuto skutečnost ověřit u příslušného dotčeného orgánu. Není vyloučeno, aby ten, kdo podal žádost o vydání závazného stanoviska, požádal dotčený správní orgán o vydání osvědčení postupem podle části IV. správního řádu o tom, že fikce nastala. Tento požadavek předpokládá důvodová zpráva a uvidíme, jaký postup bude aplikován úřady v praxi.
Ikdyž to vypadá „ideálně“ v praxi to s fikcemi úplně snadné nebude. Zejména pokud by se jednalo o stavební záměr, který by mohl zasáhnout do právem chráněného zájmu v dané lokalitě, u kterého lze důvodně očekávat, že závazné stanovisko bude mít stanoveny podmínky, ale správní orgán díky zahlcenosti „nestíhá“. Pro tyto případy je přeci jen nastavena pojistka „opravy“ fikcí vydaného souhlasného závazného stanoviska. V zájmu ochrany veřejných zájmů má nadřízený správní orgán možnost nahradit závazné stanovisko podle §4 odstavce 9 věty druhé stavebního zákona, pokud nejsou splněny předpoklady pro vydání závazného stanoviska bez podmínek podle jiných právních předpisů. Jinými slovy jde o situace, kdy by dotčený orgán musel vydat nesouhlasné závazné stanovisko, neboť záměr by byl v rozporu s ochranou veřejného zájmu chráněných podle jiných právních předpisů. Tato možnost je z hlediska právní jistoty omezena na dobu 1 roku od právní moci rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno.
Závěrem je třeba ještě upozornit i na změnu pravidel pro případný přezkum závazných stanovisek. Novelizace přinesla změnu správního řádu v kombinaci se zrušením příslušných ustanovení stavebního zákona, která reagovala na faktický problém přezkumů závazných stanovisek a jejich prodlužování povolovacího procesu. Uvedenou novelizací byla ze stavebního zákona byla odstraněna úprava, která předpokládala, že nezákonné závazné stanovisko dotčeného orgánu vydaného pro účely řízení podle stavebního zákona, lze zrušit nebo změnit nadřízeným správním orgánem pouze v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno. (dříve § 4 odst. 9). Novelizací stavebního zákona přes § 4 odst.11 je zpět náprava přes přezkum závazného stanoviska mimo odvolací řízení. Lhůta (ve své maximální délce) pro provedení přezkumného řízení se však neváže na den vydání závazného stanoviska, ale až na den právní moci rozhodnutí, jehož bylo závazné stanovisko závazným podkladem či den, kdy jiný úkon nabyl právních účinků. Závazné stanovisko tak lze přezkoumat kdykoli od vydání závazného stanoviska až do 12 měsíců od vydání rozhodnutí. Toto nové nastavení již nepředstavuje komplikaci zjednání nápravy případné nezákonnosti závazných stanovisek.
Věříme, že provedenou novelizací se alespoň částečně podaří časově zoptimalizovat povolovací proces. Je třeba si uvědomit, že Dotčené orgány jsou ale jen jedním z „hráčů„, kteří proces ovlivňují. S omezením práv účastníků řízení zejména v oblasti svévolného protahování řízení skrz opakované odvolání a žaloby se dočkáme až v souvislosti s novým stavebním zákonem.
Sdílet / hodnotit tento článek