Zelené fasády se objevují nejenom u moderních kancelářských budov, ale také u rodinných domů a vil. Najdeme tady speciální konstrukce vertikálních kaskádových zahrad, nejrůznější vegetační stěny i popínavé rostliny. Vše přichází s obecným trendem zelené architektury, se znečištěným životním prostředím, s nárůstem hluku a prašnosti ve městech a obcích. Zelené fasády však nemají vliv pouze na zlepšení ovzduší, zasazují se také o celkové vnímání estetiky prostoru. Architekti využívají poznatků lékařů, řídí se doporučeními botaniků a vybírají takové rostliny, které vyhovují jak po stránce stavební, tak po stránce zdravotní a estetické. Je nepochybné, že zelené fasády spolehlivě pohlcují hluk, snižují spotřebu energie, ochlazují budovy, čistí vzduch a působí na naši psychiku.
Popínavé fasády domů
Zahradníci doporučují nejčastěji plamének neboli Clematis, který je vápnomilný a lze jej použít u novostavby nebo čerstvě opraveného domu, kde bývá půda znečištěná cementem. Další možností je loubinec lidově nazývaný „psí víno“. Loubinci se nejlépe daří na výsluní, kde se na podzim sytěji vybarvuje. Jinak je zcela nenáročný (tak jako ostatní popínavky), roste téměř v každé zahradní půdě, v těžším jílu o něco lépe snáší občasné sucho. Univerzálně použitelné liány se nehodí pouze tam, kde je opravdu málo místa. Naopak skvěle vypadají u masivních zdí starých i nových staveb, na nejrůznějších branách, nebo tam, kde prostě volně splývají dolů – ze zdí, teras a valů. Na stěnu domu nebo na pergolu se hodí také réva kulturní, která navíc poskytne příjemné občerstvení. Nebo nádherná vistárie čínská do orientálně laděného prostoru. Nabídka popínavek je opravdu široká.
Popínavé rostliny na fasádách domů a zídkách mají ovšem své zastánce i odpůrce. Popínavé rostliny mohou nahradit vzrostlé dřeviny v místech, kde je nelze z nějakých důvodů vysadit. K záporům naopak patří vyšší koncentrace hmyzu v listovém porostu a působení příčepivých kořenů na fasádu. Například takový břečťan má skutečně agresivnější kořeny a může jimi starší fasádu narušit. Ve sporných případech, kdy je například část nájemníků pro a část proti, se volí raději popínavé rostliny s ovíjivými úponky, které ke svému růstu potřebují oporu. Na trhu nalezneme nejrůznější systémy, pomocí nichž lze tyto rostliny bezpečně upevnit.
Objevování vertikálních zahrad
S vertikálními zahradami je nejčastěji spojován francouzský botanik, vědec a umělecký designér Patrick Blanc. Proslavil se stěnami zvanými le mur végétal nebo vertical garden. Pracuje tak, že na nosnou zeď či speciální stěnu umístí kovovou konstrukci, která slouží jako podklad pro PVC plachtu, na níž jsou připevněny dvě vrstvy polyamidové zahradnické plstě. Tato plsť napodobuje mech, jenž roste na skalnatých stěnách a slouží jako podpora kořínků mnoha druhů rostlin. Síť trubic přivádějících rostlinám výživu a minerální látky potřebné pro jejich růst je ovládána elektronicky. Polyamidová plsť je napuštěna výživným roztokem a systém funguje jako uzavřený okruh: rostliny si vezmou svoji výživu a přebytečná vláha je zachycena vespodu konstrukce v odtokovém kanálu, odkud je uvedena znovu do oběhu.
Zelená stěna se tedy skládá ze tří částí: z kovového rámu, PVC vrstvy a vrstvy plsti (nasákavý speciální filc). Kovový rám může být zavěšený na stěnu, může stát samostatně či být v souladu s dalšími architektonickými kompozicemi. Poskytuje kromě jiného i prostor pro vzduchovou mezeru, působící jako efektivní tepelný a zvukový izolant. Do kovového rámu se pomocí nýtových spojů uchytí hrubá podložka, která zpevňuje konstrukci a činí ji voděodolnou. Rostliny se instalují na tuto vrstvu jako semínka nebo jako odrostlé rostliny.
Vítězí zelená architektura
Ať už se rozhodnete pro jakýkoli druh zelené fasády, uděláte něco pro přírodu, pro sebe i pro okolí. Vertikální zahrady mají nesporně kromě estetické funkce i efekt tepelné izolace, zlepšují klimata odpařováním vody a chladí budovu v letních měsících. Ceny se vždy odvíjejí od velikosti stěny a vybraného servisu. Součástí bývá nejčastěji montáž, doprava, materiál, zpracování projektu, návštěva po instalaci s případnou výměnou rostlin.
Běžnou údržbu provádí školený zahradník, který zajistí čištění a odstranění suchých listů, eventuálně prořez k udržení formy rostlin, periodickou výměnu hnojiva z rezervy nádrže, případně další věci podle přání klienta. Lze doporučit konstrukci vertikální kaskádové zahrady, která funguje na principu samozavlažovacích květináčů. Voda se napouští z horního patra, jakmile hladina v truhlíku pod květináči stoupne do potřebné výšky, teče pomocí přepadů dolů, do nižších pater. Pouze v přízemí je voda pro závlahu napojena na kanalizaci.
„Je to náš vlastní patentovaný systém, který je velmi jednoduchý a velmi efektivní. Velkou výhodou je také jednoduchý následný servis a případná výměna rostlin,“ vysvětluje Josef Němec ze společnosti Němec, který nám zároveň poskytl fotografie.
Nutné je na závěr připomenout, že pokud se rozhodnete pro vertikální zahradu či výše uvedený systém, máte k dispozici pouze omezený sortiment rostlin. V případě popínavek bude realizace podstatně levnější a sortiment rostlin mnohem širší, ale i zde existují určitá pravidla a omezení.
Sdílet / hodnotit tento článek